Žibritov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žibritov
Zvonice u zaniklého kostela
Zvonice u zaniklého kostela
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 494 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
kraj Banskobystrický
okres Krupina
tradiční region Hont
Žibritov
Žibritov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 10,0 km²
Počet obyvatel 63 (2017)[1]
Hustota zalidnění 6,3 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Dušan Laco (SMER-SD)
Vznik 1266 (první písemná zmínka)
Oficiální web www.regionhont.sk
Telefonní předvolba +421-45
PSČ 963 01 (pošta Krupina)
Označení vozidel KA
NUTS 518999
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žibritov je obec na Slovensku v okrese Krupina.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Je situována v jihovýchodní části Štiavnických vrchů na rozhraní Skalky, Sitnianského předhůří a Krupinské planiny - podcelku Bzovícka pahorkatina. Spolu s dalšími pěti obcemi regionu (Baďan, Beluj, Kráľovce-Krnišov, Počúvadlo a Prenčov) je součástí sdružení Mikroregión Južné Sitno. Katastr obce má rozlohu 996 ha.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1266. V minulosti patřila více majitelům (hrad Lietava, Sitnianské panství, Koháryové, Koburgové). V letech 1442 - 1446 byly v obci nájezdy husitských vojsk. V letech 1544 a 1576 byla obec napadena a vypleněna Turky. V roce 1700 byla postavena obecná škola a v roce 1838 evangelický kostel. V roce 1807 obec vyhořela.

Středu obce dominuje malá bašta (zvonička) postavená v roce 1586, která je pozůstatkem bývalého zámečku s kostelem a sloužila jako strážní a obranná věž v období tureckých nájezdů. Do léta 2009 ji zdobil i zvon z roku 1680 od známého zvonaře Balthasara Herolda z Vídně. Obyvatelé se v minulosti zabývali především výrobou dřevěného uhlí, které bylo potřebné pro důlní hutě, později zemědělstvím, ovocnářstvím a okrajově i vinohradnictvím. Původní architekturu obce tvořily kamenné tříprostorové domy se slaměnou střechou.

V erbu obce, který vychází z historické pečeti, dominuje motiv révy se čtyřmi třásněmi hroznů ovinutými kolem dřevěného kola, což poukazuje na fakt, že pěstování révy v obci má svou tradici. V obci a blízkém okolí se natáčely některé exteriéry prvního slovensko-maďarského koprodukčního filmu Dáždnik svätého Petra (1958) v hlavní roli s Karlem Machatou i filmů Stopy na Sitne (1968) a Cesta ženy (1974).

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Zvonice, původně bašta opevněného středověkého kostela, z něhož se dochovaly jen nevýrazné ruiny. Jedná se o zděnou kruhovou stavbu s dřevěnou nástavbou. Kostel byl opevněn v roce 1582 v souvislosti s dobovým tureckým nebezpečím. Součástí zvonice byl až do roku 2009 i historický zvon z roku 1680.
  • Evangelický kostel, jednolodní původně klasicistní stavba se segmentovým ukončeným kněžištěm a představěnou věží z roku 1838. Věž kostela je modernistická přístavba z 20. století. Fasáda věže je částečně cihlová, částečně z hrubě opracovaných kamenných kvádrů. Věž je ukončena barokizující helmicí s laternou. Interiér kostela je zaklenut pruskými klenbami. Oltář je klasicistní sloupová architektura z roku 1838 s obrazem Ježíš Kristus, signovaný monogramem A. P. Dále se tam nachází kamenná kazatelna s dřevěným baldachýnem z doby vzniku kostela. Křtitelnice je také kamenná, pochází z poloviny 19. století.
  • Soubor lidových domů, jedná se o zděné jednopodlažní víceprostorové stavby na půdorysu obdélníku. Památkově chráněné jsou domy číslo 5, 38 a 53.

Přírodní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavostí je geologický výtvor nazýván Štangarígeľ (Krupinská bradla) a Sixova stráň. Za raritu lze považovat poslední obhospodařované vinice s révou starší více než 70 let, nacházející se na jižním úbočí vrchu Veinperg (Viniční vrch) nad údolím potoka Bebrava v nadmořské výšce 460–485 m n. m. Ale bývalé, už zaniklé vinice (v 60. letech 20. st.) vystupovaly až po kótu 520  m n. m., takže v té době to byly pravděpodobně nejvýše položené vinice na Slovensku. Obec dnes drží jeden primát - v současnosti je to nejvýše položená obec na Slovensku s vlastními vinicemi.

Z vrcholových poloh některých nezalesněných kopců v okolí obce je za příznivého počasí pěkný výhled do doliny Bebravy - pravostranného přítoku řeky Krupinice, na Krupinskou planinu až k maďarskému pohoří Börzsöny, jakož i na Banskou Štiavnici a na Sitno. Nad obcí je malá vodní nádrž s možností koupání a rybolovu. Ještě dále směrem na Svätý Anton se nachází zrekonstruovaná bývalá hájovna "Rázdel", která je využívána pro rekreační účely. Asi 1 km od ní roste 280letý dub zimní nazývaný "Vlčí dub". K tomuto pamětníkovi dávných dob se dá dostat po modré turistické značce od zmiňované chaty. V lokalitě "Hlina" na úpatí Hrubé hory rostou na bývalých pastvinách statné duby cerové s obvodem kmene 4–5 metrů. V okolních dubových a dubovo-bukových lesích žije srnčí, jelení, dančí, mufloní zvěř a divoká prasata. Potvrzený je i výskyt lišky, jezevce, kočky divoké, rysa i medvěda.

Dne ​​11. listopadu 2011 byla slavnostně otevřena Žibritovská naučná stezka. Čtyři informační tabule nacházející se na naučné stezce informují návštěvníky o geologické minulosti okolí obce. Chodník začíná u bývalé žibritovské fary a pokračuje dolinou potoka Bebrava až na Štangarígeľ.

Osobnosti obce[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Žibritov na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2017. Bratislava. 27. března 2018. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]