Abéliovník dvouřadý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxAbéliovník dvouřadý
alternativní popis obrázku chybí
Květy abéliovníku dvouřadého
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďolivovníkovité (Oleaceae)
Rodabéliovník (Abeliophyllum)
Binomické jméno
Abeliophyllum distichum
Nakai, 1919
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abéliovník dvouřadý (Abeliophyllum distichum) je rostlina z čeledi olivovníkovité a jediný druh rodu abéliovník. Je to keř s jednoduchými vstřícnými listy a bílými nebo růžovými květy. Pochází z Koreje. Kvete před olistěním podobně jako zlatice a je znám pod jménem bílá zlatice. Pěstuje se jako zajímavá okrasná dřevina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Abéliovník je opadavý keř dorůstající výšky až 1,5 metru. Listy jsou jednoduché, vstřícné, vejčité až eliptické, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, 2 až 5 cm dlouhé. Na rubu i na líci jsou přitiskle chlupaté. Květy jsou bílé nebo růžové, čtyřčetné, uspořádané v krátkých hroznech vyrůstajících na loňských větévkách. Koruna je řepicovitá a má asi 1,5 cm v průměru. Květy se objevují před olistěním, v březnu až dubnu, a výrazně, příjemně voní po mandlích. Tyčinky jsou 2. Plodem je dlouze křídlatá nažka.[2][3]

Abéliovník má květy podobné zlatici, proto se mu někdy říká bílá zlatice. Listy a celkovým habitem se podobá spíše abélii.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Abéliovník dvouřadý se vyskytuje pouze v Koreji. Většina lokalit se nachází v oblasti Chungcheong na jihozápadě země. Keř roste zejména na balvanitých březích řek v doprovodu dalších dřevin, jako je platykaryje šišticovitá (Platycarya strobilacea), borovice hustokvětá (Pinus densiflora) a různé duby.[4][5][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Abéliovník je v České republice pěstován jako zajímavý okrasný keř, cenný zejména časným kvetením. Pěstuje se také v růžovokvěté formě, známé jako kultivar 'Roseum'. Abéliovník je vysazen např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích (v obou formách) a na alpínu Průhonického parku.[3][7]

Pěstování a množení[editovat | editovat zdroj]

Abéliovníku vyhovuje lehce přistíněné, chráněné stanoviště a je vhodný zimní kryt. Na půdu není náročný. Na jaře se neořezává, řez se omezuje pouze na prosvětlování starších keřů. Množí se zejména letními řízky, odebíranými v červnu.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78. 
  4. LEE, Ho-Young et al. Recently Augmented Natural Habitat of Abeliophyllum distichum Nakai in Yeoju-si, Gyunggi-do, Korea. Korean journal of environment and ecology. 2014, čís. 28(1), s. 62–70. ISSN 1226-1238. 
  5. SHIN, Hyun-Tak et al. Recently Augmented Natural Habitats of Forsythia koreana (Rehder) Nakai and Abeliophyllum distichum Nakai in Korea. Korean Journal of Plant Taxonomy. 2010, čís. 40(4), s. 274–277. 
  6. YOU, Ju-Han et al. Vegetation Structure around Abeliophyllum distichum Habitats. Korean journal of environment and ecology. 2004, čís. 18(4), s. 382–391. ISSN 1226-1238. 
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]