Adelaide Hanscom Leeson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Adelaide Hanscom: "The Eternal Saki", publikováno v The Rubaiyat of Omar Khayyam, 1905
Portugalské sonety, 1916
Portugalské sonety, 1916
Portugalské sonety, 1916

Adelaide Hanscom Leeson (25. listopadu 1875 Empire City (nyní Coos Bay) Oregon - 19. listopadu 1931) byla americká umělkyně a fotografka aktivní na počátku 20. století, která jako jedna z prvních využívala fotografie k ilustracím literárních děl. Je známá především svými portrétními fotografiemi a ilustracemi knih Čtyřverší Omara Chajjáma a Portugalské sonety E. B. Browningové.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Adelaide Marquand Hanscom se narodila v Empire City (nyní Coos Bay, Oregon) v roce 1875, jako čtvrtá ze šesti dětí narozených otci Meldonu LeRoyovi (1869-1919) a matce Louise Hyde Hanscomové (1845-1923). Byla jednou z dvojčat, ale druhé dítě zemřelo ještě před narozením.[1]

Když jí bylo šest, její rodina se vrátila do jejich předchozího domova v Berkeley v Kalifornii, aby tam děti získaly lepší vzdělání. Jejich otec absolvoval Harvard, byl vzdělaným obchodníkem, který se později stal auditorem města Berkeley.[2]

Hanscomová se začala věnovat umění během svého mládí, později studovala umění a design na University of California a na Ústavu umění Mark Hopkinse (Mark Hopkins Institute of Art).[3] Jejími spolužáky v ústavu byli fotografové Emily Pitchford a Laura Adams, kteří v té době založili své vlastní fotostudio a Hanscomová během spolupráce s nimi rozšířila to, co se dozvěděla o fotografování ve škole.[1] Byla také známá tím, že navštěvovala fotografku Anne Brigmanovou, která jí pravděpodobně naučila některé své techniky tisku.[4]

V roce 1902 založila obchodní studio v San Francisku s kolegou fotografem Blanchem Cummingsem a již brzy poté začali přijímat provize za portréty a komerční práce. Na Třetím fotografickém salonu v San Franciscu v roce 1903 vystavovala Hanscomová pět tisků, včetně vysoce uznávané studie s názvem Matka a dítě. Jeden kritik, poté co zhlédl její díla na výstavě, o autorce řekl, že má "zajištěné své místo mezi předními piktorialisty na pobřeží Tichého oceánu".[3] Tato výstava byla pro Hanscomovou důležitá, jelikož její díla poprvé viděli Alfred Stieglitz, Edward Steichen a Gertrude Käsebierová, což byli čelní představitelé piktorialistického hnutí v New Yorku. V důsledku svého nedávného uznání, byla po jejím umění vysoká poptávka. Byla tak úspěšná, že když se jí novinář zeptal, zda se cítí dostatečně finančně odměňována, odpověděla „štědře“.[3]

Omar Chajjám: Čtyřveší[editovat | editovat zdroj]

Na konci roku 1903 začala pracovat na sérii fotografií pro ilustraci výběru klasických čtyřverší (persky rubajját/Robáijját) perského básníka Omara Chajjáma. Pojem ilustrované literární práce s výtvarným uměním fotografie byl v té době nový a Čtyřverší byla jednou z prvních amerických knih v tomto žánru.[5]

Požádala některé známé kalifornské literární osobnosti, včetně Joaquina Millera, George Sterlinga a George Whartona Jamese, aby pro její projekt stáli modelem.[6]

Viděla projekt jako skloubení klasické literární publikace a metaforu tehdejší doby. V novinovém rozhovoru řekla, že se rozhodla pro ilustrování Čtyřverší, protože to představovalo "výraz boje lidské duše za pravdu a proti úzkoprsému vlivu dogmatického náboženství té doby."[7]

V roce 1905 publikovala první vydání Čtyřveší, které se stalo národní senzací. Noviny jejího rodného města o ní psali jako o ...dívce z Berkeley, jejíž 'Omarovské' fotografie vylekají literární kritiky.[8] Vzhledem k vysoké poptávce následovalo několik dalších vydání, včetně svazku s plnobarevnými stránkami z roku 1914. Dnes je tato práce uznávána pro svou svěží krásu a také kvůli tomu, že jako jedna z prvních publikací v Americe znázorňovala na fotografiích nahotu mužů.[2]

Její úspěch však přerušilo sanfranciské zemětřesení v roce 1906 a oheň. Fotografické studio bylo zcela zničeno i se všemi negativy pro Čtyřverší. Malý počet výtisků přežil v bezpečí, ale jediné fotografie z tohoto projektu jsou pouze v knihách samotných.[1] Musela začít podnikat od začátku a vést nový život. Jelikož v oblasti, kde doposud žila a pracovala byla nyní většinou neobyvatelná, sbalila si své věci a odstěhovala se do Seattlu. Tam brzy vybudovala nové studio spolu s fotografkou Gertrude Wilsonovou a dalších pět let dělala komerční portréty pro významné rodiny v této oblasti. Její fotografie byly často otiskovány na stránkách novin Seattlu.[9]

Ve stejném roce Alfred Stieglitz přijal Hanscomovou za členku jeho sdružení Fotosecese. Není známo, jak se o její práci dozvěděl, ani neexistuje žádný záznam ze dvou jejich setkáních. Nicméně - od prosince 1906 do začátku roku 1907 - Stieglitz vystavil dvě její díla na členské výstavě v galerii 291 v New Yorku.[1]

Hanscomové práce ani tvořivost po přesunu do jiného města netrpěla. Okamžitě začala pracovat na novém projektu, na ilustraci Portugalských sonetů (Sonnets from the Portuguese) Elizabethy Barrettové-Browningové. Práce na projektu byly několikrát přerušeny a trvalo mnoho let, než byl dokončen.

Pozdější léta[editovat | editovat zdroj]

V roce 1911 se přestěhovali do Danville v Kalifornii, kde její manžel pracoval v zemědělství. Ona si opět zřídila temnou komoru a brzy pokračovala ve své práci. V roce 1912 se jim narodila dcera Catherine. Hanscomová pečovala o své dvě děti, fotografovala a občas sama vedla rodinnou farmu. V roce 1914 se rodina přestěhovala do Kelloggu v Idaho, kde její muž Gerald opět pracoval na projektu těžby. Adelaide se s dětmi vrátila do Danville, kde zůstali do konce roku a Gerald zůstal v Kelloggu většinu roku 1915.

V roce 1916 mohla konečně vyjít kniha Portugalské sonety.[10] První vydání obsahovalo dvacet fotogravur a brzo poté následovaly další dvě vydání díky velké popularitě díla.

Brzy poté využívala své děti jako modely pro ilustrace říkadel a básní, ale kvůli nepředvídaným událostem nikdy nebyl nikdy tento projekt dokončen.[11]

Ve stejném roce její manžel Gerald narukoval do kanadské armády, aby bojoval v první světové válce a odešel do Evropy. Během několika týdnů byl však zabit v akci. Kombinace této ztráty včetně smrti jejího otce o tři roky později způsobil její pád do hluboké deprese. Začala se někdy chovat iracionálně a byla několikrát hospitalizována v ústavu pro mentálně postižené.[2] Nikdy již nepokračovala ve svých fotografických dílech, a jak jeden spisovatel poznamenal, „zbývajících šestnáct let jejího života se zdály být bezradnou sérií putování s jejími dětmi v závěsu“.[1] Přestěhovala se krátce do Anglie, aby byla v blízkosti svého mrtvého manžela, ale nakonec se vrátila do Kalifornie a žila se svou dcerou.

V listopadu 1931 tragicky zahynula při dopravní nehodě na ulici. Její umění bylo mnoho let zapomenuto, ale od roku 2008 jsou její práce opět uznávány pro svou kreativitu, krásu a půvab.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e INDVIK, Gail Marie. Adelaide Hanscom Leeson: Pictorlialist Photographer 1876-1932. [s.l.] : Carbondale: Southern Illinois University, 1981. S. 1–18.  
  2. a b c Sarah C. Yeo. A Different Slant of Light: The Life and Art of Adelaide Hanscom Leeson [online]. [cit. 2009-01-24]. Dostupné online.  
  3. a b c How Joaquin Miller Posed for Pictures in Omar Khayyam's Rubaiyat. Seattle Post Intelligencer. 30.  
  4. Oakland Museum of Art. The Friends of Anne Brigman: Bay Area Pictorialists 1900-1925 [online]. [cit. 2009-01-25]. Dostupné online.  
  5. MARTIN, David. Pioneer Women Photographers. [s.l.] : Seattle: Frye Art Museum, 2002. S. 8.  
  6. HERNEY, Ed, Shelley Rideout, Katie Wadell Berkeley Bohemia: Artists and Visionaries of the Early 20th Century. [s.l.] : Gibbs Smith, 2008.  
  7. Seattle Post-Intelligencer. 30 September 1906.  
  8. Berkeley Daily Gazette. 19 March 1906.  
  9. Lawrence Kreisman. The Arts and Crafts Movement in the Pacific Northwest. [s.l.] : Portland: Timberline Press, 2007. S. 319.  
  10. http://lightimpressions.blogspot.com/2009/02/sonnets-from-portuguese.html?zx=5c885aadb83583a9
  11. MANN, Margery. Women of Photography: An Historical Survey. [s.l.] : San Francisco Museum of Modern Art, 1975. S. unpaged.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu