Adam Zagajewski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adam Zagajewski
Adam Zagajewski 2014 in Stockholm.jpg
Narození21. června 1945
Lvov
Úmrtí21. března 2021 (ve věku 75 let)
Krakov
Povoláníjazykovědec, básník, překladatel, spisovatel, vysokoškolský učitel, romanopisec, esejista a autor
NárodnostPoláci
StátPolskoPolsko Polsko
Alma materJagellonská univerzita
Tématakrásná literatura
OceněníCena Kościelských (1975)
Tucholsky-Preis (1985)
Bronzový záslužný kříž (1998)
Cena Tomase Tranströmera (2000)
zlatá medaile Gloria Artis za přínos kultuře (2005)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Maja Wodecka
RodičeTadeusz Zagajewski
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Zagajewski (21. června 1945, Lvov21. března 2021, Krakov[1]) byl polský básník, prozaik, esejista a překladatel. Býval považován za jednu z nejvýznamnějších literárních osobností Polska. Byl synem Tadeusze Zagajewského. V rané tvorbě byl spojován s polským literárním směrem Nowa fala (Nová vlna).

Jeho báseň Září ze sbírky Ohnivá země pojednává o básníkově návštěvě Prahy a hledání domu Vladimíra Holana. Je dedikována Petru Královi, s nímž se setkal ve Francii během emigrace.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval filosofii a psychologii v Krakově na Jagellonské univerzitě, asistoval na Hornicko-hutnické akademii. Po podepsání protisovětské petice List 59 v roce 1975 se stal zakázaným autorem. Od roku 1982 žil v emigraci v Paříži, poté v Americe, kde přednášel na houstonské univerzitě. Do Polska se vrátil v roce 2002. Do smrti žil v Krakově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Komunikat. Krakov, 1972.
  • Sklepy mięsne. Krakov, 1975.
  • List. Oda do wielości. Paříž, 1983.
  • Jechać do Lwowa i inne wiersze'. Londýn, 1985.
  • Płótno. Paříž, 1990.
  • Dzikie czereśnie. Krakov, 1992. (Výbor)
  • Ziemia ognista. Poznaň, 1994.
  • Późne święta. Varšava, 1998. (Výbor)
  • Trzej aniołowie. Krakov, 1998. (Výbor)
  • Pragnienie. Krakov, 1999.
  • Powrót. Krakov, 2003.
  • Mistyka dla początkujących. Mystique pour débutants. Krakov, 2005. (Bilingvní výbor)
  • Anteny. Krakov, 2005. (Nominace na cenu Śląski Wawrzyn Literacki, květen 2006)
  • Niewidzialna ręka. Kraków 2009
  • Asymetria. Kraków 2014

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Ciepło, zimno. Varšava, 1975.
  • Słuch absolutny. Krakov, 1979.
  • Cienka kreska. Krakov, 1983.

Eseje[editovat | editovat zdroj]

  • Drugi oddech, 1978.
  • Solidarność i samotność, 1986.
  • Dwa miasta, 1991.
  • W cudzym pięknie. Krakov, 1998.
  • Obrona żarliwości. Krakov, 2002.
  • Poeta rozmawia z filozofem. Krakov 2007
  • Lekka przesada. Krakov 2013


Česky vyšlo[editovat | editovat zdroj]

  • Slovo a zeď. Samizdat, 1987 a 1988, obsahuje básně Blesky, Železo a Malá písnička o cenzuře; překlad Daniela Lehárová
  • Vítr ve větvích. BB/art, Praha, 2004 (výbor ze sbírek Dopis. Óda na mnohost, Jet do Lvova, Plátno, Ohnivá země, Touha; překlad Daniela Lehárová)
  • Neviditelné věci. Protimluv, Ostrava, 2015 (výbor ze sbírek Návrat, Antény, Neviditelná ruka a Asymetrie; překlad Michael Alexa)


Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zmarł poeta Adam Zagajewski. dzieje.pl [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (polsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]