ATSF řada 1158

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Parní lokomotiva ATSF řady 1158
Lokomotiva 1159
Lokomotiva 1159 s kotlem propojeným vlnovcem
Základní údaje
Výrobce Baldwin
Rok výroby 1910
Počet vyrobených kusů 2
Provozovatel ATSF
Období provozu 19101929
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 178 t
Adhezní hmotnost 144 t
Rozchod kolejí 1 435 mm
Průměr hnacích a
spřažených dvojkolí
1 752 mm (69“)
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu (1´C)´C 1´
Rozvod Walschaerts/Heusinger
Počet válců 2+2
Průměry válců 610/965 mm (24“/38“)
Zdvih pístů 711 mm (28“)
Přetlak páry 15 bar (220 psi)
Výhřevná plocha 335 m² (3610 sq. ft)
Plocha přehřívače 60 m² (650 sq. ft)
Plocha roštu 4,9 m² (53 sq. ft)
Lokomotivy ATSF
Lokomotiva 1158 s kotlem spojeným kloubem

V roce 1910 dodala lokomotivka Baldwin společnosti ATSF dvě nezvykle vypadající lokomotivy Malletova uspořádání. Lokomotivy měly dvoudílný kotel, jehož obě části byly spojeny s příslušnou částí pojezdu. Obě části kotle pak byly spojeny pohyblivě prostřednictvím kulových přírub (1158) nebo vlnovce (1159).

S řešením děleného kotle přišel Samuel Vauclain z lokomotivky Baldwin, který se opíral o zjištění, že spaliny již ve vzdálenosti 22 stop od topeniště nepředávají žádné další teplo vodě. Válcový kotel proto ukončil v této délce a dále pokračoval válcový plášť, který v sobě ukrýval přehřívač Buck-Jacobs, který se podobal žárotrubnému kotli malé délky, vyhřívaný přestupník a předehřívač vody, obojí podobné konstrukce, jako přehřívač. Kotel tohoto typu se vyskytoval v pevném provedení i v kloubovém provedení.

U lokomotiv s kloubovým kotlem uváděl výrobce několik výhod oproti lokomotivám Mallet s pevným kotlem:

  • větší stabilitu při průjezdu obloukem, jelikož přední část kotle nevybočuje vně oblouku
  • pouze jediné kloubové vedení páry – mezi vysokotlakým parním strojem a přestupníkem
  • odpadá kluzné uložení kotle na předním podvozku
  • nižší namáhání koleje při průjezdu obloukem

Kotle lokomotiv 1158 a 1159 byly téměř shodné, lišily se především poddajným spojem. Zatímco u lokomotivy 1158 byly použity na obou částech kotle kulové příruby a mezi nimi teleskopický spojovací článek, u stroje 1159 byly obě části kotle spojeny vlnovcem složeným z 50 ocelových prstenců. Přestože byl vlnovec chráněn proti přímému účinku spalin válcovým nástavcem na zadní části kotle (viz obrázek), docházelo i tak k usazování sazí a popela v záhybech a k poškozování vlnovce. Na obrázku spojení pomocí teleskopického spojovacího článku s kulovými přírubami je vidět umístění přehřívače v zadní části kotle a přestupníku (viz též Regenerátor páry) v přední části.

Další zvláštností lokomotiv byl skříňový kotel Jacobs-Shupert – konstrukce techniků Santa Fe. Zatímco klasický skříňový kotel tvoří dvě stěny držené v odstupu rozpěrkami, zde byl tvořen jednotlivými plechovými kanály (žebry) s otvory umožňujícími cirkulaci vody a páry.

Lokomotivy byly vyřazeny v roce 1927, resp. 1929.

Související články[editovat | editovat zdroj]

ATSF řada 3300 - společnost ATSF použila kloubové uspořádání kotle ještě jednou, a to v roce 1911 u čtyř lokomotiv ze 24-kusové série řady 3300.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Popis + foto na stránkách o neobvyklých parních lokomotivách

Přepis z dobových propagačních materiálů firmy Baldwin včetně ilustrací

Seznam lokomotiv ATSF

Tabulka základních údajů lokomotiv ATSF