Žofie Meklenburská

Žofie Meklenburská (dánsky Sophie af Mecklenburg) (4. září 1557, Wismar - 4. října 1631, Nykøbing Falster) byla rodem meklenburská princezna a sňatkem s dánským králem Frederikem II. dánská královna.

Život

Otcem Žofie byl vévoda Meklenburska-Güstrow Ulrich III. (1527-1603), matkou princezna Alžběta Dánská (1524-1586), nevlastní sestra dánského krále Kristiána III.

Manželství a potomci

V roce 1571 přibyla na návštěvu do Kodaně teta Frederika II., Alžběta Dánská se svým manželem, meklenburským princem Ulrichem III. a čtrnáctiletou dcerou Žofií, o kterou se zajímal dánský král. K uzavření manželství však bylo zapotřebí vyjádření teologické fakulty Kodaňské university, neboť příští snoubenci byli blízce příbuzní (Žofiina matka a Frederikův otec byli po otci sourozenci, třebaže měli každý jinou matku). Povolení bylo uděleno a po krátkých zásnubách bylo manželství uzavřeno. Svatba Žofie s dánským králem Frederikem II. se konal 20. července roku 1572 v Kodani a následujícího dne byla nová dánská královna v katedrále Panny Marie v Kodani korunována.

Sňatek Žofie a Frederika byl - tak jako většina svazků v té době - sjednán z dynasticko-politických důvodů. Přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) bylo jejich manželství šťastné. Královna často doprovázela manžela na cestách po zemi a věnovala se především rodinnému životu. Král, který se podepisoval "FS", tvrdil, že to neznamená Fredericus Secundus, ale Fredericus & Sophia.

Z manželství Žofie a Frederika II. vzešli následující potomci:

Alžběta (1573-1626), manželka prince brunšvicko-wolfenbüttelského Jindřicha Julia
Anna (1574-1619), pozdější královna Skotska
Kristián IV. (1577-1648)
Ulrich (1578-1624), biskup Schwerinu
Augusta (1580-1639), manželka prince šlesvicko-holštýnského Jana Adolfa
Hedvika (1581-1641), manželka saského markraběte Kristiána II.
Jan (1583-1602), zasnoubený s Xenií, dcerou ruského vládce Borise Godunova.

Regenství

Do manželovy smrti v roce 1588 nehrála Žofie ve veřejném životě velkou roli. Po jeho skonu přijala v roce 1590 regentství země ve jménu svého neplnoletého syna Kristiána; regentkou byla do roku 1594.

Žofie se postarala o německé vychovatele pro mladého krále a z jejího popudu došlu k obecnému používání němčiny na dánském dvoře, což se nesetkávalo s kladnou odezvou u představitelů regentské rady vládnoucí spolu s královnou. Královna velmi obratně nakládala se státními financemi, odklánějíc z nich co se dalo do královské poklady. Její panování došlo do napjatých vztahů mezi ní na jedné straně a synem s regentskou radou na straně druhé - s radou byla ve stavu trvalé vojny. Když Kristián IV. dosáhl plnoletosti, přikázal matce opustit dvůr a usadit se na jejích statcích na zámku v Nykøbing na ostrově Falster na jihu Dánska. Žofie se musela smířit s porážkou i s faktem, že její syn již není dítětem, které může ovládat. Po roce však došlo mezi matkou a synem ke smíru.

Vyhnání

Ve vyhnanství v Nykøbing, kde královna žila na statcích připsaných jí manželem, se zabývala léčivými rostlinami a sbíráním lidových písní. Společně s pastorem Andersem Vedelem vydala první sbírku lidových písní v knižní podobě a tím se přičinila o zachování dánské lidové kultury. Přestavěla zámek v Nykøbingu a založila v něm obrazovou galerii. Zajímala se o mnoho věcí, mj. o astronomii - ještě za manželova života zřídila astronomickou observatoř na ostrově v Sundu. Byla velmi zdatným správcem svých majetků a snadno rozmnožovala své finance poskytujíc dobře úročené půjčky svému synovi i různým jiným princům.

Současníci charakterizovali královnu jako panovačnou osobu i tvrdou matku, velmi nediplomatické a nepoddajné povahy, lpící na materiálních věcech. Zemřela jako nejbohatší žena Evropy - majetek, který po sobě zůstavila, byl odhadnut na obrovskou sumu 5,5 milionů rigsdalerů a stal se jablkem sváru mezi jejími dětmi. Její syn Kristián IV. byl u ní v okamžiku její smrti zadlužen sumou 2 miliony rigsdalerů. Kromě jiného zanechala po sobě Žofie obrovské sklepy plné skvělých vín; tyto zásoby nebyly v době panování Kristiána IV. vyčerpány, ač král dělal, co mohl - kořistili z nich ještě Švédové za okupace Dánska v 2. polovině 17. století.

Královna si často stěžovala na špatné vztahy s Kristiánem. Oba ovšem měli dominantní a panovačné povahy a za těchto okolností byly harmonické vztahy mezi matkou a synem jen málo pravděpodobné.

Smrt

Královna Žofie zemřela v požehnaném věku 74 let 4. října 1631 na svých statcích v Nykøbingu na ostrově Falster. Pochována byla v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Externí odkazy

Dánská královna
Předchůdce:	1572 - 1588 Žofie Meklenburská	Nástupce: