Metamizol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Metamizol
Schéma chemické struktury
Název (INN)metamizole sodium (angličtina)
Kódy
Číslo CAS68-89-3
ChEMBL IDCHEMBL487894
ChemSpider ID6000
PubChem522325
Chemie
Sumární vzorecC₁₃H₁₆N₃NaO₄S
SMILESCC1=C(C(=O)N(N1C)C2=CC=CC=C2)N(C)CS(=O)(=O)[O-].[Na+]
InChIInChI=1S/C13H17N3O4S.Na/c1-10-12(14(2)9-21(18,19)20)13(17)16(15(10)3)11-7-5-4-6-8-11;/h4-8H,9H2,1-3H3,(H,18,19,20);/q;+1/p-1
Molární hmotnost333,075 921 Da
Některá data mohou pocházet z datové položky.
500mg/ml metamizolu v ampuli

Metamizol (mezinárodní nechráněný název, systematický název natrium-[(2-fenyl-1,5-dimethyl-3-oxo-2,3-dihydro-1H-pyrazol-4-yl)(methyl)amino]methansulfonát) je analgetikum, antipyretikum (látka ke snižování bolesti a snižování teploty) a také má spasmolytický účinek[1] (tj. proti křečím hladkého svalstva). Vyrábí jej a prodává například Zentiva v rámci Algifenu (kde je smíchán s pitofenonem a fenpiveriniem),[2] ale je vyráběn a prodáván i v rámci mnoha jiných značek pod různými jmény, například Novalgin. ATC kód je N02BB02. Poprvé jej vyrobila firma Hoechst v roce 1920 a už v roce 1922 byl vyráběn masově. Jeho dostupnost klesla v sedmdesátých létech dvacátého století, kdy se zjistilo, že může, byť s malou pravděpodobností, přispět k vzniku agranulocytózy. V některých zemích pak byl úplně zakázán (či povolen jen pro zvířata), v jiných je dostupný jen v lécích na předpis. Některé státy vedly k zákazu opakované výskyty anafylaktických šoků v souvislosti s jeho užíváním.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Metamizole na anglické Wikipedii.

  1. http://www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=PI143927.pdf&type=pil&as=metamizol-stada-pil
  2. ALGIFEN [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  3. Consolidated List of Products Whose Consumption and/or Sale Have Been Banned, Withdrawn, Severely Restricted of Not Approved by Governments [online]. New York: Odbor pro ekonomické a sociální otázky Organizace spojených národů, 2005 [cit. 2013-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]