Adolf Hrubý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adolf Hrubý
Adolf Hrubý.jpg

3. ministr zemědělství a lesnictví Protektorátu Čechy a Morava
Ve funkci:
19. ledna 1942 – 5. května 1945
Prezident Emil Hácha
Předseda vlády Jaroslav Krejčí
Richard Bienert
Předchůdce Mikuláš z Bubna-Litic
Nástupce nikdo (funkce zanikla)
Stranická příslušnost
Členství RSZML
SNJ
Národní souručenství

Narození 21. května 1893
Mláka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. června 1951 (ve věku 58 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Commons Kategorie Adolf Hrubý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Hrubý (21. května 1893 Mláka[1]9. června 1951 Praha[2]) byl poslanec a kolaborující ministr protektorátní vlády.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rolnické rodině na jihu Čech, ve vesničce Mláka na Třeboňsku. Během první světové války se jako voják rakousko-uherské armády dostal do ruského zajetí. Po říjnové revoluci vstoupil do řad Rudé armády. Byl vyslán jako komunistický emisar do Československa. Vrátil se na rodinný statek, zde však komunistické ideály zavrhl a začal se angažovat ve straně agrární. V ní podporoval pravicové křídlo Rudolfa Berana. Přispíval do stranických novin Venkov.

Poslanec a ministr[editovat | editovat zdroj]

V roce 1935 byl zvolen poslancem za Agrární stranu. Po zániku samostatného Československa byl v roce 1939 jmenován prezidentem Emilem Háchou vedoucím Národního souručenství, jediné povolené politické strany v protektorátu. Už v říjnu 1939 byl z funkce odvolán. V letech 1942–1945 byl protektorátním ministrem zemědělství a lesnictví a vystupoval jako obhájce českých zemědělců, nicméně loajální vůči nacistickým okupantům. Obdržel protektorátní vyznamenání – Svatováclavskou orlici I. stupně se zlatým věncem.[3] Byl veden jako možný nástupce dr. Háchy ve funkci protektorátního prezidenta.

Uvěznění a smrt[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození Československa byl zatčen. Dne 31. července 1946 Národní soud po tříměsíčním, často dramatickém jednání vynesl rozsudky nad některými členy protektorátní vlády, mimo jiné i nad Adolfem Hrubým. Prokurátor František Tržický pro něj požadoval trest smrti, nicméně soud ho odsoudil na doživotí za kolaboraci s německými okupanty. Vláda se k rozsudkům vyjádřila 6. srpna 1946, netajila se zklamáním nad nízkými tresty, respektovala však nezávislost Národního soudu a právoplatnost jeho výroku. Na tom se shodl i nekomunistický tisk. KSČ se několik týdnů domáhala revize rozsudku a požadovala tvrdší tresty. Zbytek života strávil ve vězení, zemřel v pražské pankrácké věznici.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2007052076
  3. http://www.warcross.cz/wordpress/?p=4841

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PONECOVÁ, Andrea. Adolf Hrubý a Národní souručenství [online]. Praha: Sborník Archivu bezpečnostních složek 8/2010, 2010 [cit. 2019-08-07]. Dostupné online. 
  • JANEČKOVÁ, Eva. Proces s protektorátní vládou. Praha: Libri, 2012. 256 s. ISBN 978-80-7277-502-6. 
  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Adolf Hrubý, s. 99–100. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]