ADT (počítač)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

ADT (Analogová a Digitální Technika, v IT žargonu „ádétéčka“) je řada československých analogových, hybridních a 16bitových digitálních minipočítačů třetí generace vyráběných v letech 1973–1990 v ZPA Trutnov a později v ZPA Čakovice.[1][2] V původní koncepci tvořil hybridní sestavu ADT 7000 vždy jeden analogový (řada ADT 3000) a jeden digitální minipočítač řady ADT 4000. V provozu se však mnohem více osvědčily samotné digitální minipočítače řady ADT 4000, které se proto používaly v průmyslu, dopravě, energetice, školách, animované tvorbě a podobně.[1][3] K jejich výhodám patřilo to, že se daly snadno přestěhovat, takže mnohé z nich změnily, a to i několikrát, své působiště, jak byly na exponovaných místech nahrazovány výkonnějšími nástupci. Tyto stroje se k uživatelům dostaly dříve než první SMEPy (Systém malých elektronických počítačů).[4] Počítačů ADT bylo celkem vyrobeno přes tisíc kusů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vyvinut byl ve Výzkumném ústavu matematických strojů (VÚMS) jako klon minipočítače Hewlett-Packard HP 2100 (později přeznačeného na HP 1000).[5][6]

Vyráběné typy[editovat | editovat zdroj]

ADT 4000, 4100[editovat | editovat zdroj]

Vyráběn byl od roku 1973 v ZPA Trutnov. Feritová paměť měla kapacitu 8–32Kibislov (16 + 1 bit, t.j. max. 64 KiB).[7]

ADT 4316[editovat | editovat zdroj]

Vyráběn od roku 1975 v ZPA Čakovice. Byl vybaven 16 Kibislovy paměti, ostatní parametry podobné jako u ADT 4100.[7] Cena základní sestavy činila 1,5 milionu Kčs.[1][8]

ADT 4400[editovat | editovat zdroj]

Produkován v ZPA Trutnov. Používal mikroinstrukce.

ADT 4500[editovat | editovat zdroj]

Ve výrobě od roku 1978. Polovodičová paměť s kapacitou max. 1 Mebi (tedy 210) slov (tj. 2 MiB, slovo, anglicky word, je tvořeno dvěma slabikami, bajty), dynamický mapovací systém paměti, rozšířená instrukční sada procesoru.[9]

ADT 4700[editovat | editovat zdroj]

Vyráběn v osmdesátých letech. Výraznější použití integrovaných obvodů s vyšší hustotou integrace (LSI, Large Scale Integration) vedlo k celkové miniaturizaci počítače.

ADT 4800 a 4900[editovat | editovat zdroj]

Poslední verze byla připravována na konci osmdesátých let. Jednalo se o zdokonalenou verzi ADT 4700 s použitím modernějších obvodů, čímž se dosáhlo menších rozměrů, vyšší provozní spolehlivosti i vyšší rychlosti. Modul procesoru byl vybaven stále jako u předchozích typů 2 MiB operační paměti a navíc i 4MiB RAMdiskem. Verze 4900 byla navíc vybavena 64bitovým aritmetickým koprocesorem a 16MiB RAMdiskem.[10]

Tyto verze se však už do sériové výroby nedostaly.[6]

MOMI 1, 2 a 3[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech byla zavedena do výstroje ČSLA mobilní varianta minipočítačů ADT pod názvem MOMI. Speciální provedení počítače spolu s periferními zařízeními bylo instalováno ve skříňové nástavbě nákladního automobilu Tatra 148. Sestava umožňovala provoz terminálových sítí v polních podmínkách.[11]

HW vybavení ADT[editovat | editovat zdroj]

Sestavu počítače tvořila obvykle skříň se základní jednotkou (procesor, paměť, základní V/V karty), snímač a děrovač děrné pásky, paralelní systémová konzola, sériové terminály, jehličková tiskárna, diskové jednotky.

Doplňkové vybavení tvořila řádková tiskárna, rozšiřující skříň s moduly pro hromadné zpracování digitálních a analogových signálů (DASIO) a podobně.

Periferní zařízení ADT byla většinou vyráběna mimo ČSSR v ostatních státech RVHP, což někdy způsobovalo problémy při dodávkách nových sestav.[1] V osmdesátých letech už byla podstatná část periferních zařízení vyráběna v ČSSR.

SW vybavení ADT[editovat | editovat zdroj]

Základní vybavení tvořil operační systém (RTE II, později DOS III, IV, V – nemá nic společného s MS-DOSem), systémový monitor, souborový manažer (FMGR), souborový editor, překladače běžných programovacích jazyků (Assembler, Fortran, Pascal, C), diagnostické programy a vlastní aplikační vybavení pro řízení technologických procesů.

Oblasti nasazení ADT[editovat | editovat zdroj]

Stroje ADT byly často nasazovány jako řídící technologické počítače v průmyslových provozech, elektrárnách (vč. jaderných), továrnách, dopravě, nemocnicích, i jako počítače pro vědeckotechnické výpočty ve výzkumných centrech a školách. Modifikovaný ADT 4700 nakreslil a animoval postavu Jožky v seriálu Nožky stonožky Božky, prvního československého počítačem animovaného (CGI) seriálu.[12] Podrobnější seznam míst nasazení v sedmdesátých letech je uveden v[1].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e KEPKA, Miroslav. Analog Digital Technology Systems (East Europe Report) [online]. FOREIGN BROADCAST INFORMATION SERVICE, 16. 7. 1984. Dostupné online.  
  2. http://historiepocitacu.cz/zavody-pristroju-a-automatizace.html
  3. ZIMA, Michal. Historie počítačů v Československu [online]. Praha: 2008. Dostupné online.  
  4. TŮMA, Jan. Náš život s počítači. Redakce Zdena Tesařová, Larisa Dašková, Michal Dvořák; ilustrace J. Turek. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1990. 238 s. (Mars; sv. 41). ISBN 80-206-0089-2. Kapitola Rodina SMEPů, s. 65.  
  5. KRIŠTOUFEK, Karel. VÚMS, Výzkumný ústav matematických strojů [online]. . S. 3. Dostupné online.  
  6. a b http://en.wikipedia.org/wiki/HP_2100
  7. a b KUDRNOVSKÝ, Pavel; SVOBODA, Karel. Technický popis minipočítačů ADT 4000/4100. [s.l.] : ZPA Trutnov, 1977.  
  8. http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/vystavka/xprocha1_04-01.html
  9. http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/vystavka/xprocha1_04-03.html
  10. HAAS, Karel. Konstrukční řešení nové řady počítačů ADT 4800/4900. In Minipočítače ADT. [s. l.] : Dům techniky ČSVTS České Budějovice, 1990.
  11. http://www.brigadyr.net/pozemni_technika/den_spojavaciho_vojska_07/mobilni_pocitac_momi/mobilni_pocitac_momi.htm
  12. TŮMA, Jan. Náš život s počítači. Redakce Zdena Tesařová, Larisa Dašková, Michal Dvořák; ilustrace J. Turek. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1990. 238 s. (Mars; sv. 41). ISBN 80-206-0089-2. Kapitola Tron, Flyn a stonožky z počítače, s. 155.