Přeskočit na obsah

Kanadské rezidenční školy pro původní obyvatele

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída během vyučování v římskokatolické internátní škole v Fort Resolution.

Kanadské rezidenční školy pro původní obyvatele bylo označení pro síť povinných internátních škol určených pro převýchovu původních obyvatel dnešní Kanady. Školy byly zřízeny kanadskou vládou a vedeny křesťanskými církvemi. Účelem těchto škol bylo izolovat děti původních obyvatel od jejich vlastní kultury a náboženství a asimilovat je do vznikající dominantní kanadské kultury. Systém fungoval přibližně jedno století, během kterého bylo ve školách umístěno zhruba 150 000 dětí. Život v internátních školách byl spojen s fyzickými tresty a špatnými hygienickými a životními podmínkami. Počet dětí, které v nich zemřely není kvůli chybějícím záznamům přesně známý. Odhady stanovují počet obětí na 3 200 až 30 000 zemřelých.

Systém internátních škol pro původní obyvatele vycházel ze zákonů přijatých ještě před vytvořením federace v roce 1867, ale hlavní oporu získal zákonem o indiánech z roku 1876. Od roku 1894 se stal pro děti původních obyvatel pobyt v internátních školách povinným. Školy byly přitom umísťovány v místech vzdálených od území původních obyvatel, aby bylo co možná nejvíce zamezeno kontaktu s rodinami. Styk rodičů s dětmi byl dále omezen přijetím opatření omezujících vycestování původních obyvatel z rezervací. Školy fungovaly ve všech provinciích a teritoriích s výjimkou Nového Brunšviku a Ostrovu prince Edvarda. Poslední internátní škola byla uzavřena až v roce 1997.

Indiánská průmyslová škola sv. Pavla, Middlechurch, Manitoba. (1901)

Školy zásadně uškodily vývoji dětí původních obyvatel, a to zejména jejich odebráním z rodin, nucenou kulturní převýchovou včetně trestání mluvení mateřským jazykem a dále jejich vystavením fyzickému i sexuálnímu zneužívání. Po dovršení převýchovy získali status běžného občana, čímž jim byl současně odebrán status indiána. Poté, co byli od raného věku vytrženi ze své kultury a přeučeni mluvit francouzsky nebo anglicky a chovat se jako většinoví Kanaďané, zažívali útrapy jak při pokusu o navrácení se do svých původních domovů, tak ale také při snahách žít v rasově segregační společnosti kanadských měst. Systém byl úspěšný ve svém cíli zpřetrhat vazby převychovaných původních obyvatel na svou vlastní kulturu a tím ji přestali dále přenášet na další generace. Toto vše vedlo u převychovaných často k posttraumatické stresové poruše, alkoholismu, drogové závislosti nebo k sebevraždám, což jsou patologické jevy, které v komunitách původních obyvatel zůstaly dodnes.

Prvních omluv se původní obyvatel dočkali v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, a to zejména od menších křesťanských církví. V roce 2008 přednesl první veřejnou omluvu jménem vlády Kanady tehdejší premiér Stephen Harper. Tato omluva následovala pár dní po zřízení oficiální Komise pro pravdu a usmíření, jejímž úkolem bylo vyšetřit zločiny spáchané v rámci rezidenčních škol. Komise zveřejnila výsledky svého vyšetřování v roce 2015 v rozsáhlé zprávě. Hlavním závěrem zprávy bylo, že systém rezidenčních škol způsobil kulturní genocidu původních obyvatel. V roce 2017 zopakoval omluvu za vládu Kanady premiér Justin Trudeau. Téma se znovu rozdmýchalo v roce 2021, kdy bylo nalezeno přes tisíc neoznačených hrobů dětí na pozemcích bývalých internátních škol.[1] Původní obyvatelé stále čekají na oficiální omluvu od Katolické církve.[2]

Úmrtnost

Podíl úmrtí na 1000 žáků internátních škol v letech 1869 až 1965.

Úmrtí

Úmrtí žáků byla v internátních školách pro původní obyvatele běžná, a to zejména kvůli špatnému stavu a údržbě budov. Přesné údaje o počtu zemřelých dětí se kvůli špatnému vedení nebo zničení záznamů nedochovaly. Vládní Komise pro pravdu a usmíření v roce 2015 uvedla, že se podařilo doložit úmrtí 3 201 žáků, přičemž příčinami smrtí byly hlavně nemoci. Současně konstatovala, že počet úmrtí by mohl ve skutečnosti být až 6 000 žáků.

Dochovala se také zpráva z roku 1906 od lékaře Petera Bryce, který tehdy pracoval pro vládu Kanady. V ní konstatoval, že úmrtnost původních obyvatel je dvojnásobná až trojnásobná oproti většinové populaci Kanady. Za hlavní příčinu uvedl epidemii tuberkulózy. Za zdroj jejího šíření označil také špatnou zdravotní péči a nedostatek větrání v internátních školách. V roce 1907 ve své další zprávě uvedl, že se vzhledem k tragickým podmínkám v internátních školách sám diví, že situace není ještě horší. Roku 1909 v další zprávě napsal, že mezi lety 1894 a 1908 v internátních školách na západě Kanady vzrostla úmrtnost žáků z 30 % na 60 % po pěti letech pobytu. Tyto zprávy byly neveřejné až do roku 1922, kdy Bryce vydal knihu The Story of a National Crime: Being a Record of the Health Conditions of the Indians of Canada from 1904 to 1921. V ní uvádí, že vysoké úmrtnosti šlo zamezit izolací nakažených dětí (v té době ještě nebyla vyvinuta účinná antibiotika).

V letech 1920 a 1922 byl vládou najmut lékař F. A. Corbett, aby prošetřil zdravotní stav dětí v internátních školách. Došel přitom ke stejným závěrům jako Bryce. V jedné škole v Albertě našel třídu, ve které byla polovina dětí nakažená tuberkulózou. V jiné škole u Calgary, ve které bylo umístěno 33 studentů, bylo 29 nakažených. V jedné z tamních tříd našel 16 nakažených dětí krátce před smrtí, které učitelé nutili sedět v lavicích a pokračovat ve výuce.

Zmizelé děti a neoznačené hroby

Komise pro pravdu a usmíření ve své zprávě dále popsala, že praxí škol bylo nevracet těla zemřelých dětí rodičům, a to hlavně kvůli omezení nákladů na převoz a poplatků za pohřeb. Těla proto byla pohřbívána na pozemcích škol v neoznačených hrobech. Pro stanovení přesných počtů zemřelých chybí dostatečné záznamy. Když Komise pro pravdu a usmíření zjistila možný rozsah úmrtí a praxe pohřbívání v neoznačených hrobech, zřídila pro toto téma vlastní pracovní skupinu a požadovala po vládě v roce 2009 v přepočtu 1,5 milionu amerických dolarů na další výzkum. Vláda však tento dodatečný výdaj odmítla.

V květnu 2021 byly objeveny ostatky 215 dětí poblíž internátní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii. O měsíc později následoval ještě hrůznější objev ostatků více než 750 lidí, převážně indiánských dětí, na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan. A na konci června 2021 došlo dále k objevu 182 neoznačených hrobů u bývalé školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canadian Indian residential school system na anglické Wikipedii.

  1. Bití i propichování jazyků jehlami. Nález hrobů s dětskými ostatky oživil temnou minulost Kanady. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. 
  2. V Kanadě objevili stovky neoznačených hrobů na místě bývalé internátní školy. Jde už o druhý případ. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online.