Advanced Audio Coding

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Advanced Audio Coding
Přípona souboru .aac, .m4a, .m4b, .m4p, .m4v, .m4r, .3gp, .mp4
Typ internetového média audio/aac, audio/aacp
Tvůrce MPEG
První verze 1997
Typ formátu Kompresní audioformát
Obsažen uvnitř MPEG, 3GP, MKV, MOV, AVI, MP4
Standard(y) ISO/IEC 13818-7, 14496-3
Otevřený formát? ne

Advanced Audio Coding (AAC) je standard ztrátové komprese zvuku. Byl vyvinut jako logický následovník formátu MP3 na středních až vyšších bitratech v rámci MPEG-2 a rozšířen v MPEG-4 a MPEG-D.

AAC je jeden z nejpokročilejších formátů komprese zvuku a jeho různé modifikace jako HE-AAC apod. obsahují velmi pokročilé technologie jako LTP (Long Term Prediction) nebo Postprocessing, které z nich na nízkých bitrate dělají nejlepší audio formáty.

Taktéž existuje mnoho kodérů (většinou proprietárních), které se razantně liší kvalitou, např. FAAC, Nero Digital nebo kodér od firmy Apple.

Profily[editovat | editovat zdroj]

Standard obsahuje několik profilů, které se liší v použitých technologiích - tzv. Audio objektech.

Profil Typy audio objektů
AAC AAC LC
HE-AAC v1 AAC LC + SBR
HE-AAC v2 AAC LC + SBR + PS
xHE-AAC AAC LC + SBR + PS + USAC

Použité technologie:

  • AAC LC = AAC Low Complexity
  • SBR = Spectral Band Replication
  • PS = Parametric Stereo
  • USAC = Unified Speech and Audio Coding

HE-AAC (High Efficiency AAC) a xHE-AAC (eXtended High Efficiency AAC) vylepšují kvalitu hlavně při nízkých bitratech.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Audio coding for digital broadcasting [online]. ITU-R [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]