Litschau

Litschau
	Hrad v Litschau
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°56′36″ s. š., 15°2′44″ v. d.
Nadmořská výška	531 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Gmünd
	Litschau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	81,1 km²
Počet obyvatel	2 138 (2022)
Hustota zalidnění	26,4 obyv./km²
Správa
Status	město
Oficiální web	www.litschau.at
E-mail	gemeinde@litschau.at
Telefonní předvolba	02865
PSČ	3874
Označení vozidel	GD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litschau (česky Ličov nebo Líčov^[1]) je nejsevernější rakouské město. Leží v okrese Gmünd v Dolních Rakousích. Má rozlohu 82 km² a leží 531 m n. m. K 1. lednu 2021 zde žilo 2192 obyvatel.

Město je vzdáleno pět kilometrů od českého města Chlumu u Třeboně. Jméno Litschau je slovanského původu a lze je vysledovat až k Ličov- utvořenému z osobního jména Lič.^[2] Nachází se zde hrad založený roku 1260, který je v držení moravsko-rakouského šlechtického rodu Seilernů-Aspangů. Někdejší hradní město vzniklo ve 13. století a sloužilo k opevnění hranice.

Městem protéká řeka Reissbach (česky Dračice).

Ve městě je mateřská škola, základní a střední škola. Do Ličova vede úzkorozchodná dráha z Gmündu a končí zde.

Členění obce

Obec má 11 částí (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2015):

Gopprechts (163)
Hörmanns bei Litschau (92)
Josefsthal (1)
Litschau (1398)
Loimanns (141)
Reichenbach (47)
Reitzenschlag (149)
Saaß (53)
Schandachen (84)
Schlag (73)
Schönau bei Litschau (74)

Historie

Počátky města v podhradí hradu Litschau se datují 13. stoletím. V roce 1297 Habsburkové udělili městu právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet.

Nejhorším historickým obdobím pro město bylo 16. století a doba rolnických povstání (1524–1525 německá selská válka) a následující třicetiletá válka (1618–1648).

V roce 1971 mělo město 3300 obyvatel.

Politika

Starostové

1994–2014 Otto Huslich (ÖVP)^[3]
od roku 2014 Rainer Hirschmann (ÖVP)

Galerie

Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae^[4]
Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
Více než stoletá réva na nádraží
Přechod Schlag – Staňkov

Panské jezero u Litschau

Odkazy

Reference

↑ Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
↑ BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.
↑ Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014
↑ VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Literatura

BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993. 414 s. ISBN 3-216-30043-9.
VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Související články

Waldviertelská železnice

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Litschau na Wikimedia Commons
http://www.litschau.at

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska

[2] BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.

[3] Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014

[4] VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

[1]

[2]

[3]

[4]