2G

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

2G (nebo 2-G) je zkratka pro 2. generaci bezdrátové telefonní technologie mobilního telefonu. GSM 2G je schopen přenášet data, SMS, digitální hlasový hovor, či ostatní základní pomocná data, jako např. datum a čas. Služby 2G byly v USA často uvedeny jako Personal Communications Service (PCS). Technologie 2G jsou rozděleny do standardů založených na TDMA nebo CDMA v závislosti na typu multiplexování. První komerční spuštění 2G bylo roku 1991 ve Finsku. Roku 2017 jisté státy začaly systémy 2G vypínat.[1] Nástupcem 2G jsou sítě 2.5G a 3G (třetí generace), které jsou široce dostupné v mnoha zemích.

Hlavní 2G standardy jsou:

  • GSM (založen na TDMA), pochází z Evropy, ale používá se celosvětově (v roce 2020 drží 90% trhu)
  • IDEN (založen na TDMA), proprietární síť používána Nextelem ve Spojených státech a Telusem v Kanadě
  • IS-136 neboli D-AMPS, (založen na TDMA, obecně označován jako TDMA v USA), používán v Americe
  • IS-95 neboli cdmaOne, (založen na CDMA, obecně označován jako CDMA v USA), používán v Americe a částech Asie
  • PDC (založen na TDMA), používán výhradně v Japonsku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://phys.org/news/2017-01-singapore-2g-switchoff-highlights-digital.html - Singapore 2G switchoff highlights digital divide