Adelheid Poppová
| Adelheid Poppová | |
|---|---|
Adelheid Poppová v roce 1909 ve věku 40 let | |
| Rodné jméno | Adelheid Dvořáková |
| Narození | 11. února 1869 Inzersdorf u Vídně, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. března 1939 Vídeň, Spolkový stát Rakousko |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Národnost | Rakušanka českého původu |
| Povolání | dělnice, politička, novinářka |
| Známá jako | aktivistka, bojovnice za práva žen |
| Politická strana | Sociálně demokratická strana Rakouska |
| Choť | Julius Popp |
| Funkce | poslankyně (od 1919) člen rakouské Národní rady (1920–1923) člen rakouské Národní rady (1923–1927) člen rakouské Národní rady (1927–1930) člen rakouské Národní rady (1930–1934) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adelheid Poppová, nepřechýleně Adelheid Popp, rozená Adelheid Dvořáková, v němčině uváděná jako Dworak, Dwořak či Dworschak (3. prosince 1834, Inzersdorf u Vídně – 7. března 1939, Vídeň)[1] byla rakousko-uherská tovární dělnice, později rakouská sociálnědemokratická politička, poslankyně rakouské Národní rady, novinářka, feministka a aktivistka, zakladatelka Proletářského ženského hnutí (Proletarische Frauenbewegung) v Rakousku.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Adelheid Dvořáková se narodila v Inzensdorfu u Vídně jako v pořadí patnácté dítě v chudé dělnické rodině. Inzensdorf byl tehdy samostatnou obcí na předměstí Vídně, až v roce 1938 se stal součástí vídeňského městského obvodu Liesing. Adelheidini rodiče byli původem Češi. Její otec, tkadlec Adalbert Dvořák, pocházel ze Zlukova u Veselí nad Lužnicí, z Čech pocházela i Adelheidina matka Anna, rozená Kubešková (v německé transkripci Anna Kubeschka), negramotná tovární dělnice.

Dvořákovi měli nejméně 15 dětí, z nichž se ale více než deset nedožilo vyššího věku. Adelheidin otec, který byl těžký alkoholik, zemřel, když bylo jeho nejmladší dceři šest let. Když se její ovdovělá matka přestěhovala s dětmi do Vídně, musela desetiletá Adelheid po pouhých třech letech docházky opustit školu. Napřed zůstávala doma a pomáhala zajišťovat prostředky pro rodinu háčkováním a šitím, později pracovala jako služebná a tovární dělnice.[1] [2]Pracovala 12 hodin denně a několikrát kvůli přepracování skončila v nemocnici.
Její bratři ji začali brát na dělnické schůze, kde poprvé jako sedmnáctiletá promluvila o neutěšené situaci dělnic, což vyvolalo značný ohlas. Po dlouhých pracovních směnách se ještě po večerech naučila správně číst a psát, takže časem začala psát články o těžké situaci dělnic a sama vystupovala s projevy na schůzích.[1] V roce 1893 spolu s Amalií Seidelovou, která měla podobný životní osud, jako Adeilheid, zorganizovala první stávku žen – dělnic z několika továren na úpravu prádla v Rakousku. Stávky se nakonec zúčastnilo celkem 700 žen, které požadovaly zkrácení pracovní doby z 13 na 10 hodin.

Kvůli jejím aktivitám ji sledovala rakouská tajná policie a Adelheid byla několikrát vězněna. Již od roku 1991 byla členkou Vídeňského vzdělávacího spolku dělnic.a o rok později stála u zrodu ženského časopisu Die Frau (Žena). Byla jeho šéfredaktorkou a od roku 1919 také vydavatelkou. Od roku 1893 byla Adelheid předsedkyní Čtenářského a diskusního klubu Libertas, V témže roce se provdala za Julia Poppa, člena výkonného výboru rakouské Sociálnědemokratické dělnické strany (SDAP), který pocházel z Bělotína u Hranic na Moravě. Julius Popp byl blízkým spolupracovníkem zakladatele SDAP Victora Adlera. Adelheid byla v té době v úzkých kontaktech mj. i s Bedřichem Engelsem a Augustem Bebelem, kteří si jí vážili, a přátelila se i s Adlerovou manželkou, spisovatelkou a publicistkou Emmou Adlerovou, která jí pomáhala zdokonalit se v písemném projevu.[1][2]

Manželství Julia Poppa a Adelheid trvalo pouhých osm let, neboť v roce 1902 Julius Popp zemřel. V první čtvrtině 20. století zemřeli v mladém věku i oba jejich synové – jeden byl zabit v první světové válce, druhý zemřel na chřipku.[1][3]
Adelheid Poppová se mezi roky 1892 až 1933 (s výjimkou roku 1901, kdy měla před porodem) účastnila všech sjezdů rakouské Sociálně demokratické strany.[2]Členky rakouské sociální demokracie však musely čelit nedůvěře a nedostatku podpory i ze strany vedení vlastní politické strany. Navzdory odporu vedení SDAP Adelheid Poppová v roce 1902 spolu s Therese Schlesingerovou iniciovala založení Sdružení sociálnědemokratických žen a dívek.
Po roce 1918 odpor vedení strany zeslábl. Adelheid Poppová byla jmenována do výkonného výboru SDAP a zařazena na seznam kandidátů do městské rady Vídně, jejíž členkou byla do roku 1923; v letech 1919 až 1934 byla také poslankyní Národní rady rakouského parlamentu.[1]V parlamentu se zaměřila na klasické ženské otázky: na reformu manželského práva, liberalizaci zákonů o potratech a na požadavek stejné odměny za stejnou práci. Vedla mj. také úspěšnou kampaň proti úřadům v Dolním a Horním Rakousku kvůli zdejší praxi zabavování majetku mladým matkám, které si nemohly dovolit platit za porod v porodnici.[1]
V roce 1933 Adelheid Poppová rezignovala na všechny své funkce kvůli svému věku. Před svou smrtí pak zažila ještě dvě velká zklamání – zákaz všech sociálnědemokratických organizací křesťansko-sociální vládou v roce 1934 a o čtyři roky později, v roce 1938, anexi Rakouska Německou říší.[1]Po těchto událostech Adelheid Poppová těžce onemocněla a v březnu roku 1939 zemřela.[3]
Vídeňské pamětihodnosti, pojmenované po A. a J. Poppových
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adelheid Popp na německé Wikipedii.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 Adelheid Popp: Sie war Viktor Adlers erfolgreichste Schülerin. Die Presse [online]. 2012-06-09 [cit. 2026-03-22]. Dostupné online. (německy)
- 1 2 3 Adelheid Popp [online]. Wien: Stadt Wien (město Vídeň) [cit. 2026-03-22]. [Adelheid Popp Dostupné online]. (německy)
- 1 2 Popp, Adelheid [online]. Das rote Wien [cit. 2026-03-22]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adelheid Poppová na Wikimedia Commons - Životopisná data na stránkách rakouského Parlamentu