Žiroslav II.

Žiroslav II. (lat. Siroslaus, pol. Żyrosław, † 1198) byl jedenáctý biskup vratislavský v letech 1170 nebo 1171 až 1198.

Život

O původu biskupa Žiroslava není nic známo a rovněž zprávy o jeho působení ve funkci jsou sporé a příležitostné.

V řadě případů spolupracoval s knížetem Boleslavem I. Vysokým při zakládání nových řeholních institucí. Roku 1175 při příležitosti vyhotovení oficiální zakládací listiny pro cisterciácký klášter v Lubiążi (něm. Leubus) knížetem Boleslavem (klášter přitom vznikl zřejmě již dříve po roce 1163) udělil biskup Žiroslav cisterciákům právo na desátky z nově založených vsí na Lehnicku. Zmíněná listina je mj. dokladem plánovité umfyteutické, etnicky především německé kolonizace Slezska organizované (s knížecí podporou) církevními institucemi. Obdobně nově zřízené komendě řádu johanitů v Týnci nad Slezou (pol. Tyniec nad Ślęzą, něm. Groß Tinz a.d. Lohe) udělil biskup Žiroslav někdy před rokem 1189 desátky a patronát kostela v Brdě (pol. Bardo, něm. Wartha) u Ząbkowic (u tohoto kostela vzniklo v 13. století cisterciácké opatství).

Podporoval rovněž řád premonstrátů a před rokem 1193 je uvedl do dosud benediktinského kláštera sv. Vincence v Olbíně (pol. Ołbin, něm. Elbing) u Vratislavi. Tuto změnu potvrdil při své návštěvě Vratislavi roku 1197 i papežský legát Petr z Capuy.

Žiroslav pokračoval v církevní reformě a snahách o upevnění kněžské kázně, započatých jeho předchůdcem Walterem z Malonne. Součástí reformy bylo též úsilí o osamostatnění církve od světské moci. V roce 1180 se účastnil i významného sjezdu polských knížat a biskupů v Łęczyci, na kterém se knížata vzdala některých vrchnostenských práv ve prospěch biskupů a potvrdila volbu biskupů katedrálními kapitulami a neodcizitelnost biskupských majetků.

Ve stejném roce byla dokončena stavba nové vratislavské katedrály v románském slohu, zahájená za Waltera z Malonne. Z doby Žiroslava II. pochází nejstarší zachovaná pečeť vratislavských biskupů; je na ní vyobrazen Žiroslav s modelem dokončené katedrály.

Žiroslav jakožto úřadující vratislavský biskup celebroval roku 1190 svatební obřad, při kterém byli oddáni syn Boleslava I. Vysokého Jindřich (pozdější kníže Jindřich I. Bradatý) a Hedvika z Andechsu, která byla po své smrti svatořečena a stala se patronkou Slezska.

Biskup Žiroslav II. oddává Jindřicha Bradatého a svatou Hedviku (obraz ze 14. století)

Literatura

• SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Praha: Nakladatelství ONYX, 2004. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. S. 13-14. 
• KOPIEC, Jan. Bistum Breslau. In: GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau: Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 130-131, 142.
• ŻERELIK, Rościsław. Dzieje Śląska do 1526 roku. In: CZAPLIŃSKI, Marek. Historia Śląska. Wrocław: Wydawnictvo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2002. ISBN 83-229-2213-2. S. 50-53.
• ŻUREK, A. Żyrosław II. In: Encyklopedia Wrocławia. Wrocław: [s.n.], 2000. S. 971.
• PATER, Józef. Z dziejów archidiecezji wrocławskiej - 6. Okres wielkich biskupów (1169-1301). Nowe Życie. Dostupné online. 

Odkazy

Biskup vratislavský
Předchůdce:	1170 - 1198 Žiroslav II.	Nástupce:

Související články

• Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů

Portály: Slezsko