Acetylacetonát chromitý
| Acetylacetonát chromitý | |
|---|---|
| Systematický název | (Z)-4-oxopent-2-en-2-olát chromitý |
| Sumární vzorec | C15H21CrO6 |
| Vzhled | fialová pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 21679-31-2 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 244-526-0 |
| PubChem | 24884255 |
| ChEBI | 33035 |
| SMILES | [Cr+3].O=C([CH-]C(=O)C)C.O=C([CH-]C(=O)C)C.O=C([CH-]C(=O)C)C |
| InChI | 1S/3C5H7O2.Cr/c3*1-4(6)3-5(2)7;/h3*3H,1-2H3;/q3*-1;+3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 349,32 g/mol |
| Teplota tání | 210 °C (483 K) |
| Teplota varu | 340 °C (613 K) |
| Hustota | 1,34 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 GHS07 | |
| H-věty | H315 H319 H335[1] |
| P-věty | P261 P264 P264+265 P271 P280 P302+352 P304+340 P305+351+338 P319 P321 P332+317 P337+317 P362+364 P403+233 P405 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Acetylacetonát chromitý, zkráceně Cr(acac)3, je chromitý komplex s acetylacetonátovými (acac) ligandy, patřící mezi acetylacetonáty kovů. Používá se v NMR spektroskopii, kde se využívá jeho rozpustnost v nepolárních organických rozpouštědlech a paramagnetismus.
Příprava a struktura[editovat | editovat zdroj]
Tento komplex se připravuje reakcí oxidu chromitého s acetylacetonem (Hacac):[2]
- Cr2O3 + 6 Hacac → 2 Cr(acac)3 + 3 H2O
Komplex má symetrii typu D3. Délky vazeb Cr-O činí 193 pm.[3]
Tuto sloučeninu se podařilo rozdělit na jednotlivé enantiomery pomocí jejich aduktů s dibenzoyltartarátem.[4]
Podobně jako u mnoha jiných chromitých sloučenin je jeho základní stav kvartetový.
Tento komplex nepodléhá snadno substitucím, ale lze jej bromovat v poloh 3 chelátových kruhů.
Využití v NMR[editovat | editovat zdroj]
Paramagnetismus sloučenin je v NMR spektroskopii často nežádoucí, protože časy relaxace spin-mřížka jsou velmi krátké, což vede k širokým signálům; za vhodných podmínek však lze z této vlastnosti učinit výhodu.
Časy relaxace spin-mřížka u diamagnetických sloučenin se mohou lišit. Kvaternární atomy 13C vykazují nízkou intenzitu signálů, protože jejich relaxační časy jsou dlouhé a neobjevuje se u nich jaderný Overhauserův efekt. K překonání prvního problému se používá přídavek malého množství (okolo 0,1 mmol/l) Cr(acac)3 do vzorků, což zkracuje relaxační časy, protože relaxace probíhají jiným mechanismem - přes nespárované elektrony.[5]
Zkrácením relaxačního času se zvýší počet snímků získaných za daný čas, což vede k vyšší intenzitě signálu. Tento postup je výhodný pro kvantitativní 13C NMR, kde musí být signály mezi pulzy plně relaxované. Zkrácením relaxačního času lze dosáhnout zkrácení intervalů mezi pulzy bez snížení kvality spektra.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chromium(III) acetylacetonate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/24884255
- ↑ W. Conard Fernelius; Julian E. Blanch. Chromium(III) Acetylacetonate. Inorganic Syntheses. 2007, s. 130–131. ISBN 9780470132364. DOI 10.1002/9780470132364.ch35.
- ↑ B. Morosin. The crystal structure of trisacetylacetonatochromium(III). Acta Crystallographica. 1965, s. 131–137. DOI 10.1107/S0365110X65002876.
- ↑ A. F. Drake; J. M. Gould; S. F. Mason; C. Rosini; F. J. Woodley. The optical resolution of tris(pentane-2,4-dionato)metal(III) complexes. Polyhedron. 1983, s. 537–538. DOI 10.1016/S0277-5387(00)87108-9.
- ↑ Stefan Berger; Siegmar Braun. 200 And More NMR Experiments: A Practical Course. Weinheim: Wiley-VCH, 2004. ISBN 3-527-31067-3.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Acetylacetonát chromitý na Wikimedia Commons
