Aarhus Hovedbanegård
Aarhus Hovedbanegård | |
---|---|
přední fasáda nádražní budovy za tmy | |
Stát | Dánsko |
Region | Midtjylland |
Město | Aarhus |
Ulice | Banegårdspladsen |
Souřadnice | 56°8′59,82″ s. š., 10°12′13,39″ v. d. |
Aarhus Hovedbanegård | |
Tratě | Aarhus–Randers, Fredericia–Aarhus |
Nadmořská výška | 11,5 m n. m. |
V provozu od | 2. září 1862 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (6) + 1 (2) pro rychlodrážní tramvaje |
Počet cestujících | 6,3 milionu |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | autobus, rychlodrážní tramvaj |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Aarhus Hovedbanegård, zkráceně Aarhus H, česky Aarhus hlavní nádraží, je největší železniční stanice v Aarhusu, druhém největším dánském městě, ležící v regionu Midtjylland.[1] S přibližně 6,3 miliony odbavenými cestujícími ročně se jedná o druhé nejvytíženější nádraží v zemi, hned po hlavním nádraží v Kodani.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Železnice byla do Aarhusu přivedena v roce 1862, kdy byla zprovozněna trať Aarhus–Randers, vybudovaná britskou společností Peto, Brassey and Betts. Poblíž aarhuské ulice Ryesgade, v místech dnešního nádraží, tak vznikla jižní konečná stanice této trati.
Roku 1884 byla vybudována nová výpravní budova v neorenesančním stylu, navržená Thomasem Arboem a Williamem Augustem Thulstrupem, kteří se zřejmě inspirovali hlavním nádražím v Bonnu.[2][3] Město se však rychle rozvíjelo, tudíž budova přestala svou velikostí stačit. V roce 1927 tak byla postavena současná nádražní budova podle návrhu architekta Dánských státních drah Knuda Tanggaarda Seesta jako jedna z částí celého okolí stanice.
Provoz
[editovat | editovat zdroj]Na nádraží se nacházejí dohromady čtyři nástupiště s celkem osmi nástupními hranami, z toho jedno oboustranné nástupiště je určeno pro rychlodrážní tramvaje linky T1 do Grenaa a T2 z Odderu do Lystrupu a ke škole v Lisbjergu.[4] Na zbývajících třech nástupištích zastavují vlaky InterCity z kodaňského letiště přes Odense a Aarhus do Frederikshavn, regionální vlaky do Esbjergu a Herningu a osobní vlaky do Strueru či Skejrn.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
interiér vstupní haly
-
průchod ze vstupní haly do nákupního centra tvořící nadchod s přístupy na nástupiště
-
vlak do Strueru
-
pohled západním směrem
-
rychlodrážní tramvaj na lince L2
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aarhus Central Station na anglické Wikipedii.
- ↑ Aarhus H [online]. Danske Statsbaner [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.
- ↑ CHRISTIANSEN, Asger. Jernbanehistorisk Årbog 2009: Ny hovedbanegård i Aarhus. [s.l.]: [s.n.] (dánsky)
- ↑ ØSTERBY, Mads. Danske jernbaners byggeri. Et rids af et forløb (1844-1984). [s.l.]: Odense Universitetsforlag, 1984. (dánsky)
- ↑ Køreplaner L1 og L2 [online]. Midttrafik [cit. 2023-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-06-01. (dánsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JENSEN, Niels. Danske Jernbaner 1847–1892. Kodaň: J. Fr. Clausens Forlag, 1972. ISBN 87-11-01765-1. (dánsky)
- JENSEN, Niels. Østjyske jernbaner. Kodaň: J. Fr. Clausens Forlag, 1978. ISBN 87-11-03852-7. (dánsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aarhus Hovedbanegård na Wikimedia Commons
- (dánsky) Dánské státní dráhy DSB
- (dánsky) Midttrafik