81P/Wild-2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
81P/Wild-2
Snímek jádra komety Wild 2 pořízení 2. ledna 2004 sondou Stardust
Snímek jádra komety Wild 2 pořízení 2. ledna 2004 sondou Stardust
Předběžná a alternativní označení1978 XI
1984 XIV
1990 XXVIII
Katalogové číslo73P
NázevWild 2
Objevena
Kdy6. ledna 1978
KýmPaul Wild
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa3,448 au
Excentricita0,539
Perihel1,591 au
Afel5,306 au
Perioda (oběžná doba)6,408 a
Sklon dráhy
k ekliptice
3,2394°
Poslední průchod
perihelem
2010-02-22[1]
Příští průchod
perihelem
2006-06-07[2]

81P/Wild-2 nebo také Wild 2 je krátkoperiodická kometa, kterou 6. ledna 1978 objevil švýcarský astronom Paul Wild.

Původně se oběžná dráha této komety nacházela mezi oběžnými drahami Jupitera a Uranu, její dráha však byla změněna přiblížením se k Jupiteru 10. září 1974.[3] Krátkoperiodickou kometou se tedy stala poměrně nedávno a proto mohl její povrch obsahovat prach, z něhož lze zjistit složení sluneční pramlhoviny.[4] V lednu 2004 v rámci programu Stardust byl proto proveden sběr prachových částic uvolněných z jádra komety.

Údaje o jádře komety[editovat | editovat zdroj]

  • Rozměry: 5,5×4,0×3,3 km[5]
  • Hustota: 0,6 g/cm³[6]
  • Hmotnost: 2,3×1013 kg[7]

Program Stardust[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Stardust (sonda).

Sonda vyslaná 7. února 1999 ke kometě Wild 2 pořídila první snímky komety 13. listopadu 2003 ze vzdálenosti 25 mil. km. 2. ledna 2004 proletěla sonda s vysunutým aerogelovým sběračem prachu komou komety. Zároveň sonda pořídila 72 snímků jádra komety, z nichž byly určeny jeho rozměry.

Jádro je poměrně kompaktní a na jeho velmi zbrázděném povrchu se vyskytují kopečky vysoké až 100 m a krátery o hloubce přes 150 m. Sonda také proletěla třemi plynoprachovými výtrysky.

Návratové pouzdro s prachovými vzorky z jádra komety přistálo na Zemi 15. ledna 2006 ve vojenském výcvikovém prostoru Utah Test and Training Range poblíže Salt Lake City ve státě Utah. Po fotodokumentaci a očištění bylo pouzdro dopraveno do provizorní laboratoře zřízené na základně armádního letectva Michael Army Air Field k prvotní inspekci. Poté byly získané vzorky převezeny do laboratoří v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu k dalšímu zkoumání.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kinoshita, Kazuo: "81P past, present and future orbital elements"
  2. Nakano, Syuichi: "81P/Wild 2 (NK 1861)"
  3. Sonda Stardust
  4. Martin Žáček: Sedm let mise Stardust
  5. "Comet 81P/Wild 2". The Planetary Society.. www.planetary.org [online]. [cit. 25-05-2006]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25-05-2006. 
  6. Britt, D. T.; Consol-magno SJ, G. J.; Merline, W. J. (2006). "Small Body Density and Porosity: New Data, New Insights" (PDF). Lunar and Planetary Science XXXVII.. www.lpi.usra.edu [online]. [cit. 2010-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17. 
  7. Tato hmotnost vychází ve výpočtu při použití rozměrů a hustoty materiálu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]