Žofie Bavorská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox panovnice Žofie Bavorská (1376, Mnichov26. září 1425, Bratislava) byla druhá manželka Václava IV. a římská a česká královna. Žofiinými rodiči byli politicky málo významný mnichovsko-bavorský vévoda Jan II. Bavorský a jeho manželka Kateřina z Gorice; Žofie tak byla neteří Václavovy první ženy Johanny Bavorské.

Svatba s Václavem IV.

Budoucí královna vyrůstala v Landshutu u svého strýce Bedřicha, staršího otcova bratra, který byl stejně jako Václav IV. příznivcem lovu. Roku 1388 ji vzal strýc do Prahy, kde se věnoval mimo jiné i politickým jednáním. Prý půvabná dvanáctiletá princezna krále Václava IV. okouzlila, ostatně asi podobně jako politické služby, které mu její strýc mohl nabídnout. Nevěstina otce zastupoval při vyjednávání sňatku právě vévoda Bedřich.

Nejen z tohoto kroku je zřejmé, že Václav IV. rozhodně nebyl tak neschopným panovníkem, jak jej líčí některé zaujaté kroniky. Sňatkem s nemajetnou Žofií totiž upevnil svoji moc a postavení, rovněž si jím připoutal odbojné Wittelsbachy.

Svatba se konala 2. května 1389 v Chebu. Václava a Žofii oddal králův kancléř Jan, kamminský biskup. Král byl totiž ve vleklém sporu s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, které komplikovaly i Žofiinu korunovaci českou královnou; tu mohl provést jedině arcibiskup.

Žofie Bavorská

Václav oslavil manželský svazek tím, že dal zhotovit řadu vynikajících rukopisů - Bible Václava IV. byla společným rukopisem krále a královny a rukopis Willehalm apoteosou manželské věrnosti. Stejně jako její předchůdkyně se prý rychle sžila s českým prostředím.

V době vznikajícího husitství

Znak Wittelsbachů na vitráži kláštera Seligenthal

Věnná města Žofie získala až nějaký čas po smrti poslední manželky Václavova otce císaře Karla IV., císařovny-vdovy Alžběty Pomořanské. Při jejich spravování projevovala dobrý ekonomický cit a svůj majetek dokonce rozmnožila. Získala panství Potštejn s Kostelcem nad Orlicí či hrady Lichnici a Bradlec a svůj zájem věnovala i zakladatelské činnosti.

15. března 1400 byla Žofie konečně arcibiskupem Olbramem ze Škvorce, synovcem Jana z Jenštejna, korunována českou královnou. V letech 14021403 v době odboje proti králi Václavovi a jeho internaci ve Vídni pobývala královna Žofie ve svých východočeských věnných městech, především v Hradci Králové.

Královna Žofie v dalších letech proslula jako posluchačka a velká obdivovatelka Jana Husa. Docházela do Betlémské kaple na jeho kázání a stejně jako král Václav ho dlouho chránila. V září 1410 v královských listech papeži společně s Václavem žádala zrušení klatby nad Husem. Vztah Jana Husa ke královně byl zřejmě blízký, jak se dá vyvodit ze srdečných zmínek o ní v Husových kostnických listech. Rozhodná Žofie se nakonec katolíkům zdála větší hrozbou než váhavý král. Oba se ovšem nakonec museli stáhnout v obraně Husova učení do pozadí. Za zmínku stojí i to, že královna správně předvídala nepokoje po smrti Mistra Jana Husa.

Královna vdova

Václav IV. zemřel v roce 1419 po zprávách o první pražské defenestraci a zřejmě komplikované, ale relativně spokojené manželství tak skončilo. Ani z Václavova druhého manželství se nenarodil dědic. Po Václavově smrti se Žofie uchýlila pod ochranu švagra Zikmunda, jehož nástupnictví na český trůn podporovala. Nějaký čas byla Žofie správkyní království a 6. října 1419 přední čeští páni uzavřeli s královnou Žofií spolek na obranu „práva a řádu zemského“.

Doba ovšem donutila Žofii úřad složit a Zikmund musel své zájmy hájit sám. Královna-vdova si na něm vydobyla pevné sídlo v Prešburku, kam odjela na Hod Boží vánoční (25. prosince 1419). Se Zikmundem se také přela o náhrady za svůj majetek. Z tohoto pohledu jsou zvláštní zvěsti o tom, že s ním Žofie měla poměr.[zdroj?] Uherský král prý uvažoval o tom, že královnu-vdovu znovu provdá, zřejmě za polského krále Vladislava II. Jagella. Žofie Bavorská zemřela 26. září 1425 v dnešní Bratislavě. Podle poslední vůle chtěla být uložena k poslednímu odpočinku v Mnichově v rodném Bavorsku, její přání však nebylo splněno - byla pohřbena v bratislavské katedrále sv. Martina.[1]

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Bavorská na Wikimedia Commons

Literatura

  • ČECHURA, J. Ženy a milenky českých králů. Vydání 1. Praha : Akropolis, 1994.
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. 

Reference

Externí odkazy

Německá královna
Předchůdce:
1389 - 1400
Žofie Bavorská
Nástupce:
Česká královna
Předchůdce:
1389 - 1419
Žofie Bavorská
Nástupce: