Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016
Oprava místa úmrtí. Data ověřena v Ottově slovníku naučném. #1lib1ref
Řádek 59: Řádek 59:
}}
}}


'''Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic''' ([[15. srpen]] [[1568]] – [[16. červen]] [[1628]] [[Praha]]{{doplňte zdroj}}) byl první kníže z Lobkovic, první vladař domu lobkowiczkého (1624-1628), [[nejvyšší kancléř]] (1599-1628), český šlechtic a politik.
'''Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic''' ([[15. srpen]] [[1568]] – [[16. červen]] [[1628]] [[Vídeň]]{{doplňte zdroj}}<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Šestnáctý díl Líh-Media|vydání=|vydavatel=J. Otto|místo=V Praze|rok=1900|počet stran=|strany=226|isbn=}}</ref>) byl první kníže z Lobkovic, první vladař domu lobkowiczkého (1624-1628), [[nejvyšší kancléř]] (1599-1628), český šlechtic a politik.


== Kariéra ==
== Kariéra ==

Verze z 12. 12. 2016, 13:57

Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic
Portrét Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic na obraze Bartholomea Sprangera
Portrét Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic na obraze Bartholomea Sprangera
1. kníže z Lobkowicz
Ve funkci:
17. říjen 1623 (17. srpen 1624) – 16. červen 1628
PanovníkFerdinand II.
NástupceVáclav Eusebius Popel z Lobkovic
1. vladař domu lobkowiczkého
Ve funkci:
23. září 1624 – 16. červen 1628
PanovníkFerdinand II.
NástupceVáclav Eusebius Popel z Lobkovic
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
6. září 1599 – 16. červen 1628
PanovníkRudolf II., Matyáš, Ferdinand II.
PředchůdceJiří z Martinic
NástupceVilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Stranická příslušnost
ČlenstvíŠpanělská strana

Narození15. srpen 1568
Úmrtí16. červen 1628
Praha[zdroj?]
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníKapucínský klášter v Roudnici nad Labem
NárodnostČech
ChoťPolyxena z Pernštejna
RodičeLadislav II. Popel z Lobkovic
Johana Berková z Dubé a Lipé
DětiVáclav Eusebius Popel z Lobkovic
PříbuzníLadislav IV. Popel z Lobkovic (sourozenec)
Ferdinand August z Lobkowicz (vnuk)
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1620 Řád zlatého rouna (č. 341)
CommonsZdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Ladislav II. Popel z Lobkovic
1501-1584
matka Johana Berková z Dubé a Lipé
1545-1601
manželka Polyxena z Pernštejna, ovdovělá Rožmberková
1566-1642
syn Václav Eusebius Popel z Lobkovic
1609-1677
bratr Ladislav IV. Popel z Lobkowicz
1566-1621
bratr Václav Popel z Lobkowicz
† 1596
tchán Vratislav II. z Pernštejna
1530-1582
tchyně Marie Manrique de Lara y Mendoza
asi 1538-1608
děd Ladislav I. Popel z Lobkowicz
† 1505
babička Anna Krajířová z Krajku
† 1520
vnuk Ferdinand August z Lobkovic
1655-1715
strýc Jan III. Popel z Lobkowicz
1490-1569

Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (15. srpen 156816. červen 1628 Vídeň[zdroj?][1]) byl první kníže z Lobkovic, první vladař domu lobkowiczkého (1624-1628), nejvyšší kancléř (1599-1628), český šlechtic a politik.

Kariéra

Narodil se jako syn dvorského maršálka a pozdějšího nejvyššího hofmistra Ladislava Popela z Lobkovic. Po studiích na jezuitské akademii při pražském Klementinu u na jezuitské univerzitě v Ingolstadtu podnikl kavalírskou cestu po Evropě, spojenou s několika studijními pobyty v Itálii. Po návratu byl v roce 1591 jmenován říšským dvorským radou a roku 1599 převzal úřad nejvyššího kancléře Království českého, v němž setrval i za dalších panovníků, Matyáše a Ferdinanda II., až do své smrti. U dvora Rudolfa II. náležel ke katolické španělské straně. Odmítl podepsat Majestát, který schvaloval svobodu vyznání podle České konfese. V roce 1619, během stavovského povstání, byl zahrnut mezi osoby, které čeští stavové vypověděli ze země.

Tituly

Do stavu říšských knížat byl povýšen v roce 1623, v následujícím roce obdržel i český knížecí stav a titul vladař domu lobkovického.

Řád zlatého rouna

V roce 1617 prosazoval volbu Ferdinanda II. za českého krále a španělský vyslanec přislíbil mu přijetí do výlučného řádu Zlatého rouna. V červenci 1618 přikázal král z Madridu vyslanci Oñatovi, aby potají sdělil Lobkovicovi a baronovi z Eggenberka, že budou poctěni řádem Zlatého rouna. Vyslanec k návrhu poznamenává, že je mu známa marnivost obou pánů a poněvadž v Německu se nic neutají, lze počítat s tím, že jiní pánové těžce ponesou, že byli předstiženi. V srpnu 1620 byl také Lobkovicovi odznak řádu předán.

Zdeněk Vojtěch Lobkovic
Medaile se Zlatým rounem
Manželka Polyxena z Pernštejna

Rodina

Za manželku vzal si 13. listopadu 1603 Polyxenu z Pernštejna, vdovu po Vilémovi z Rožmberka, která mu přinesla Roudnici a veliké jmění. Jejich jediný syn byl Václav Eusebius Popel z Lobkovic.

Mecenáš

Přičinil se o obnovení františkánského kostela Panny Marie Sněžné, vydrancovaného Pražany za vpádu pasovských a v roce 1615 založil kapucínský klášter v Roudnici. Zemřel 16. června 1628 v Praze a pohřben je společně s Polyxenou v rodové hrobce při klášteře kapucínů v Roudnici.

Odkazy

Literatura

  • MAREK, Pavel. Svědectví o ztrátě starého světa : manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005. 713 s. ISBN 80-7040-804-9. 

Externí odkazy

  1. Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Šestnáctý díl Líh-Media. V Praze: J. Otto, 1900. S. 226.