Přeskočit na obsah

Evropský kulturní klub

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Grafická značka Evropského kulturního klubu

Evropský kulturní klub (EKK) byl sdružením umělců a vědců založeným po Sametové revoluci v Praze na podporu vzájemné komunikace v Evropě. Měl národní větve v různých zemích. V rámci české větve fungovalo několik sekcí zaměřených na různé tvůrčí obory. EKK pořádal diskuse, přednášky, výstavy a měl své knižní vydavatelství.

Historie

EKK byl založen na kongresu v Praze v prosinci 1990. Jeho presidentem se stal historik umění a malíř Josef Císařovský. Předsedou české větve byl pedolog Miroslav Kutílek, tajemnicí historička umění Helena Honcoopová. Sídlil v Pálffyho paláci na Malé Straně (1990–1992). Po dvou letech o své sídlo přišel a jeho činnost v ČR i v zahraničí byla utlumena. Do dalšího období přežila pouze 6. sekce EKK pro vědu a filosofii.

6. sekce EKK pro vědu a filosofii

Sekce byla ustavena roku 1991. Jejím předsedou byl do roku 2001 astrofyzik Jiří Grygar. Tato sekce pořádá v Praze od podzimu 1991 veřejně přístupné přednášky a besedy na různá aktuální témata vědy. Nejprve probíhaly v zrcadlovém sále Pálffyho paláce, po ukončení činnosti EKK v paláci pokračovaly akce v Euroclubu v Opletalově ulici (1992–1993), v Národním muzeu a od roku 1994 se dlouhodobě konají ve spolupráci s Radou vědeckých společností v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Po Jiřím Grygarovi převzali postupně vedení sekce Miroslav Kutílek, Libor Pátý a Peter Zamarovský.

Podvečery na téma „Věda a filosofie“ představovaly obnovení dialogu mezi filosofy, přírodovědci i společenskými a humanitními obory ve svobodné zemi. Témata byla volena především na základě podnětů členů EKK. Podvečer začínal zpravidla příspěvkem jednoho či více přednášejících, pokračoval pak formou besedy s účastníky. V prvním desetiletí činnosti sekce se podařilo na podvečerech prezentovat myšlení řady osobností, z nichž mnohé jsou vědci zvučných jmen, někteří členové Učené společnosti.

Diskuse v prvním desetiletí (1991–2001)

Připravená témata (výběr)
  • Evropa a Amerika - stýkání a potýkání kultur
  • Cesty a meze růstu civilizací
  • Hodnoty společenského a přírodovědeckého poznání
  • Paradoxy a současná filosofie
  • Informatika a proměna společnosti
  • Sociologie internetu
  • Deterministický chaos
  • Počátky života na Zemi
  • Klonování – možnosti, rizika a problémy
  • Myšlení mozkem a počítačem
  • Co víme o myšlení
  • Kosmická dimenze a přirozenost člověka
  • Reflexe o antropickém principu
  • Metafyzika a fyzika
  • Psychotropní fenomény a obraz světa a vědomí
  • Fenomén střední Evropy
  • Muzea a galerie příštího století
  • Komunikace a společnost
  • Zaměstnanost a vzdělanost ve třetím tisíciletí
  • Je ekologie věda?
  • Quo vadis, media?
  • Pravda o veřejném mínění
  • Platón nebyl mimozemšťan – současné postoje k tradicím antické kultury
  • Současná věda o rostlinách a budoucím přežití lidstva – nejen o geneticky modifikovaných organismech
  • Východ je východ
  • Vývoj lidského mozku, řeči a písma
  • Současná globální zraková komunikace a vizuální gramotnost
Zúčastněné osobnosti (výběr)

Výběr z ediční činnosti EKK

  • Ruml, Jiří: Znamínko na duši, Praha, 1990
  • Kautman, František: Masaryk - Šalda - Patočka, Praha, 1991
  • Tatarka, Dominik: Sám proti noci, Praha, 1991
  • Dahrendorf, Ralf: Úvahy o revoluci v Evropě, Praha, 1991

Evropský klub Benešov

V návaznosti na EKK vznikl také po roce 2000 malý Evropský klub Benešov. Kromě pořádání besed a přednášek se zaměřil také na veřejně prospěšné akce ve městě, kulturní osvětu prostřednictvím internetu, podílí se na výběru kulturní osobnosti regionu (Blanický rytíř) a od roku 2016 organizuje každoroční veřejné tipování „Osobnosti demokracie města Benešov“. Evropský klub Benešov podpořili v jeho misijní činnosti čestným členstvím významné české osobnosti, jako např. astrofyzik Jiří Grygar, houslista Josef Suk, Zdeněk hrabě ze Šternberku, Josef Pecháček, president Rádia Svobodná Evropa nebo Josef Císařovský, president EKK. Evropský klub Benešov budil od svého založení nejen upřímný zájem tvůrčích lidí ve městě, ale podněcuje také závistivou kritiku těch, kteří odmítají hodnoty otevřené svobodné veřejné diskuse.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Evropský_kulturní_klub&oldid=21035312“