Abbás Mírzá
| Abbás Mírzá | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. srpna 1789 Amol |
| Úmrtí | 25. října 1833 (ve věku 44 let) Mašhad |
| Místo pohřbení | Mašhad |
| Povolání | politik a voják |
| Nábož. vyznání | ší'itský islám |
| Děti | Muhammad Šáh Kádžár Bahram Mirza Khosrow Mirza Bahman Mirza Qajar Qahreman Mirza Qajar Ardashir Mirza Rukn al-Dawla … více na Wikidatech |
| Rodiče | Fát Alí Šáh[1][2][3] |
| Rod | Kádžárovci |
| Příbuzní | Aliqoli Mirza Etezado-ol-Saltaneh a Dowlatshah (sourozenci) Násir ad-Dín Šáh, Abdol-samad Mirza Ezz ed-Dowleh Saloor a ʻAbbās Mīrzā Mulk Ārā (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abbás Mírzá (persky عباس میرزا, 26. srpna 1789 – 25. října 1833) byl kádžárovský korunní princ, který se snažil o modernizaci perské armády a také jí velel v rusko-perské válce v letech 1804–1813, v osmansko-perské válce v letech 1821–1823 a v rusko-perské válce v letech 1826–1828. Panovníkem se nestal, protože zemřel dřív než jeho otec, Fát Alí Šáh, kterého tak posléze na trůně nahradil Mírzův syn Muhammad Šáh Kádžár.
Ve válkách s Ruskem byl Abbás Mírzá neúspěšným. Gulistánskou dohodou v roce 1813 získalo Rusko postoupení moderního Dagestánu, východní Gruzie, většiny Ázerbájdžánu a částí severní Arménie a Turkmenčajskou dohodou v roce 1828 Jerevanský chanát, Nachičevanský chanát a zbývající část Talyšského chanátu. Z Mírzových vojenských neúspěchů vyniká neúspěšná bitva u Aslándúzu, ve které se ruskému veliteli Pjotrovi Stěpanovičovi Kotljarevskému povedl Mírzovi zničit polovinu armády při zcela minimálních ztrátách, ač útočil proti dvojnásobné přesile.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abbas Mirza na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abbás Mírzá na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Abbás Mírzá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
