2005 CM7 (planetka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
2005 CM7
Identifikátory
Typplanetka
Označení2005 CM7
Předběžné označení2005 CM7
Objeveno
Datum4. února 2005
MístoLincoln Laboratory ETS
ObjevitelM. Blythe, F. Shelly, M. Bezpalko, R. Huber, L. Manguso, D. Torres, R. Krack
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha2005-02-06
00:00:00,0 UTC
2453407,5 JD
Velká poloosa256 683 449 km
1,7158 au
Výstřednost0,6324
Perihel94 365 756 km
0,6308 au
Afel419 001 140 km
2,8008 au
Perioda (oběžná doba)820,94 d
(2,2476 a)
Střední denní pohyb0,4385°/den
Sklon dráhy 
- k ekliptice4,9127°
Délka vzestupného uzlu136,6864°
Argument šířky perihelu270,5410°
Střední anomálie22,7739°
Průchod perihelem2004-12-16
01:36:50,0 UTC
2453355,5672 JD
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost26,161
Rovníkový průměr0,010 - 0,030 km

2005 CM7 je planetka patřící do Amorovy skupiny. Spadá současně mezi objekty pravidelně se přibližující k Zemi (NEO). Protože se v budoucnu může značně přiblížit k Zemi, byla zařazena též mezi potenciálně nebezpečné planetky (PHA). Její dráha však prozatím není definitivně stanovena, proto jí nebylo dosud přiděleno katalogové číslo.

Popis objektu[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že byla pozorována pouze šest dnů během mimořádného přiblížení k Zemi, nestihli astronomové provést spektroskopický výzkum. Proto o jejím chemickém složení není nic známo. Její průměr je odhadován na základě hvězdné velikosti a protože není známo ani albedo jejího povrchu, je proto značně nejistý.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Planetku objevili 4. února 2005 kolem 06:57 světového času (UTC) na jednometrovým dalekohledem na Lincoln Laboratory Observatory astronomové M. Blythe, F. Shelly, M. Bezpalko, R. Huber, L. Manguso, D. Torres a R. Krack. Dne 1. února 2005 v 18:42 UTC prolétla v minimální vzdálenosti 1062 tis. km od středu Země. Na jejím sledování se podílela též observatoř na jihočeské Kleti.

Výhled do budoucnosti[editovat | editovat zdroj]

Ze znalosti současných elementů dráhy planetky vyplývá, že minimální vypočítaná vzdálenost mezi její drahou a dráhou Země činí 458 tis. km. Nejbližší velké přiblížení k Zemi na vzdálenost 10,8 mil. km se očekává 28. ledna 2014. V tomto století dojde ještě k dalším přiblížením tohoto tělesa k Zemi, a to 2023, 2067, 2070 a 2079. Kromě toho mine v létech 2027 a 2083 planetu Venuši. Kumulativní pravděpodobnost srážky se Zemí v tomto století není příliš vysoká a byla vyčíslena na 9,53−9. Na turínské škále je proto klasifikována stupněm 0, na palermské -8,12. Vzhledem k odhadovaným rozměrům by její kolize se Zemí nezpůsobila pravděpodobně žádné škody.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]