Adorace Páně z Hluboké

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adorace Páně z Hluboké
Rok vznikukolem 1380
Technikatempera na křídovém podkladu na desce ze smrkového dřeva potažené plátnem
Rozměry129 × 98 cm
UmístěníAJG Hluboká nad Vltavou

Adorace Páně z Hluboké je deskový obraz z doby kolem roku 1380, připisovaný Mistru Třeboňského oltáře nebo jeho dílně. Jako zápůjčka Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích je vystaven ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní umístění není známo. V 19. století byl obraz ve vlastnictví kněžny Eleonory Schwarzenberské v Hluboké nad Vltavou. Ze státního zámku Hluboká přešel do vlastnictví Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Obraz byl silně přemalován renesančním malířem roku 1516. Při restaurování roku 1930 (J. Bělohoubek) byly odstraněny pouze nejhrubší přemalby. Antonín Matějček, který obraz viděl před rokem 1950[1], proto konstatuje špatný stav a nemožnost zhodnocení. Současná podoba je výsledkem restaurování v letech 1968-1969 (Národní galerie v Praze, V. Frömlová).[2]

Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]

Tempera na křídovém podkladu na desce ze smrkového dřeva potažené plátnem. Deska je sestavena ze sedmi prken o šířce 14–17 cm spojených kolíčky, celková velikost je 129 × 98 cm.[3]

Obraz, považovaný za rané dílo Mistra Třeboňského oltáře nebo dílny, byl pravděpodobně součástí křídlového oltáře. Rozměrově odpovídá Ukřižování z kaple sv. Barbory u Třeboně[4], které rovněž pochází z dílny MTO. V minulosti byl zřejmě vystaven vysokému žáru, který způsobil vznik četných velmi drobných puchýřků, ve kterých je malba poškozena až k podkladu. Díky přemalbám však zůstaly velmi dobře zachované inkarnáty. S Třeboňským oltářem se zcela shoduje v konstrukci desek, podkladové vrstvě a v technice malby (podkresba červenou hlinkou a jemná rytá kresba v drapériích, světlé inkarnáty na podkladové bělobě bez barevných podmaleb, zářivé lazury a mimořádný cit pro barevnost, virtuózní malba sienou v polostínech, zlacení na černém polimentu, stejný charakter svatozáří).[5]

Ústřední postavu Panny Marie, sklánějící se nad Ježíškem v jesličkách, provází vlevo klečící a gestikulující Josef. Panna Maria klečí na brokátové podušce v prosté dřevěné chýši. Je oblečena v modrém plášti s červeným rubem, který je na hlavě přehrnut a zakrývá vlasy. Drapérie je modelována v dlouhých svislých záhybech, které potlačují hmotnost protáhlé figury. Dokonalost malby odhalilo až restaurování v 60. letech. Podle Pešiny[6] křehký půvab Mariiny ženské tváře, měkkost modelace tvaru téměř tajícího ve světle, barevná harmonie a zářivost lazur dokonce převyšuje úroveň Třeboňského oltáře. Typika tváří - ženská s jemným nosem a mírným podbradkem a vousatá tvář Josefa, stejně jako charakter skalnaté krajiny se zakrnělými stromy, pestrými ptáky a detaily odpozorovanými z přírody, odpovídá jiným dílům Mistra třeboňského oltáře.[7],[8]

Chýše je znázorněna ze tří různých pohledů v nedokonalé perspektivě, která ale přesto vyvolává dojem hlubokého prostoru. V krajině, která ještě připomíná díla Mistra vyšebrodského oltáře, jsou na pravé straně dvě dvojice pastýřů v různých prostorových plánech, které znázorňují minulé děje: Zvěstování a putování k Betlémské chýši. V horním rohu je anděl Zvěstování s nápisovou páskou „Ecce ego annun[t]io vobis Gaudium“,[pozn. 1] Pasoucí se zvířata, symbolizující Starý (kozel) a Nový zákon (ovce), doplňuje dvojice vepřů, krav a hlava osla a vola v chlévě za jesličkami.[9] Hlavní postavy Marie a Josefa jsou znázorněny v hieratické perspektivě jako proporčně větší.

Dítě, které je celé zavinuto v plenkách připomínajících rubáš a leží v dřevěných jesličkách ve tvaru rakve, odkazuje na budoucí Ježíšovu mučednickou smrt. Obraz představuje nový ikonografický typ, který se vyvinul ze starší scény Narození Ježíše pod vlivem dobových mystických proudů v církvi (Vidění sv. Brigity Švédské, 1380).[10] Podle tohoto výkladu Marie rozpoznala božství Ježíše po jeho narození a začala ho spontánně uctívat. Jedná se tedy o tzv. devoční obraz určený k podnícení zbožnosti věřících.[11]

Detaily obrazu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. "Hle, já zvěstuji vám radost (Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. L 2,10.)
  1. ↑ "Zde Vám sděluji radostnou zvěst"

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matějček A, 1950, s. 102-103
  2. ↑ Frömlová V, 1971, s. 576-585
  3. ↑ Frömlová 1971, s. 581
  4. ↑ Matějček A, 1950, 101-102
  5. ↑ Frömlová 1971, s. 578-580, 584
  6. ↑ Pešina J, 1984, s. 379
  7. ↑ Matějček A, 1950, s. 102
  8. ↑ Lavička R, 2008, s. 18
  9. ↑ Lavička R, 2008, s. 17
  10. ↑ Pešina J, 1970, s. 228
  11. ↑ Látal H, 2016, č. 7

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Evidenční karta AJG, inv. č. DO-834 (HL).
  • Hynek Látal a kol., Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300-2016, č. 7, AJG 2016, ISBN 978-80-87799-52-9.
  • Roman Lavička, Gothic Art, Aleš South Bohemian Gallery 2008, s. 17-18, ISBN 978-80-86952-57-4.
  • Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, s. 18-20, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, ISBN 80-900057-6-4.
  • Jaroslav Pešina, Desková malba, in: Dějiny českého výtvarníého umění I/1, Academia Praha 1984.
  • Jaroslav Pešina, Studie k ikonografii a typologii obrazu madony s dítětem v českém deskovém malířství kolem poloviny 14. století, Umění XXV, 1977.
  • Věra Frömlová–Zezuláková, Adorace děcka z Hluboké, Umění 19, 1971, s. 576-585.
  • Jaroslav Pešina, Desková malba, in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970.
  • Vladimír Denkstein, František Matouš, Jihočeská gotika, Praha 1953.
  • Antonín Matějček, Česká malba gotická, Melantrich Praha 1950.
  • Martin Slepička, Ikonografický typ Adorace děcka v českém středověkém umění do husitských válek. In: Studia iuvenilia. Studentské historické sešity 2. Ostrava: Ostravská univerzita, 2016, s. 20–21. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Adorace_Páně_z_Hluboké&oldid=23475195“