Želva stepní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Želva čtyřprstá)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxŽelva stepní
alternativní popis obrázku chybí
Želva stepní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Řád želvy (Testudines)
Podřád skrytohrdlí (Cryptodira)
Čeleď želvovití (Testudinidae)
Rod želva (Testudo)
Binomické jméno
Testudo horsfieldii
Gray, 1844
Poddruhy
  • Testudo horsfieldii horsfieldii
  • Testudo horsfieldii kazachstanica
  • Testudo horsfieldii rustamovi
Synonyma
  • želva čtyřprstá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želva stepní (Testudo horsfieldii), též želva čtyřprstá, patří k často chovaným druhům. Její domov leží na západním okraji Asie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Želvu stepní lze identifikovat podle takřka okrouhlého a na vrcholu plochého karapaxu. Dalším typickým znakem je písková barva karapaxu s výraznými černými znaky. Samička dorůstá asi 20 cm, sameček 16 cm.Její hmotnosti může být až 2 kg. Samička je oproti samci větší a má kratší ocas. Oproti balkánským želvám jako jsou želva zelenavá (Testudo hermanni) a želva žlutohnědá (Testudo graeca) je širší a plošší, zbarvení karapaxu je světlejší a na pŕedních končetinách má pouze čtyři prsty s drápky (balkánské druhy pět prstů). Je aktivní ve dne, je velmi čilá, výborně hrabe a dosti obratně šplhá. Samci jsou agresivní vůči samcům jiných druhů želv, i v případě, že jsou třikrát větší.

Od balkánských druhů se liší i způsobem života. Je aktivnější při nižších teplotách, odolnější vůci rachitidě a mnohem lépe hrabe. V přírodě hrabe podzemní chodby dlouhé až 12 m, proto musí být její venkovní výběh dobře zajištěn proti podhrabání.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi býložravce, hlavní potravou této želvy jsou tedy rostliny (takřka výhradně listy, plody a květy), například listy smetanky lékařské, sušené byliny, salát, jablka, jahody, jetel, jitrocel, růže, zelí, avokádo, kiwi, meloun, meruňky, banány, nejrůznější druhy pícnin, ale také hmyz a dokonce i drobné kůstky. Čím je strava pestřejší, tím lépe, kvůli potřebným vitamínům a minerálům.[2]

Reprodukce[editovat | editovat zdroj]

Mladé želvy čtyřprsté

Samečkovy námluvy se projevují kýváním hlavou a kroužením okolo samičky. Když samečkovi samička přestane utíkat, nastane páření.[3] Pohlavní dospělosti dosahují tyto želvy mezi osmým a desátým rokem. Samice snáší vejce na přelomu května a června často po jednom s přestávkami dlouhými i několik dnů. Vejce jsou velká 4–5 x 2,5–3,5 cm.[2] Snáší 2 až 8 vajec do předem vyhloubené jamky.[4] Mláďata se líhnou po 80–110 dnech, zůstanou tedy spát v zemi a vylézají až následující jaro.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Asie. Je nejodolnějším druhem suchozemské želvy, její nejsevernější přirozený výskyt je v Novokujbyševsku, v Rusku na Volze.[2] Obývá oblast na východ od Kaspického moře, státy Írán, Afghánistán, Kazachstán, Turkmenistán a Pákistán, kde žije v pohořích a pouštích.[4] Přirozeným prostředím jsou pro ni volné stepi místy s kamením, se suchou jílovitou a písčitou půdou a řídkými porosty trávy a keřů. Místa, kde je mnoho slunce a jen občasný stín. Je to vysloveně pouštní želva, která nesnáší vlhko a chladno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]
  2. a b c d zelvy.cz - Testudo horsfieldi
  3. plazi.webgarden.cz - Plazi - Želva stepní
  4. a b Foxymonk.com - Atlas zvířat - Želva stepní

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]