Třída Espora
| Třída Espora | |
|---|---|
 ARA Robinson (P-45) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Argentinské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | 6 |
| Osud | aktivní (2016) |
| Předchůdce | třída Drummond |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1470 t (standardní) 1700 t (plný) |
| Délka | 91,2 m |
| Šířka | 11,1 m |
| Ponor | 3,4 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 27 uzlů |
| Posádka | 93 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón OTO Melara 4× 40mm kanón Bofors (2×2) 4× MM38 Exocet (4×1) 2× 12,7mm kulomet 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 1× vrtulník |
Třída Espora je třída korvet argentinského námořnictva, patřící svou konstrukcí do německé rodiny válečných lodí typu MEKO, produkovaných loděnicí Blohm + Voss. V této typové řadě je třída Espora označena MEKO 140 A16.[1] Třída se skládá ze šesti jednotek, postavených ve dvou skupinách. Všechny jsou stále v aktivní službě.
Stavba
_fires_its_5_inch_gun_during_a_surface_gunnery_exercise.jpg)
Stavba šesti jednotek této třídy byla objednána v roce 1979. Všechny postavily argentinské loděnice AFNE v Río Santiagu. Realizaci programu však výrazně zpozdila argentinská porážka ve falklandské válce a ekonomická krize, která následovala. Lodě proto byly postaveny ve dvou skupinách, následujících ve značných rozestupech. První jednotka Espora byla dokončena v roce 1985, následovaly ji Rosales (1986), Spiro (1987), Parker (1990), Robinson (2000) a Gomez Roca (2001). Ve službě nahradily zastaralé americké druhoválečné torpédoborce.[2]
Jednotky třídy Espora:[3]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| ARA Espora (P-41) | 23. ledna 1982 | 5. července 1985 | aktivní |
| ARA Rosales (P-42) | 4. března 1983 | 14. listopadu 1986 | aktivní |
| ARA Spiro (P-43) | 24. června 1983 | 24. listopadu 1987 | aktivní |
| ARA Parker (P-44) | 31. března 1984 | 17. dubna 1990 | aktivní |
| ARA Robinson (P-45) | 15. února 1985 | 22. srpna 2000 | aktivní |
| ARA Gómez Roca (P-46) | 14. listopadu 1986 | 2001 | aktivní |
Konstrukce
Na přídi se nachází dělová věž s jedním dvouúčelovým 76mm kanónem OTO Melara. Ty doplňují dvě dělové věže obranného systému DARDO se 40mm protiletadlovými dvojkanóny Bofors. Jedna z nich stojí mezi hlavní dělovou věží a můstkem, zatímco druhá stojí zcela na zádi, pod úrovní přistávací paluby. Protilodní výzbroj tvoří čtyři francouzské protilodní střely MM38 Exocet, umístěné na zádi. V zadní části lodi se nachází přistávací plocha pro jeden protiponorkový vrtulník, který je možné skrýt do skládacího hangáru (u první skupiny montován dodatečně, u poslední dvojice již při stavbě). Po stranách přistávací plochy jsou umístěny dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety, užívané pro lehká protiponorková torpéda typu Whitehead A 244/S, kterých je na palubě 12 kusů.
Pohonný systém tvoří dva diesely SEMT-Pielstick, roztáčející dvojici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.
Odkazy
Reference
- ↑ Espora [Meko 140] [online]. Globalsecurity.org [cit. 2010-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-08. (anglicky)
- ↑ Class Espora (Meko 140) Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. (anglicky)
Literatura
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Espora na Wikimedia Commons - (anglicky) Popis plavidel MEKO
