2 (linka metra v Paříži)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Linka 2
Stát FrancieFrancie Francie
Město Paříž
Síť metra pařížské metro
Datum otevření 13. prosince 1900
Poslední prodloužení 2. dubna 1903
Barva na mapě modrá
Technické informace
Typ linky podzemní (Porte Dauphine – Barbès–Rouchechart, Jaurès–Nation)
nadzemní (Barbès–Rouchechart – Jaurès)
Počet stanic 25
Délka 12,4 km
Mapa linky
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Porte Dauphine
Victor Hugo
Charles de Gaulle – Étoile
Ternes
Courcelles
Monceau
Villiers
Rome
Place de Clichy
Blanche
Pigalle
Anvers
Barbès – Rochechouart
La Chapelle Železniční stanice
Stalingrad
Jaurès
Colonel Fabien
Belleville
Couronnes
Ménilmontant
Père Lachaise
Philippe Auguste
Alexandre Dumas
Avron
Nation
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linka 2 je druhá nejstarší linka Pařížského metra a v systému MHD je značena modrou barvou. Linka byla postavená v letech 19001903 a spojuje stanice Porte Dauphine na západě města a Nation na východě. Spolu s linkou 6 vytvářejí okružní linku.

Popis tratě[editovat | editovat zdroj]

Linka měří 12,4 km, čítá celkem 25 stanic (průměrná vzdálenost mezi stanicemi je 517 m) a ročně se zde přepraví 92,1 milionů cestujících. Je to sedmá nejvytíženější linka v Paříži.

Linka je postavená zčásti na viaduktech, takže nabízí výhledy na různé části Paříže. Čtyři stanice mezi Barbès – Rochechouart a Jaurès jsou postaveny na 2,2 km dlouhém viaduktu.

Linka prochází přes zajímavá místa jako je Avenue Foch (nejširší ulice v Paříži), Vítězný oblouk, park Monceau, čtvrť Pigalle s Moulin Rouge, hřbitov Père-Lachaise nebo náměstí Place de la Nation.

Na lince jezdily do roku 2006 vozy řady MF 67, které byly od roku 2007 postupně nahrazeny typem MF 01.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny metra v Paříži.

Dne 13. prosince 1900 byla otevřena první část linky pod názvem 2 Nord mezi stanicemi Porte Dauphine a Étoile. Dne 7. října 1902 došlo k prvnímu rozšíření linky ze stanice Étoile do stanice Anvers a následovaly 31. ledna 1903 rozšíření do stanice Bagnolet (od roku 1970 Alexandre Dumas) a naposledy 2. dubna 1903 do stanice Nation.

Vlak u stanice Rue d'Allemagne (kolem 1910)

Ve stanici Nation existuje pro linku 2 pouze jedno nástupiště pro příjezd a odjezd. Stanice byla vybudována ve velkém kruhu, který má dvě koleje. Vnitřní slouží cestujícím na nástupišti a vnější je využívána jako odstavná kolej. Tato služební kolej slouží jako možné spojení s linkami 1 a 9. Dříve zde byla ještě třetí kolej, které měla sloužit k propojení s linkou 6, ale tento projekt nebyl realizován.

V rámci stanice Nation odbočuje z hlavní tratě tunel do depa Charonne. Tato vedlejší trať umožňuje další spojení s linkou 1. Do otevření depa ve Fontenay-sous-Bois bylo využíváno též pro linku 1. V letech 19811983 bylo rekonstruováno a má rozlohu 10900 m2.

Viadukt na Boulevardu de la Villette

Výstavba viaduktu byla zvolená kvůli křížení železničních tratí na Severním a Východním nádraží. Obě hlavové stanice neměly možnost přerušit provoz na tratích, a protože metro se nestavělo ražbou tunelu, ale hloubením na povrchu, musel být zvolen viadukt.

Stejně jako u linky 1 mají i tunely na této lince elipsovitý tvar a výšku 5,20 m. Stanice mají buď klenutou klenbu nebo strop z kovových desek.

Výstavba viaduktů se zprvu setkala u veřejnosti s odmítnutím, že stavba poškodí vzhled města a jeho výstavba bude dvojnásobně drahá než tunel.

Koleje Severního nádraží byly překlenuty dvěma viadukty o rozpětí 75,25 m. Od rozšíření nástupišť pro Eurostar končí teď přímo pod viaduktem. Stejně dlouhý viadukt 75,25 m překračuje kolejiště Východního nádraží. Zatáčky viaduktů mají částečně jen rádius 75 m, rampa mezi stanicemi Jaurès a Colonel Fabien má stoupání 40 ‰.

Dne 10. srpna 1903 došlo k elektrickému zkratu na jednom z vagonů metra, který způsobil požár, při kterém zahynulo 84 cestujících převážně ve stanici Couronnes. Jedná se o největší neštěstí v dějinách pařížského metra. Dne 14. října 1907 byla linka 2 Nord přejmenována na linku 2.

V roce 1930 byla přeložena stanice Victor Hugo, aby se mohly nasadit delší vozy. Stanice leží v oblouku a nové vozy by měly až 50 cm odstupy mezi nástupištěm a vagóny. Kvůli bezpečnosti cestujících byla stanice posunuta až za otočku. Původní nástupiště stále existuje a využívá jej RATP pro interní potřebu.

Některé stanice dříve nesly jiný název
Plán linky 2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]