ARA Almirante Irízar (Q-5)
 ARA Almirante Irízar (Q-5) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | ledoborec |
| Číslo trupu | Q-5 |
| Jméno podle | Julián Irízar |
| Spuštěna na vodu | 3. února 1978 |
| Uvedena do služby | 15. prosince 1978 |
| Osud | aktivní (2018) |
| Předchůdce | ARA General San Martín (Q-4) |
| Následovník | ARA Bahía Paraíso (B-1) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 14 899 t (plný)[1] |
| Délka | 121,3 m |
| Šířka | 25,2 m |
| Ponor | 9,5 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 16,5 uzlu |
| Posádka | 245 |
| Letadla | 2× vrtulník |
ARA Almirante Irízar (Q-5) je ledoborec argentinského námořnictva. Byl navržen pro zajištění kontaktu a zásobování argentinských stanic v Antarktidě,[2] dále pro plnění vědeckých úkolů a záchranné mise.[3] Ve službě je od roku 1978, avšak roku 2007 byl těžce poškozen požárem. Vrácen do služby byl teprve v roce 2017.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo postavila finská loděnice Wärtsilä v Helsinkách na základě kontraktu z roku 1975.[3] Trup byl spuštěna na vodu 3. února 1978 a dokončené plavidlo bylo do služby přijato 15. prosince 1978.[1]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Na palubě se nacházejí dva jeřáby o nosnosti 16 t.[3] Na zádi se nachází přistávací plocha a hangáry pro dva vrtulníky Sea King. Pohonný systém je dieselelektrický. Tvoří jej čtyři diesely Wartsila-Pielstick 8PC2-5L, každý o výkonu 3828 kW, alternátory a elektromotory pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 16,5 uzlu.[1] Plavidlo můžu plout ledem o síle až 1 m.[3]
Operační služba[editovat | editovat zdroj]
Do Argentiny Almirante Irízar připlul 23. března 1979 a ve službě nahradil dosluhující ledoborec ARA General San Martín (Q-4). Plavidlo se účastnilo falklandské války.[3] V letech 2002–2003 prošlo opravou a modernizací.
V roce 2002 Almirante Irízar pomohl v ledu uvízlé nákladní lodi MV Magdalena Oldendorff.[2] Dne 11. dubna 2007 ledoborec během návratu z Antarktidy vážně poškodil požár.[2] Loď se nacházela 140 mil východně od přístavu Puerto Madryn. Požár vypuknuvší na generátoru zasáhl především pohonný systém plavidla. Všech 296 členů posádky bylo evakuováno a ledoborec se podařilo odtáhnout na námořní základnu Puerto Belgrano.[3]
Kontrakt na opravu a modernizaci poškozeného plavidla získala roku 2009 společnost Sener.[4] Opravy však poznamenala řada průtahů a výrazné překročení nákladů, přičemž země vynaložila značné prostředky na pronájem náhradních ledoborců. Pro Argentinu by tak byla výhodnější stavba zcela nového ledoborce.[5] Dne 4. července 2017 opravený ledoborec zahájil námořní zkoušky.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Class Almirante Irizar Icebreaker [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21. (anglicky)
- ↑ a b c ARA Almirante Irizar [online]. Maritime Professional [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f ARA Almirante Irízar (Q 5) [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sener Repairs Argentinean Navy Icebreaker [online]. Maritime Professional [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seven years and 650 million dollars later, Argentine icebreaker Irizar still under repairs [online]. Merco Press [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Argentina sends rebuilt icebreaker on sea trials [online]. Jane's [cit. 2017-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-07. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ARA Almirante Irízar na Wikimedia Commons - (anglicky) Webová stránka plavidla
