48. peruť RAF

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
No. 48 Squadron RAF
Země Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Existence 15. 4. 1916 – 1. 4. 1920
25. 11. 1935 – 7. 1. 1976
Vznik 15. dubna 1916
Zánik 7. ledna 1976
Typ letecká peruť
Funkce stíhání
námořní průzkum
transport
Posádka RAF Bicester
RAF Gibraltar
RAF Changi
RAF Lyneham
Motto Forte et fidele
(„Silou a oddaností“)
Velitelé Keith Park
Nadřazené jednotky Vlajka Royal Flying Corps Royal Flying Corps (15. 4. 1916 – 31. 3. 1918)
Vlajka Royal Air Force Royal Air Force (1. 4. 1918 – 7. 1. 1976)
Účast
Války první světová válka
druhá světová válka
Letouny
Průzkumné Avro Anson
Lockheed Hudson
Stíhací Bristol F.2 Fighter
Transportní Douglas Dakota
Vickers Valetta
Handley Page Hastings
Lockheed Hercules

48. peruť (anglicky No. 48 Squadron) je bývalá peruť Royal Air Force, bojově nasazená za první i druhé světové války.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

48. peruť vznikla 15. dubna 1916 v Netheravon ve Wiltshiru jako jednotka Royal Flying Corps. V březnu 1917 byla odeslána na západní frontu, kde se stala první stíhací perutí vybavenou stroji Bristol F.2 Fighter. Jedním z jejích velitelů byl – tehdy majorKeith Park, který později jako Air Vice Marshal velel 11. skupině stíhacího letectva během bitvy o Británii. Po sloučení Royal Flying Corps a Royal Naval Air Service v dubnu 1918 se peruť stala součástí nově vzniklého Royal Air Force. Mezi květnem a červnem 1919 se peruť po moři přesunula do Indie, kde se její základnou stala Quetta. 1. dubna 1920 byla peruť rozpuštěna a přeznačena na 5. peruť RAF.[1]: s. 106–107

Za války se celkem 32 příslušníků peruti stalo esy. Kromě Keitha Parka šlo i o Freda Hollidaye, Johna Lettse, Briana Edmunda Bakera, Harolda Anthonyho Oakse, Leonarda A. Payne, Roberta Doddse, Johna Theobalda Milneho, Charlese Napiera, Franka Ransleyho, Alan Wilkinsona, Thomase Percy Middletona, Williama Price, budoucího leteckého maršála Charlese Steela, Normana Craiga Millmana, Thomase G. Rae, Owena Scholteho, Rogera Haye, Normana Robertse,[2] Josepha Michaela Johna Moora,[3] Arthura Nosse[4] a Maurice Benjamina.[5]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Hudson Mk.V 48. peruti v letu u skotského pobřeží, 1942.

Peruť byla reaktivována 25. listopadu 1935 na základně RAF Bicester jako průzkumná jednotka vybavená stroji Avro Anson. Po vypuknutí druhé světové války se peruť podílela na hlídkování u jižního pobřeží Anglie. V roce 1941 byla přezbrojena stroji Lockheed Hudson s nimiž se začala věnovat protiponorkovému hlídkování v Severním moři a v prosinci 1942 byla přeložena na základnu RAF Gibraltar z níž v této činnosti pokračovala ve Středomoří.

V roce 1944 se peruť vrátila do Spojeného království,kde obdržela stroje Douglas Dakota a až do svého rozpuštění dne 16. ledna 1946 působila jako transportní. Během této doby operovala ze základny Chittagong v Bengálsku při zásobovacích operacích v údolí Iravádí v Barmě.

Poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Hastings C.1 48. peruti nesoucí označení příslušnosti k RAF Far East a červený trojúhelník označující jednotku.

Peruť byla reaktivovaná 15. února 1946 přeznačením 215. peruti RAF na 48. Od dubna 1946 do října 1967 působila ze základny RAF Changi v Singapuru. V lednu 1951 byla přezbrojená na typ Vickers Valetta, které v červnu 1956 vystřídal čtyřmotorový transportní letoun Handley Page Hastings. Peruť zůstala dopravní jednotkou až do konce své existence, kdy užívala turbovrtulový typ Lockheed C-130 Hercules. 1. září 1971 se peruť vrátila do Spojeného království, kde i nadále provozovala Herculesy až do svého konečného rozpuštění na základně RAF Lyneham 7. ledna 1976.[1]: s. 107

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku No. 48 Squadron RAF na anglické Wikipedii.

  1. a b Halley 1988
  2. (anglicky) The Aerodrome: 48 Squadron
  3. Shores a kol., 1990; s. 116–117, 288–289, 313.
  4. Franks a kol., 1997; s. 40
  5. Franks a kol., 1997; s. 5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANKS, Norman; GUEST, Russel; ALEGI, Gregory. Above the War Fronts: The British Two-seater Bomber Pilot and Observer Aces, the British Two-seater Fighter Observer Aces, and the Belgian, Italian, Austro-Hungarian and Russian Fighter Aces, 1914–1918: Volume 4 of Fighting Airmen of WWI Series: Volume 4 of Air aces of WWI. London: Grub Street, 1997. ISBN 1-898697-56-6. (anglicky) 
  • HALLEY, James J. The Squadrons of the Royal Air Force & Commonwealth 1918–1988. Tonbridge, Kent: Air Britain (Historians), 1988. ISBN 0-85130-164-9. (anglicky) 
  • SHORES, Christopher; FRANKS, Norman; GUEST, Russel. Above the Trenches: A Complete Record of the Fighter Aces and Units of the British Empire Air Forces 1915-1920. London: Grub Street, 1996. ISBN 0-948817-19-4. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]