2005 UA1 (planetka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
2005 UA1
 
Předběžné označení 2005 UA1
Katalogové číslo nepřiděleno
Název žádný
Objevena
Kdy 23. října 2005
Kde Catalina Sky Survey
Kým E. J. Christensen, R. E. Hill
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa 317 127 687 km
2,1199 AU
Excentricita 0,6153
Perihel 122 004 635 km
0,8156 AU
Afel 512 250 740 km
3,4242 AU
Perioda (oběžná doba) 1127,34 dne
3,0865 roku
Sklon dráhy
k ekliptice
0,4330°
Délka vzestupného uzlu 257,2522°
Argument šířky perihelu 71,5913°
Fyzikální vlastnosti
Absolutní hvězdná velikost 26,353
Odhadovaný průměr 10 - 30 m
Albedo ?
Hmotnost ~ 8,2×106
Střední hustota ~ 2,5 g/cm3

2005 UA1 je planetka patřící do Apollonovy skupiny. Spadá současně mezi objekty pravidelně se přibližující k Zemi (NEO). Protože se v budoucnu může značně přiblížit k Zemi, byla zařazena též mezi potenciálně nebezpečné planetky (PHA). Její dráha však prozatím není definitivně stanovena, proto jí nebylo dosud přiděleno katalogové číslo.

Popis objektu[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že byla pozorována pouze 19 dní během mimořádného přiblížení k Zemi, nestihli astronomové provést spektroskopický výzkum. Proto o jejím chemickém složení není nic známo. Její průměr je odhadován na základě hvězdné velikosti a protože není známo ani albedo jejího povrchu, je proto značně nejistý, stejně jako údaje o hmotnosti a střední hustotě, uvedené v připojené tabulce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Planetku objevili 23. října 2005 kolem 07:42 světového času (UTC) na Steward Observatory Catalina Station, ležící 20 km severovýchodně od Tucsonu, AZ (USA), 0,68metrovým Schmidtovým dalekohledem vybaveným CCD kamerou v rámci programu Catalina Sky Survey astronomové E. J. Christensen a R. E. Hill. O tři dny dříve, 20. října 2005 v 23:03 UTC prolétla planetka rychlostí 14,90 km/s v minimální vzdálenosti 1,092 mil. km od středu Země.

V minulosti, 2. července 1965, planetka prolétla ve vzdálenosti 0,7 až 4,8 mil. km od Marsu a 16. listopadu 1987 ve vzdálenosti přibližně 2,3 mil. km od planetky (4) Vesta. Než byla pak objevena přiblížila se na několik málo desítek milionů kilometrů v letech 1999 a 2002 k Zemi.

Výhled do budoucnosti[editovat | editovat zdroj]

Ze znalosti současných elementů dráhy planetky vyplývá, že minimální vypočítaná vzdálenost mezi její drahou a dráhou Země činí 206 tis. km. Nejbližší přiblížení k Zemi na vzdálenost 28,0 mil. km se očekává 5. června 2036. V tomto století dojde ještě k dalším přiblížením tohoto tělesa k Zemi, a to 2042, 2073 a 2076. Nebezpečnější přiblížení se očekává 19. října 2036 ; další problematické průlety se ještě čekají v létech 2048 a 2051, ale méně nebezpečná. I tak kumulativní pravděpodobnost srážky tohoto objektu se Zemí ve 21. století není příliš vysoká a byla vyčíslena na 7,8×10−8 (tj. 1:12 821 000). Na turínské škále je proto klasifikována stupněm 0, na palermské -7,46. Pokud by však ke kolizi došlo, činila by rychlost střetu tělesa se Zemí přibližně 18,43 km/s. Vzhledem k odhadovaným rozměrům by její kolize se Zemí nezpůsobila pravděpodobně žádné škody.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]