Adora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adora
אֲדוֹרָה
Adora, celkový pohled, foto z r. 2012
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 650 m n. m.
Stát Izrael Izrael
distrikt Judea a Samaří
Adora
Adora
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 367[1] (2014)
Správa
Vznik 1984
Zakladatel členové hnutí Betar a Cherut
Oficiální web www.hrhevron.co.il?CategoryID=159
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adora někdy též Adura (hebrejsky אֲדוֹרָה, podle biblické lokality „Adórajim“, kterou zmiňuje například 2. Kniha kronik 11,9[2], v oficiálním přepisu do angličtiny Adora[3]) je izraelská osada a vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Har Chevron.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží cca 8 kilometrů severozápadně od centra Hebronu, cca 30 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 62 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu, v nadmořské výšce 650 metrů v západní části Judska a Judských hor. Západně od obce probíhá vádí Nachal Guvrin. Na dopravní síť Západního břehu Jordánu je napojena pomocí silnice číslo 35, která propojuje okolí Hebronu s městem Kirjat Gat.

Adora je izolovaným židovským sídlem ležícím sice jen cca 7 kilometrů za Zelenou linií oddělující Západní břeh Jordánu od Izraele v jeho mezinárodně uznávaných hranicích, ale v obklopení prstencem lidnatých palestinských sídel jako aglomerace převážně palestinského Hebronu na východě nebo města Tarkumija na severozápadě. Cca 5 kilometrů jižním směrem leží palestinské město Dura, které ve svém názvu uchovává jméno původní biblické Adory. V enklávě, ve které se nachází Adora leží ještě jedna židovská osada, a to Telem.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Adora leží na Západním břehu Jordánu, jehož osidlování bylo zahájeno Izraelem po jeho dobytí izraelskou armádou, tedy po roce 1967. Vesnice byla založena roku 1984.[3] Už v roce 1981 ale vznikla poblíž nynější Adory osada typu nachal tedy kombinace vojenského a civilního osídlení. 21. září 1982 izraelská vláda rozhodla, že má být přeměněna na ryze civilní. Počítalo se s její výhledovou kapacitou 250 rodin. 5. prosince 1982 oznámila vláda, že kroky k zřízení osady již započaly a do 1. dubna 1983 měla být připravena k trvalému obývání. Nová vesnice vznikala ovšem několik kilometrů od původní základny typu nachal. Skupinu prvních osadníků tvořili stoupenci pravicových hnutí Betar a Cherut a sestávalo z třiceti rodin. Vládní zpráva ale poukazuje na problémy s dodávkou vody, která prý bude muset být po nějaký čas do vesnice dovážena. Problémem byla i špatná přístupová komunikace. Tyto potíže se patrně projevily na zpoždění plánů, protože ještě 13. března 1983 izraelská vláda pouze uvádí, že bylo definitivně nalezeno vhodné místo pro výstavbu Adory, severně od arabské obce Dura. Plánované sídlo ale stále postrádalo příjezdovou cestu a náklady na její výstavbu se odhadovaly na 60 milionů šekelů a tyto peníze nebyly k dispozici.[4]

K založení osady nakonec došlo až 11. ledna 1984. Tehdy se tu usadilo prvních devět rodin. Zástavbu tvořily mobilní karavany. Původní osada Adora typu nachal založená v roce 1981 byla mezitím přejmenována na Nachal Doran. Vzhledem k těžkým podmínkám a absenci infrastruktury se Adora rozvíjela pomalu. Teprve v roce 1988 začala výstavba zděných domů, do kterých se první obyvatelé nastěhovali v roce 1990. V roce 1992 byla vesnice napojena na elektrickou síť.[5] Detailní územní plán zde počítal s výhledovou kapacitou 90 bytových jednotek (již zcela realizováno) a v 2. fázi s dalšími 42 byty (postaveny zatím jen zčásti).[4]

Počátkem 21. století nebyla vesnice pro svou izolovanou polohu ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu stejně jako téměř celá oblast Oblastní rady Har Chevron zahrnuta do Izraelské bezpečnostní bariéry.[6] 27. dubna 2002 během Druhé intifády pronikli do osady palestinští teroristé v přestrojení za vojáky izraelské armády. Zastřelili čtyři zdejší obyvatele a sedm jich zranili. K útoku se přihlásilo hnutí Hamas i Lidová fronta pro osvobození Palestiny.[5][7]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo obce Adora je v databázi rady Ješa popisováno jako smíšené, tedy složené ze sekulárních i nábožensky založených Izraelců.[8] Původně šlo o sekulární osadu, ale v poslední době začala Adora přijímat i nábožensky orientované rodiny.[5] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě kolísající populací. Teprve okolo roku 2010 překonala osada demografický propad z doby druhé intifády K 31. prosinci 2014 zde žilo 367 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 11,2 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Adora[1] [9][10]
Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 165 184 191 207 229 264 291 271 253 205 191 186 206 220 248 248 257 240 268 278 330 367

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. 2Pa 11, 9 (Kral, ČEP)
  3. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b Israel: Secret Defence Ministry Database Reveals Full Settlement Construction [online]. Fas.org Open Source Center [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c אדורה [online]. מועצה אזורית הר חברון [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2009-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Communities in Har Hevron (Hebron Mountain) [online]. Yesha Communities [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-12-14]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. Table of population in each one of the settlements since 1967 [online]. Peace Now podle údajů Centrálního statistického úřadu [cit. 2009-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]