ALCO RS-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ALCO RS-1
Minneapolis & St Louis Alco RS1 146 (50283723837).jpg
Základní údaje
VýrobceAlco-GE (později jen Alco)
Výroba v letech1941–1960
Počet vyrobených kusůRS-1: přes 350
RSD-1: 150
Typ spřáhlaspřáhlo AAR
spřáhlo SA-3
Hmotnost a rozměry
Délka přes spřáhla16 760 mm
Rozchod1 435 mm
1 520 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduRS-1: Bo’Bo’
RSD-1: Co’Co’
Typ spalovacího motoru539T
Jmenovitý výkon spalovacího motoru750 kW
Přenos výkonuelektrický stejnosměrný
Vytápění vlakuparní (volitelně)
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ALCO RS-1 byla americká čtyřnápravová dieselelektrická lokomotiva vyráběná v letech 19411960 lokomotivkou American Locomotive Company ve spolupráci s firmou General Electric. Je považována za vůbec prvního zástupce lokomotiv koncepce road switcher,[1][2] strojů vhodných pro traťovou službu i posun, které se postupně staly standardem v americké nákladní železniční dopravě.[3] Označení RS-1, kde RS znamená právě road switcher, je všeobecně používáno i přesto, že v době výroby nešlo o oficiální označení výrobce.[4] Téměř dvacetileté období produkce stroje RS-1 činilo nejdéle vyráběným typem americké dieselové lokomotivy.[1] Byla vyráběna i šestinápravová verze této lokomotivy, nesoucí označení RSD-1.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva RS-1 vznikla na počátku 40. let na základě požadavku železniční společnosti Rock Island na univerzální lokomotivu, kterou by bylo možné využít při posunu i ve vozbě nákladních a osobních vlaků na vedlejších tratích. V té době bylo obvyklé, že pro odlišné typy výkonů byly vyvíjeny rozdílné typy lokomotiv, koncept lokomotivy schopné vykonávat široké množství úkolů tak představuje důležitý historický milník ve vývoji amerických dieselových lokomotiv.[1] Stroje RS-1 sice ještě nedisponovaly dostatečným výkonem, aby mohly být standardně nasazovány i na hlavních tratích,[2] to se ale v poválečném období s příchodem nových modelů společnosti Alco i dalších výrobců změnilo a v průběhu 50. let se podobné lokomotivy ve výrobě staly převládajícím typem.[3] Proti tehdejším traťovým skříňovým lokomotivám totiž jejich kapotové uspořádání poskytovalo lepší výhled při posunu a snadnější přístup k vnitřním komponentům při údržbě.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Muzejní lokomotiva RS-1

Lokomotiva RS-1 vycházela z tehdy vyráběných posunovacích lokomotiv S-2, od kterých se odlišovala prodlouženým rámem, dosazením krátké kapoty, do níž bylo možné umístit vytápěcí parní generátor, a osazením na dvounápravové podvozky General Steel Castings (později standardizované jako AAR typ B) s prodluženým rozvorem.[1] Stroj byl vybaven dvěma palivovými nádržemi, každá měla objem kolem 3 000 l. Jedna z nich byla zavěšena pod rámem, druhá se nacházela pod stanovištěm obsluhy. U lokomotiv vybavených parním generátorem byla druhá zmiňovaná využita jako nádrž na vodu.[6] Lokomotiva byla poháněna čtyřdobým řadovým šestiválcem Alco / McIntosh & Seymour 539T.[pozn. 1] Písmeno T značilo přeplňování turbodmychadlem, která byla vyráběna ve Spojených státech na základě licence švýcarského inženýra Alfreda Büchiho.[7] Motor dosahoval maximálního výkonu 750 kW při 740 ot./min.[8] Přenos výkonu byl elektrický stejnosměrný, využíval trakční generátor GT-553 a trakční motory GE-731,[9] obojí dodávané firmou General Electric, která v letech 1940 až 1953 spolupracovala s lokomotivkou Alco na výrobě i prodeji lokomotiv pod značkou Alco-GE.[10] Při standardním převodovém poměru 75:16 a průměru dvojkolí 1016 mm lokomotiva RS-1 dosahovala maximální rychlosti 97 km/h a disponovala trvalou tažnou silou 151 kN (při rychlosti 13 km/h).[4] Hmotnost lokomotivy byla přibližně 109 tun, maximální rozjezdová tažná síla pak 320 kN.[11]

RSD-1[editovat | editovat zdroj]

Bývalá sovětská RSD-1 (ДА20)

Historie typu Alco RSD-1 se začala psát na počátku 2. světové války, kdy americká armáda zrekvírovala prvních 13 dokončených lokomotiv RS-1 a nechala je upravit pro provoz na Transíránské železnici, která byla v té době důležitou tepnou pro dopravu válečného materiálu do Sovětského svazu. Pro snížení nápravové hmotnosti lokomotivy obdržely třínápravové podvozky (uspořádání pojezdu Co’Co’) a kvůli menšímu průjezdnému průřezu bylo nutné zkosit boky stanoviště obsluhy.[1] V průběhu války bylo pro americkou armádu vyrobeno 144 lokomotiv RSD-1,[12] část z nich byla nasazována například v Belgii a Francii, 70 širokorozchodných strojů pak bylo poskytnuto Sovětskému svazu.[1] Tam byly označeny jako řada ДА20 a po válce se staly předlohou několika typů sovětských lokomotiv.[4] Pro severoamerické železnice bylo naopak vyrobeno pouze 6 kusů těchto lokomotiv, které byly dodány mexickým státním drahám, několik původních lokomotiv RS-1 bylo nicméně později na typ RSD-1 upraveno.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Výrobce motorů McIntosh & Seymour byl od roku 1929 dceřinou společností lokomotivky Alco.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f LAMB, J. Parker. Evolution of the American diesel locomotive. Bloomington, IN, USA: Indiana University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9780253027986. Kap. 5. Developments beyond La Grange: a significant innovation. 
  2. a b WILSON, Jeff. Guide to North American diesel locomotives. 1. vyd. Waukesha, Wisconsin: Kalmbach Books, 2017. 303 s. Dostupné online. ISBN 9781627004558. S. 50. 
  3. a b ROSS, David. Encyklopedie lokomotiv a vlaků : chronologický přehled více než tisíce parních, termomotorových a elektrických lokomotiv a jednotek od roku 1825 až do současnosti. 1. české vyd. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství 544 s. Dostupné online. ISBN 8073603136. S. 268. 
  4. a b c SOLOMON, Brian. The field guide to trains: locomotives and rolling stock. Minneapolis, Minnesota: Quarto Publishing, 2016. 208 s. Dostupné online. ISBN 9780760349977. S. 174. 
  5. WILSON, s. 10
  6. TP600 operation and service manual. Schenectady, NY: American Locomotive, General Electric, 1. 1. 1950. Kapitola General data, s. 202, 214–215. 
  7. a b LAMB, kap. 5. Developments beyond La Grange: early Alco diesels
  8. TP600 operation and service manual, s. 204
  9. TP107A manual for engineman. Schenectady, NY: American Locomotive, General Electric Dostupné online. S. 8. 
  10. WILSON, s. 14
  11. TP600 operation and service manual, s. 201
  12. WILSON, s. 119

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]