Židovská kuchyně
Židovská kuchyně je velice unikátní a neobvyklá tím, že do ní zasahuje sama filosofie židovského stravování a prvky náboženských pravidel, ty jsou konkrétně obsaženy především v Tóře známa jako kašrut. Mnohdy tato pravidla nezasahují jen do jídla samotného a jeho přípravy, nýbrž i do jeho podávání (kupříkladu času podání či používání různého typu nádobí), či třeba do práce řezníků, jelikož židovská kuchyně má i svá vlastní pravidla pro zabíjení zvířat. Z židovské kuchyně též pochází slovo košer znamenající v původním významu čistý/povolený a odkazující tedy na rozlišení potravin podle rituální čistoty.
Náboženská pravidla
Ze zvěře je absolutně zakázáno konzumovat vepře, koně, úhoře a jesetera (druh ryby) a krev jakéhokoli zvířete. Velmi přísně se dodržuje pravidlo oddělování jídel masitých od jídel obsahujících mléko („Neuvaříš kůzle v mléce jeho matky“). Zachovávají se i určité stanovené odstupy při konzumaci takto různých typů jídel. Konkrétně po konzumaci čehokoli, co obsahuje jen ždibet masa, se nesmí po dobu 6 hodin pít a jíst nic mléčného a mléka obsahujícího, samozřejmě včetně mléka samotného. Po mléčném jídle se zase nesmí celou hodinu jíst hovězí. Při zpracování navzájem dle pravidel neslučitelných potravin se používají různé sady nádobí, skleničky, příbory ale i třeba různé utěrky. Zvířata musí řezník usmrcovat vždy jedním řezem, který přetne krční tepnu.
