Aermacchi MB-339

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MB-339
Italský MB-339
Italský MB-339
Určení cvičný letoun
Výrobce Aermacchi
Šéfkonstruktér ing. Ermann Bazocchi
První let 12. srpna 1976
Zařazeno 1979
Uživatel Aeronautica Militare
Eritrea
Ghana
Argentina
Výroba 1978–dosud
Vyrobeno kusů přes 213
Vyvinuto z typu Aermacchi MB-326
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aermacchi MB-339 je italský cvičný letoun pro základní a pokračovací výcvik se zbraněmi s možností využití jako lehký bitevní letoun. Vznikl dalším vývojem cvičného letounu Aermacchi MB-326.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Prototyp MB-339X
MB-339PAN akrobatické skupiny Frecce Tricolori

Od počátku 70. let ve společnosti Aermacchi probíhaly koncepční práce na nástupci cvičného letounu Aermacchi MB-326. Zpracováno bylo celkem devět různých variant. Sedm variant neslo označení MB-338 a další dvě MB-339. Jednalo se o další evoluci osvědčeného letounu MB-326K s motorem Larzac (MB-339L) a Viper série 600 (MB-339V).[1] Hlavní odlišností byla přepracovaná přední část s pilotní kabinou. Roku 1975 italské letectvo objednalo vývoj nového cvičného letounu na základě projektu MB-339V.[1] Letoun měl umožnit hladší přechod od základního výcviku na letouny Panavia Tornado, nebo jako náhradní typ za Lockheed F-104 Starfighter. Zároveň si zachovával schopnost provádět bitevní akce. První let prvního prototypu proběhl 12. srpna 1976. Druhý vzlétl 20. května 1977.[1]

Na první pohled nejnápadnější změnu představuje přepracování kabiny s výraznějším stupněním sedaček pilotního žáka a instruktora, která poskytuje instruktorovi lepší výhled přes hlavu žáka. Směrovou stabilitu letounu zlepšilo zvětšení svislé ocasní plochy a zkosené dolní kýlovky. Standardní vybavení zahrnuje vystřelovací sedadlo Martin-Baker Mk.10F s parametry H=0, V=0. Modernizována byla avionika.[1]

První sériový MB-339A byl zalétán v roce 1978. Italským vzdušným silám byl první stroj předán 8. srpna 1979, poslední 101. exemplář převzalo v roce 1987.

Akrobatické skupině Frecce Tricolori bylo dodáno 15 upravených speciálních MB-339PAN, které nemají přídavné nádrže na konci křídla a jsou vybaveny vyvíječem kouře.[1]

Pro kalibraci elektronických zařízení byly čtyři letouny přestavěny na verzi MB-339RM.[1]

Zdokonalená cvičná verze MB-339B s posílenou schopností bitevních akcí. Poháněl ji motor Rolls-Royce Viper Mk.680-43 o tahu 19,57 kN.[1]

Prototyp MB-339K Veltro 2

MB-339AM je varianta vyvinutá v roce 1995 z MB-339A, která byla určena pro útoky na hladinové cíle a vyzbrojená dvěma řízenými střelami Marte Mk.2A.

Typ MB-339C poprvé vzlétl 17. prosince 1985.[1] Zahrnuje variantu MB-339CD s kabinou plně vybavenou digitální avionikou pro zdokonalovací výcvik, MB-339CB pro RNZAF, šest strojů MB-339CE bez digitálního vybavení pro Eritreu a MB-339CM na export do Malajsie.

Dne 30. května 1980 proběhl první let jednomístné bitevní varianty Aermacchi MB-339K Veltro 2 (imatrikulace I-BITE).[2] MB-339K měl novou přední část trupu, zvětšený objemem palivových nádrží, kanón a šest závěsníků pod křídly. Poháněl jej motor Viper Mk.680 o výkonu 19,57 kN.[1] Letoun zůstal v prototypu.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Uživatelé MB-339
Peruánský MB-339AP

Technický popis MB-339[editovat | editovat zdroj]

MB-339K Royal New Zealand Air Force, Air Tattoo International, RAF Boscombe Down

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle[4]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Třípohledový nákres
  • Rozpětí: 10,86 m
  • Délka: 10,97 m
  • Výška: 3,74 m
  • Nosná plocha: 19,30 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 3075 kg
  • Vzletová hmotnost (bez podvěsů): 4350 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 6895 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost u země: 898 km/h
  • Maximální rychlost v 9150 m: 817 km/h
  • Počáteční stoupavost: 35,6 m/s
  • Výstup na 9150 m: 7 min
  • Dostup: 14 630 m
  • Dolet: 1760 km
  • Dolet se dvěma nádržemi pod křídlem: 2110 km
  • Délka vzletu a přistání přes překážku 15 m: 690 m
  • Rozjezd: 455 m
  • Dojezd: 405 m

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p DONALD, David. Encyklopedie letadel světa. Praha: Ottovo nakladatelství, 1999. 930 s. ISBN 80-7181-230-7. Kapitola Aermacchi M.B.329, s. 12-13. (česky) 
  2. Aermacchi MB-339K Veltro 2, Letectví+Kosmonautika, 1980, str.1031, č.26
  3. David Donald, Kapesní Encyklopedie Vojenská letadla, Aermacchi MB-339, 2001, str. 6
  4. Václav Němeček, Aermacchi MB-339, Letectví+Kosmonautika, 1977, str.909, č.23

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 6. 
  • NĚMEČEK, Václav. Aermacchi MB-339. Letectví a kosmonautika. Listopad 1977, roč. LIII., čís. 23, s. 908-910. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]