Abú Ghoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Abú Ghoš
אבו גוש‎‎
أبو غوش‎‎
Celkový pohled na město
Celkový pohled na město
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 684 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Jeruzalémský
Abú Ghoš
Abú Ghoš
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1,887[1] km²
Počet obyvatel 7 300[2] (2017)
Hustota zalidnění 3872,4 (r.2017)[2] obyv./km²
Správa
PSČ 90845
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abú Ghoš (hebrejsky אבו גוש‎‎, arabsky أبو غوش‎‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Abu Ghosh[3]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Jeruzalémském distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Klášter Notre Dame de l'Arche d'Alliance v Abú Ghoš
Mešita v Abú Ghoš

Leží v nadmořské výšce 684 metrů na svazích Judských hor 40 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 43 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu, cca 12 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému a 12 kilometrů severovýchodně od Bejt Šemeš. Nachází se v hornaté krajině, která jižně od obce prudce spadá do údolí vádí Nachal Ksalon a na západě obdobně do údolí vádí Nachal Jitla. Severozápadně od města se zvedá hora Har Haruach, na severovýchodě hora Har ha-Hagana a na severu dále od obce Har Rafid.

Abú Ghoš obývají izraelští Arabové, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Obec je situována 2 kilometry od Zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Počátkem 21. století byly přilehlé arabské (palestinské) oblasti Západního břehu od Izraele odděleny pomocí bezpečnostní bariéry.[4] Za Zelenou linií se v přilehlé části Západního břehu nachází i židovská osada velikosti menšího města Har Adar.

Abú Ghoš je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 1 spojující Tel Aviv a Jeruzalém.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Abú Ghoš bývá identifikován jako lokace starověkého židovského sídla Kirjat-jearím zmiňovaného v Bibli, například v Knize Jozue 9,17[5] (toto jméno pak převzalo židovské město Kirjat Je'arim založené roku 1975 poblíž dnešního Abú Ghoš). V raném středověku, poté co na území dnešního Izraele pronikli Arabové, byla obec přejmenována na Karjat al-Anab (Město Hroznů - roku 1920 byl poblíž založen židovský kibuc Kirjat Anavim).[6]

Nynější Abú Ghoš vznikl roku 1520 usídlením rozvětvené rodiny Abú Ghoš a je osídlen arabskými muslimy, třebaže jedna místní rodina je čerkeského původu. V raném novověku vesnice ekonomicky využívala především polohu na strategické spojnici mezi pobřežím a Jeruzalémem.[6]

Během války za nezávislost roku 1948 Jeruzalémský koridor ovládla izraelská armáda. Došlo tehdy k vysídlení většiny zdejší arabské populace. Abú Ghoš byl výjimkou, protože jeho obyvatelé si udrželi přátelské vztahy s Židy a neúčastnili se bojů.[6]

Po roce 1948 prodělala dosavadní vesnice Abú Ghoš rychlý rozvoj a roku 1992 získala status místní rady (menšího města). V obci se nacházejí dva křesťanské kláštery Notre Dame de l'Arche d'Alliance a Les Soeurs de St. Josef de l'Apparition. Funguje zde rozvinutý turistický ruch zaměřený na gastronomické služby.[6]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Etnicky je Abú Ghoš zcela arabským městem. 100 % populace tvořili podle údajů k roku 2005 Arabové a 99,3 % arabští muslimové.[1]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 7300 lidí.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2010-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Joz 9, 17 (Kral, ČEP)
  6. a b c d Abu Ghosh (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]