Žofie Eriksdotter Dánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žofie Eriksdotter Dánská
švédská královna
Sophia of Sweden (1260) seal image 1905.jpg
Doba vlády 1261 - 1275
Manžel Valdemar I. Švédský
Narození 1241
Úmrtí 1286
Dánsko
Předchůdce Kateřina Sunesdotter
Následník Helvig Holštýnská
Potomci Ingeborg Švédská
Erik Švédský
Rixa Švédská
Kateřina
Marina
Markéta
Dynastie Estridsenové
Otec Erik IV. Dánský
Matka Juta Saská

Žofie Eriksdotter Dánská (12411286, Dánsko) byla jako manželka švédského krále Valdemara Birgerssona švédská královna v letech 12611275.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

O životě Žofie není mnoho známo. Narodila se jako druhé dítě (nejstarší dcera) ze šesti potomků dánského krále Erika Plovpenninga a jeho manželky Juty Saské († 1250, dcery saského vévody Albrechta I. († 1261) a jeho druhé manželky Anežky Babenberské (12061226). Její otec byl zavražděn v roce 1250 svými politickými odpůrci, když Žofie a její sestry (Ingeborg, Juta a Agnes) byly ještě dětmi. Protože její otec neměl přeživšího syna, na dánský královský trůn nastoupili postupně jeho mladší bratři, Abel a posléze Kryštof.

V době otcovy vraždy bylo Žofii zhruba devět let. Její matka se i s dětmi přestěhovala zpět ke svým rodičům do Saska. Zde vyrůstala Žofie se svými třemi sestrami, občas však žily i na dvoře svého strýce, dalšího otcova bratra, dánského krále Kryštofa I. v péči jeho manželky, královny Markéty; občas ovšem také v klášteře. Čtyři sestry zdědily po svém otci určitá území; bylo lze předpokládat jak z norské, tak švédské strany zájem (motivovaný jak politicky, tak ekonomicky) o spojení s nimi.

Žofie je v pramenech popisována jako krásná, inteligentní a vtipná žena s hbitým jazykem; byla pověstná svou zálibou a uměním hrát šachy.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Valdemar Švédský (busta v katedrále Skara)

V roce 1261 byla provdána za švédského krále Valdemara Birgerssona; sňatek byl v režii Valdemarova otce a regenta jarla Birgera, jenž jím sledoval zklidnění a mír ve Skandinávii. Současně se provdala i její sestra Ingeborg, a to za Magnuse, syna norského krále Haakona IV. Z manželství Žofie a Valdemara vzešlo šest potomků:

Roku 1269 uskutečnila Žofie cestu do Dánska, aby navštívila otcův hrob a viděla své mladší sestry Jutu a Agnes, které obě pobývaly v klášteře v Roskilde; Juta zde byla abatyší. V roce 1272 navštívila Juta Švédsko a stala se milenkou Žofiina manžela krále Valdemara. Z jejich vztahu se roku 1273 narodilo dítě; někdy se uvádí dcera, jindy syn jménem Erik. O rok později se Juta vrátila do kláštera a Valdemar byl přinucen uskutečnit kajícnou pouť do Říma a žádat papeže (Řehoře X.) o rozhřešení. Podle legendy měla Žofie říci: „Nikdy se nevzpamatuji z tohoto zármutku. Proklet budiž den, kdy má sestra spatřila švédské království.

V roce 1275 po bitvě u Hovy Valdemarovi bratři Magnus Ladulås a Erik Birgersson sesadili krále z trůnu. Prameny hovoří o tom, že zpráva zastihla královnu při hře v šachy. V roce 1277 Žofie odešla od manžela a vrátila se do Dánska. Její manžel žil otevřeně s milenkami (uvádějí se Kristina Dánská, Kateřina z Gützkow a Ludgarda) ve svém pohodlném vězení až do své smrti v roce 1302; s některou z nich zřejmě mohl po Žofiině smrti v roce 1286 uzavřít manželství.

Prameny vypovídají o tom, že Žofie vlastnila rybářské faktorie v místě dnešního Nörrköpingu, a že v roce 1283 věnovala příjmy z lovu lososa klášteru svatého Olafa ve Skänninge. V těchto darovacích listinách klášteru se připomíná jméno Nörrköping (Norkøponge) poprvé.

Žofie zemřela roku 1286, ve svých čtyřiceti pěti letech.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Švédská královna
Předchůdce:
Kateřina Sunesdotter
12611275
Žofie Eriksdotter Dánská
Nástupce:
Helvig Holštýnská