Jírovec maďal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Aesculus hippocastanum)
Tento článek je o koňském kaštanu. Další významy jsou uvedeny na stránce kaštan.
Jak číst taxoboxJírovec maďal
alternativní popis obrázku chybí
Jírovec maďal
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďmýdelníkovité (Sapindaceae)
Rodjírovec (Aesculus)
Binomické jméno
Aesculus hippocastanum
L., 1753
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jírovec maďal nebo také kaštan koňský (Aesculus hippocastanum) je statný opadavý listnatý strom.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá výšky až 30 metrů s kulovitou, mohutnou korunou a kmenem o průměru kolem 2 m. V mládí má hladkou tmavošedou borku, která je později černavá, na lomu červenohnědá a olupuje se v malých šupinách. Kvete v květnučervnu, případně v červenci.[2] Květy jsou uspořádány ve vzpřímených, hustých, bohatých až 30 cm dlouhých latách[3]. Korunní lístky jsou zbarveny bíle se žlutými a červenými skvrnami. Na okraji jsou zprohýbané a brvité. Příbuzné druhy kvetou červeně či růžově. Pupeny jsou velké a lepkavé. Listy jsou vstřícné, dlanitě složené,[2] pěti až sedmičetné, dlouze řapíkaté.[4] Lístky jsou podlouhle obvejčité, nestejně zubaté, na rubu na žilnatině rezavě chlupaté. Mohou dorůstat délky 10 až 25 cm. Plod je až 6 cm velká, ostnitá, světle zelená tobolka s 1 až 3 tmavě hnědými semeny známými jako kaštany.[5][6]

Oblast rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původně pochází z malého prostoru v horách na Balkáně v jihovýchodní Evropě, z malé oblasti v severním Řecku, Albánii, Severní Makedonii, Srbska a Bulharska.[7] Dnes jej ale můžeme nalézt téměř všude (především v mírném pásu v Evropě), především v parcích a zahradách, ale poměrně snadno i zplaňuje.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Pěstuje se jako okrasná dřevina vhodná do uličního stromořadí nebo jako solitéra[4] nebo i v lesích pro zvěř.

Užití[editovat | editovat zdroj]

Kromě toho, že je strom hojně pěstován jako okrasná rostlina parků a alejí, používalo se barvivo, které obsahují jeho listy, kůra a slupky plodů, k barvení látek. Jeho nektar je bohatý na cukry, proto se jedná o důležitý strom pro včelaře. Nezralé plody obsahují saponiny, ve větším množství jsou jedovaté. Užívaly se v lidovém léčitelství pro výrobu mastí. Dřevo je využíváno ve stavebnictví a k výrobě nábytku.[5] Využití dřeva v českých podmínkách nepřipadá v úvahu, protože starší stromy (v parcích) bývají napadené dřevokaznými houbami. Navzdory svému jménu je pro koně jedovatý.

Užívané části[editovat | editovat zdroj]

Semeno, nebo také kaštan. Sbírá se od září do října po uvolnění semene z ostnaté tobolky. Kůra loupaná na jaře je bohatá na aesculin. Vůně semene je nepatrná a chuť hořká a štiplavá. Extrakt získaný ze semen jírovce je nažloutle šedý. V některých recepturách je užívanou částí rovněž květ a mladé listy.[8]

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Hlavní obsahovou skupinou jsou triterpeny (až 10%), které souhrnně označujeme jako aescin. Aescin, jenž je zodpovědný za většinu účinku kaštanu, existuje ve třech variantách (a-aescin, b-aescin a cryptoaescin). Z dalších podstatných flavonoidů potom kvercetin, kaempferol a jejich deriváty. Aktivní látky získávané z plodů kaštanu v podobě extraktu jsou označovány jednotně jako (HCSE).[8]

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Cévní tonikum, antiflogistikum.

Prokázané účinky[editovat | editovat zdroj]

Aktivní látky, získávané z kaštanu (HCSE), zvyšují odolnost vlásečnic a zlepšují žilní tonus. Současně působí protizánětlivě a urychlují vstřebávání otoků. Jírovec je velmi účinný při chronické žilní nedostatečnosti (CVI) a při léčbě křehkých vlásečnic. Nové studie jednoznačně prokázaly účinnost jako žilního tonika. Aesculin obsažený v kůře jírovce snižuje propustnost vlásečnic a zvyšuje jejich odolnost. Těchto účinků se využívá k léčbě křečových žil. Velmi účinný je rovněž na hemoroidy. Klinické studie prokazují účinnost na tzv. „těžké nohy“, noční křeče v nohách. Rovněž tlumí svědivost různých forem ekzémů. Urychluje vstřebávání krevních podlitin a modřin. Účinný je na bolavé klouby a artritidy. Zlepšuje průtok krve v cévách, což pozastavuje srážlivost krve a působí proti vzniku trombů. Ulehčuje vylučování moči při zvětšené prostatě. Vypíná pleť a působí na pokožku jako tonikum. Při vnitřním použití se doporučuje denní dávka 250 – 310 mg standardizovaného extraktu, což odpovídá až 100 mg aescinu. Komise E doporučuje kaštan k léčbě křečových žil.[8]

Nežádoucí účinky[editovat | editovat zdroj]

Při zevním použití je zcela neškodný. Rovněž u jírovce jsou zdokumentovány poměrně vzácně se vyskytující alergické reakce. Při vnitřním užití může vyvolat nevolnosti nebo křeče žaludku. Některé prameny hovoří o ztrátě koordinace, zvracení, průjmu a ochrnutí. FDA klasifikuje jírovec jako rostlinu, která při vnitřním užití není bezpečná (podle některých pramenů[zdroj?] jsou dokonce všechny části jedovaté).

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Jizva po opadnutí listu se nápadně podobá koňskému kopytu

Jírovec pochází od jarý (v původním smyslu hořký). Maďal je z maďarského magyal = durman, který má obdobné bodlinaté plody.[9]

Epiteta vztahující tento taxon ke koním (k. koňský, A. hippocastanum) vznikla na základě podobnosti jizvy po opadu listu s okovaným koňským kopytem.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Od 90. let 20. století jsou kaštany v Česku a v celé Evropě ohrožovány klíněnkou jírovcovou, jejíž larvy parazitují v listech kaštanů a způsobují jejich předčasný opad. Stromy tím oslabují, nezpůsobují však přímo jejich odumírání[10].

Sázet jírovce ve větším počtu je rizikové kvůli nebezpečné bakterióze (slízotoková nekróza) způsobené Pseudomonas syringae pv. aesculi (anglicky bleeding canker)[11], která jírovce napadá, dosud není proti ní ochrana a může způsobit odumření celé aleje.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aesculus hippocastanum na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b KOBR, Dan. Jírovec maďal (kaštan koňský) [online]. Hununpa.cz, 2006-01-03 18:17:56 CET [cit. 2008-05-24]. Dostupné online. 
  3. Jírovec maďal [online]. [cit. 2008-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-22. 
  4. a b Jírovec maďal - Aesculus hippocastanum [online]. Garten.cz [cit. 2008-05-24]. Dostupné online. 
  5. a b Aesculus hippocastanum, Jírovec maďal, Pagaštan konský [online]. Foto herbář Wendys [cit. 2008-05-24]. Dostupné online. 
  6. TOMAN, Jan, HÍSEK, Květoslav. Přírodou krok za krokem : Rostliny. 2001. 104 s. ISBN 80-00-00912-9. str. 76
  7. Aesculus hippocastanum [online]. Euro+Med Plantbase Project [cit. 2008-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky) 
  8. a b c Kaštan - Jírovec maďal (Aesculus Hippocastanum L.) [online]. MVDr. Jiří Pantůček [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. 
  9. MACHEK, V.: Etymologický slovník jazyka českého, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2010, vydání páté
  10. ČT Brno. S jarem přichází další sezóna boje s klíněnkou jírovcovou. Česká televize [online]. Česká televize, 2012-04-12 [cit. 2017-09-17]. Dostupné online. 
  11. Zahradnictví. Roč. 2012, čís. 12. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]