Abraxas (náboženství)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Abraxas
Abraxas, kresba podle gemy[1]
Abraxas, kresba podle gemy[1]
SynonymaIao, Sabaoth
Řecké jménoAbraxas (ΑΒΡΑΞΑΣ)
Abrasax (ΑΒΡΑΣΑΞ)
Významdemiurg (nižší bůh stvořitel)
Atributyštít, bič, hadi místo nohou, zbroj, kohoutí hlava
Literární pramenyEvangelium Egypťanů,
egyptské magické papyry
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abraxas neboli Abrasax (starořecky Αβρασαξ, Abrasax) je gnostické koptské tajemné jméno významného nižšího boha (archonta neboli vládce). Býval symbolicky vyobrazován na antických řeckých a římských amuletech v antopomorfní podobě božstva tzv. anguipes, hybridního stvoření kombinující lidskou podobu se zvířecí, mající hlavu kohouta a hady místo nohou. Jméno Abraxas je také spojeno s magickou formulí slova abrakadabra.

Výklad[editovat | editovat zdroj]

Basileidovci[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Demiurg.

Egyptský gnostik Basileidés (kolem roku 130 n. l.) označuje pojmem Abraxa významnou božskou bytost nižšího řádu, velkého archonta (megas archōn), prvního z 365 archontů (vládců neboli knížat), kteří v sestupném řádu reprezentují časovou a prostorovou vzdálenost mezi hmotným světem a Nezrozeným Bohem, jež poslal na svět Ježíše Krista (jehož gnostici považovali za ducha). Basileidés a jeho následovníci chápali Abraxa jako demiurga, tedy nižšího boha, a ztotožňovali jej s bohem Židů ze Starého zákona, stvořitelem světa a člověka, jehož skutečné jméno je Iao nebo též Sabaoth.

Abraxas basileidovců v sobě reprezentuje Dobro i Zlo, v jedné entitě uctívané božstvo i obávaný démon. Z této bytosti pak vychází pět prasil: duch, slovo, prozřetelnost, moudrost a moc. Abraxas je jedním z archontů, skupiny nižších planetárních božstev, kteří mají obecně v gnosticismu funkci vládců tohoto světa. Ti pak duším brání opustit hmotný svět a dosáhnout Boha Otce.

Další starověcí autoři[editovat | editovat zdroj]

Oboustranná rytina na drahokamu
Obrázek č. 024 v Ottově slovníku naučném

Církevní otec Epifanios, zřejmě částečně ovlivněn Irenejem, který dříve vycházel z nedochované sbírky Hyppolita, představuje Abraxa jako nejvyšší sílu a prvotní princip, který byl příčinou všeho.

Anonymní autor dodatku k Tertullianovi rovněž vychází z Hippolytovy sbírky a doplňuje ho o několik podrobností: Abraxas stvořil Mysl (nús), první ze zástupu primárních sil zmiňovaných Irenejem i Epifaniem. Hmotný svět, stejně jako 365 nebes, měl být stvořen na počest Abraxase, a byl to také právě on, který na něj později vyslal Krista v podobě Ježíše.

Kristovým údělem bylo podle gnostiků vysvobození božské podstaty člověka. Oproti křesťanské církevní verzi příběhu nebyl Ježíš ukřižován, ale místo něj se na kříži octl Šimon z Kyrény. Kristus se vrátil zpět k Bohu Otci.

Ve Svaté knize Velkého neviditelného ducha neboli Evangeliu Egypťanů, které patří ke gnostickým rukopisům z Nag Hammádí a tudíž je možné jej pokládat za primární zdroj, je postavení Abraxa vylíčeno poněkud nejednoznačně, vystupuje zde jako jeden z aionů pleromy vedle Sophie (Sophia čili moudrost) a dalšími.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Někteří vidí původ jména v kopštině 1. století n. l., v níž by mohlo znamenat „svaté slovo“ či „svaté jméno“. Valentinus, nazývaný „nejhlubším učencem gnoze“, vykládal jméno velkého gnostického božstva Abraxas jako složeninu ze slov Ab nebo Af („budiž“) + rax nebo rak („uctíváno“) + sas nebo sax, pův. ze sadži („jméno“). Kurt Rudolph, světově uznávaný odborník na gnózi, však uvádí, že se původně jednalo o „tajemný opis jména židovského boha Jahveho, psaného čtyřmi (hebrejsky: arba = abra) souhláskami (tetragram)."[2]

V démonologii a okultismu[editovat | editovat zdroj]

Abraxas jako démon v Dictionnaire Infernal, 1863

V novověku byl katolickou církví zařazen do pozice pohanského boha a rovněž démona. Podobně okultisté ho zařazovali jako démona do svých grimoárů pojednávajících o čarodějnictví a černé magii. Proto je také v současnosti někdy mylně spojován se satanismem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Starověký římský amulet s gemou Abraxa

Vyskytuje se:

  • během 1. století n. l. se symbol Abraxas hojně vyskytoval ve formě kamenných magických amuletů a pečetí (postava s lidským tělem, kohoutí hlavou a hady místo nohou),
  • v gnostickém spise zvaném „Svatá knize velkého neviditelného Ducha“ neboli Evangeliu Egypťanů,
  • v egyptských a helénistických magických papyrech, kde je jako jméno užíváno k zaklínání spolu s dalšími jmény židovského boha,
  • ve spise „Požehnaný Eugnóstos“, dalšího textu z Nag Hammádí, který by mohl do určté míry reflektovat Basileidovu kosmologii,
  • ve 13. století byl motiv Abraxa používán templáři na jejich pečetích. Zpodobňován byl na nich spolu s latinským nápisem „TEMPLI SECRETUM“, řádovým křížem a řeckými písmeny Ι Α Ω odkazujících ke Kristu. Latinský nápis mohl naznačovat řádové tajemství a užíván pro přísně tajné dokumenty. Jednu takovou pečeť vlastnil francouzský mistr André de Colours.

Magická symbolika[editovat | editovat zdroj]

Náčrt gemy, na opačné straně jsou řecky psaná jména „Iao“, „Abrasax“ a „Sabaoth

Na četných řeckých i římských gemách z pozdního starověku je bytost tohoto jména zobrazována s trupem člověka, hlavou kohouta (symbol fronésis, prozíravosti), nohama v podobě hadů Loga (slova) a Núse (rozumu), držící štít (symbol sofie, moudrosti) a bič (symbol dynamis, síly/potence).

V moderní okultní literatuře[editovat | editovat zdroj]

Autoři moderní okultní literatury mu mohou připisovat různé významy a výklady:

  • Abraxas je kouzelné slovo složené z počátečních písmen hebrejského Božího jména[zdroj?].
  • Abraxas v sobě spojuje a harmonicky sjednocuje božské i temné stránky, světlo a tmu, mužský a ženský princip[zdroj?].
  • Slovo abrakadabra je psáno 7 hláskami, přičemž každá symbolizuje jeden den Stvoření, a jsou-li písmena jména čtena řeckým způsobem jako čísla, dávají 365 (tj. počet dní v roce).
  • Tento symbol se nachází jak na egyptských magických papyrech (symbol celosti, magické znamení a jako číslo 7)[zdroj?], tak na starověkých kamenných amuletech.
  • Jako bojovník s bičem je znamením moci a jako nositel štítu je znamením opory a bezpečí. Abraxas je nejmocnější znamení pro neutralizaci sil černé magie a proto je od svého vzniku používán jako ochranný a podpůrný amulet. Byl ochranným symbolem, znamením vítězství a štěstí[zdroj?].
  • Ve zvířecí říši byl Abraxas manifestován havranem (věřilo se, že Abraxas se může lidem zjevit v této podobě)[zdroj?].
  • V numerologii s číslem 7 (vládne sedmi planetám, sedmi dnům Stvoření, má 7 písmen)[zdroj?].
  • Mezi planetami znázorňuje Slunce (vládce všech planet, vládce světla, vítěz nad temnotou)[zdroj?].
  • Jako časový úsek znázorňuje celý cyklus. Je symbol celistvosti a jméno boha roku (číselná hodnota jména je 365; a = 1, b = 2, r = 100, x = 60, s = 200)[zdroj?].

Gallerie[editovat | editovat zdroj]

Na výtiscích od Bernarda de Montfaucona z L'antiquité expliquée et représentée en figures:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KING, Charles W. The Gnostics and their remains, 19. století
  2. RUDOLPH, Kurt. Gnóze. Podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7021-947-8. S. 309. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]