Žižkovský tunel (pěší)
| Žižkovský tunel | |
|---|---|
 Pohled tunelem od Žižkova ke Karlínu, zde s fotografickou výstavou Jiřího Turka | |
| Základní informace | |
| Cena | 12 000 000 Kčs |
| Pojmenováno po | Žižkov |
| Poloha | |
| Adresa | Žižkov,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′19,93″ s. š., 14°27′12,45″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žižkovský tunel (neoficiálně zvaný též Karlínský tunel) je pěší tunel s povoleným vjezdem cyklistů pod kopcem Vítkovem v Praze spojující v severojižním směru Karlín (Thámovu ulici) s Žižkovem (Tachovské náměstí). Celý tunel se stejně jako kopec nachází v katastrálním území Žižkov, karlínský portál je právě na hranici katastrálních území. Tunelem prochází cyklotrasa A421.
Délka tunelu činí 303 m, šířka 4,4 až 4,8 m, maximální výška 3,40 m, převýšení 28,89 m s průměrným stoupáním 8,1 %. Železniční tunely pozdějšího Nového spojení (otevřené 2008) od něj dělí jen 6 metrů horniny.[chybí zdroj]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stavba tunelu byla zadána v červenci 1947[1] a začala během následujícího měsíce.[2] Práce však postupovaly velmi pomalu, teprve v dubnu 1951 byly proraženy a spojeny směrové štoly.[3] Ke slavnostnímu otevření tunelu došlo 19. prosince 1953[4] (téhož roku jako v případě architektonicky příbuzného Letenského tunelu pro automobily).
Již projekt ze 40. let 20. století počítal s druhou větví tunelu, která měla být určena pro silniční vozidla (včetně plánované trolejbusové tratě). Ta měla vést z Tachovského náměstí trasou ve tvaru protáhlého písmene S a měla ústit v Karlíně do Šaldovy ulice. V roce 1947 byla délka plánovaného silničního tunelu uváděna 445 m, šířka 12,90 m a převýšení 30 m.[2] Roku 1953 bylo uváděno, že připravovaný tunel má sloužit kromě motorových vozidel i tramvajím.[5] K realizaci silničního propojení Žižkova a Karlína formou tunelu pod Vítkovem však nikdy nedošlo.
V prosinci 2014 byl tunel oficiálně pojmenován jménem Žižkovský tunel. Návrh podala radě hlavního města Technická správa komunikací, která jej připravila ve spolupráci s místopisnou komisí a městskou částí Praha 3.[6]
Další využití
[editovat | editovat zdroj]Sport
[editovat | editovat zdroj]Atletický klub SK Jeseniova pořádá od roku 2008 každoročně v neděli ve druhé polovině dubna, kolem data výročí otevření, Běh tunelem. Prvního ročníku se zúčastnilo 7 závodníků, druhého ročníku 46 závodníků za účasti regionální televize Žižkov TV.[7]
Protiatomový kryt
[editovat | editovat zdroj]Za dvojicí těžkých plechových dveří se nachází plně funkční protiatomový kryt s kapacitou 1200 osob určený pro případ jaderné války.[8] Kryt byl vyhlouben důlní technikou do masivu kopce (obdobně jako protiatomový bunkr Parukářka v Praze 3), tloušťka stěn je místy až 3 metry, v nadloží krytu je asi 50 metrů skály.[8] Kryt obsahuje 1053 metrů chodeb.[8] Kryt je vybaven vzduchotechnikou, jako náhradní zdroj proudu slouží elektrocentrála značky Škoda, výměna vzduchu (filtroventilace) je zajištěna ventilátorem na recyklaci vzduchu, který lze (v nouzovém případě) pohánět ručně.[8] V případě jaderné katastrofy lze celý Žižkovský tunel hermeticky uzavřít po celé jeho délce kulatými vraty.[8] Vrata byla tvořena cca 150 cm tlustými betonovými bloky, které by v případě potřeby byly přetaženy z komor vedle tunelu skrz tunel, nikdy se však nevyřešilo těsnění. [9]
Laboratoř
[editovat | editovat zdroj]Za dalšími kovovými dveřmi se nachází prostora, která měla původně sloužit jako skladiště (odkladiště) mrtvol.[8] V těchto prostorách byla vybudována laboratoř – pobočka Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.[8] Zde je instalováno zařízení (urychlovač částic), laicky řečeno zmenšená verze urychlovače obdobného jaký je umístěn ve švýcarském CERNu.[8] Urychlovač je využíván k přesnému měření obsahu částic (a prvků) ve vzorcích hmoty.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Stavíme tunel. Práce. 1947-07-19, roč. 3, čís. 167, s. 8. Dostupné online.
- ↑ a b Dva tunely Karlín–Žižkov. Práce. 1947-07-24, roč. 3, čís. 167, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Spojení směrových štol v tunelu Karlín–Žižkov. Práce. 1951-04-20, roč. 7, čís. 92, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Tunel pod Vítkovem otevřen. Práce. 1953-12-20, roč. 9, čís. 303, s. 9. Dostupné online.
- ↑ V sobotu bude otevřen tunel pod Vítkovem. Práce. 1953-12-17, roč. 9, čís. 300, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Původně byl určen i jako protiletecký kryt, nyní se pražský tunel dočkal pojmenování, Pražský patriot, 7. 12. 2014
- ↑ Běh tunelem, SK Jeseniova
- ↑ a b c d e f g h i JAROŠEVSKÝ, Filip. Z tunelu pod Vítkovem do bunkru i laboratoře. Metro Praha (www.metro.cz) ze dne 30. ledna 2020. 01. 2020, čís. 21, s. 4.
- ↑ Atomový kryt a jaderný výzkum, kolem kterého denně nevědomky chodí stovky lidí | TaJeMné podzemí | Stream. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žižkovský tunel na Wikimedia Commons - Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 195–197.
- Žižkovský tunel – 50 let Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
- Pavel Fojtík, František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, 12. díl, Karlín Archivováno 23. 6. 2007 na Wayback Machine. (DP kontakt, 4/2002, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.)