Chełmno
| Chełmno | |
|---|---|
 Mestwinova věž (Wieża Mestwina) postavená německými rytíři je nejstarší budovou města | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°21′ s. š., 18°25′ v. d. |
| Nadmořská výška | 75 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Kujavsko-pomořské |
| Okres | Chełmno |
| Gmina | městská gmina |
  Chełmno | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,56 km² |
| Počet obyvatel | 20,417 (2006) |
| Hustota zalidnění | 1505 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Mariusz Arkadiusz Kędzierski |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Dworcowa 1 86-200 Chełmno |
| PSČ | 86-200 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chełmno ([cheumno] česky zřídka Chlumno, německy Culm, Kulm, latinsky Culm) je polské okresní město v kujavsko-pomořském vojvodství na dolním toku řeky Visly u soutoku s řekou Frybou. Historické centrum Chełmna leží na vysokém svahu, asi 1,5 km od Visly.
Dějiny
Chełmno bylo už od raného středověku hradiště ležící na prastaré cestě spojující hradiště lužické kultury.
V 11.–12. století Chełmno plnilo funkci zeměpanského hradu. V roce 1233 obdrželo městská práva, obnovená po požáru v roce 1251, která se stala vzorem lokace pro dalších asi 200 měst východopomořských a mazovských. V této době bylo město známo pod německým jménem Kulm (latinsky Culm). V polovině 13. století bylo město přeneseno na současné místo a začal největší rozvoj města, které vstoupilo do Hanzy, nezískalo však tak velký význam jako Toruň. Po roce 1466 Chełmno zůstalo na základě toruňského míru v hranicích Královských Prus. V 18. století zaznamenalo Chełmno úpadek, v roce 1772 se dostalo do pruského záboru, od roku 1806 bylo ve Varšavském knížectví, od roku 1815 v Prusku (Velkoknížectví Poznaňské), a od roku 1817 v Západním Prusku.
Památky
V Chełmnu se dochovalo pět ze sedmi kdysi existujících gotických kostelů, takřka nenarušené urbanistické uspořádání a téměř celé městské hradby, renesanční radnice a řada domů z 18. až 19. století.
Urbanistické uspořádání pochází patrně z období druhé lokace po roce 1251.
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie na jižní straně rynku, vybudován zřejmě v dvou fázích v letech 1280–1320
- Renesanční radnice přestavěná z gotické (13. století) v letech 1567–72 a 1584–96, s atikou, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek v severním Polsku
- Kostel sv. Jakuba a sv. Mikuláše, trojlodní s obdélníkovým presbyteriem, postavený od konce 13. století do první čtvrti 14. století
- Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla, gotický, původně dvojlodní, ve 14. století přestavěný na trojlodní (s velmi úzkou severní lodí), následně barokizován v 18. století. V původní podobě se zachovalo presbyterium.
- Klášterní komplex Milosrdných sester, dříve cisterciánek, později benediktýnek: kostel svatých Jana Křtitele a Evangelisty s bohatou vnitřní výzdobou z přelomu 16. a 17. století; klášter budovaný od třetí čtvrtiny 13. století do čtvrtiny století 14., přebudován na přelomu 16. a 17. století a v novogotickém stylu v 19. a 20. století, k nejstarším částem patří tzv. Mestwinova věž, zřejmě bývalá křižácká strážnice z první poloviny 13. století; v areálu kláštera se nachází rovněž bývalá Merseburská brána
- Kostel svatého Ducha z let 1280–1290, zděný s dřevěnou klenbou, původně špitální kostel
- Kaple sv. Martina
- Grudziądzská brána z konce 13. století s přistavěnou kaplí (tzv. kaple Na Brance) ze 17. století
- Budova Akademie, barokní stavba přestavěná v 19. století
- Bývalá pošta z poslední čtvrtiny 17. století, přebudovaná v polovině 19. století a v roce 1911
- Mýtnice v klasicistním slohu přibližně z roku 1810
- Zbrojnice z roku 1811, přestavěna v roce 1885
- Dům Cywińských, gotický z 2. poloviny 13. století, přestavěn v roce 1570, později ve stylu klasicistním s renesanční sochařskou výzdobou
- Bývalá kasárna kadetů z roku 1776
- Staré sýpky, mj. na ulici Podmurna z přelomu 18. a 19. století
- Téměř kompletní obvod městských hradeb s baštami
Galerie
-
Radnice -
Prašná věž -
Kostel svatého Ducha
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chełmno na polské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chełmno na Wikimedia Commons - Galerie Chełmno na Wikimedia Commons
