Acrocephalus nijoi
 Acrocephalus nijoi | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 vyhynulý[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Čeleď | rákosníkovití (Acrocephalidae) |
| Rod | rákosník (Acrocephalus) |
| Binomické jméno | |
| † Acrocephalus nijoi (Yamashina, 1940) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Acrocephalus nijoi je vyhynulý druh ptáka z čeledi rákosníkovití (Acrocephalidae) a rodu Acrocephalus.
Evoluce[editovat | editovat zdroj]
Až do roku 2011 byli rákosníci žijící na Marianách klasifikováni jako jediný druh Acrocephalus luscinius (česky rákosník slavíkový). Na základě studie založené na analýzách mitochondriálního genomu nicméně vyšlo najevo, že evoluční historie pacifických rákosníků je podstatně složitější, což nabourává i tradiční pohled na jednotlivé druhy. Výsledky potvrzují mj. několikeré nezávislé kolonizace některých tichomořských souostroví, díky čemuž by byl rákosník slavíkový v původním smyslu nepřirozeným taxonem. Výsledky podporují rozdělení rákosníků z Marian na až čtyři samostatné druhy, jedním z nich by měl být i Acrocephalus nijoi (autoři studie doporučují jeho osamostatnění navzdory skutečnosti, že šlo o jediného tichomořského rákosníka, k němuž nezískali genetický materiál).[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Rákosník Acrocephalus nijoi se vzhledem podobal rákosníkovi slavíkovému, ačkoli ten měl rezavější svrchní partie, světlejší břicho a boky a rovněž o něco delší zobák. Rákosník Acrocephalus nijoi dosahoval celkové velikosti asi 17 cm.[3]
Biologie a vyhynutí[editovat | editovat zdroj]
Rákosník Acrocephalus nijoi žil pouze na ostrově Aguijan v souostroví Mariany. Původně obýval zdejší lesy s hustým stromovým baldachýnem, později narušené oblasti se stromovými háji a houštinami. Ostrov byl v důsledku lidského osídlení během 20. století dramaticky přetvořen. Během japonské správy mezi lety 1914 až 1945 došlo k masivnímu mýcení místních lesů a přetvoření půdy na zemědělské oblasti. V 50. letech byly na Aguijan introdukovány kozy, jejichž populace negativně ovlivnila charakter původní vegetace. Další hrozbu pro rákosníky navíc mohli představovat zavlečení predátoři z pevniny. Ačkoli byl rákosník v době svého objevu (1940) prý běžným druhem, všechny tyto faktory během druhé poloviny 20. století zapříčinily jeho vyhynutí. Extrémně vzácným se druh stal již v 80. letech, v roce 1982 populace čítala posledních 4 až 15 ptáků. Poslední záznamy pocházejí z poloviny 90. let, intenzivní průzkumy ostrova z let 2000, 2001, 2008 a 2009 nepřinesly žádné výsledky. Mezinárodní svaz ochrany přírody druh považuje za vyhynulý.[3][4]
Muzejní kusy[editovat | editovat zdroj]
Jediné vzorky ptáka jsou uchovány v Tokiu.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ CIBOIS, Alice; BEADELL, Jon S.; GRAVES, Gary R. Charting the course of reed-warblers across the Pacific islands: Phylogeny of Pacific reed-warblers. Journal of Biogeography. 2011-10, roč. 38, čís. 10, s. 1963–1975. Dostupné online [cit. 2022-10-05]. DOI 10.1111/j.1365-2699.2011.02542.x. (anglicky)
- ↑ a b c HUME, J. Extinct Birds. 2. vyd. Londýn a New York: Bloomsbury Publishing, 2017. 560 s. ISBN 978-1-4729-3744-5, ISBN 978-1-4729-3745-2. S. 294–295. (anglicky)
- ↑ BirdLife International. 2017. Acrocephalus nijoi (amended version of 2016 assessment). The IUCN Red List of Threatened Species 2017: e.T103780109A119548740. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T103780109A119548740.en. Accessed on 07 October 2022.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Taxon Acrocephalus nijoi ve Wikidruzích
