Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pardubice – Havlíčkův Brod
Map
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 238
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 92,2 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
0,527 Pardubice hlavní nádraží
2,739
92,451
Pardubice-Rosice nad Labem
trať do Prahy
90,205 vlečka letiště
silnice I/2
90,030 Pardubice závodiště
Jesenčanský potok
86,808 Staré Jesenčany
83,857 Medlešice
trať Chrudim město – Heřmanův Městec
81,860 Chrudim zastávka
trať do Moravan
silnice I/17
80,513 Chrudim
silnice II/324
Chrudimka
76,166 Slatiňany
silnice I/37
74,845 Orel
73,4 Bítovany nákl.[1]
Ležák
71,138 Zaječice
68,515 Chrast u Chrudimi
trať do Hrochova Týnce
silnice II/355
65,990 Horka u Chrudimi
silnice II/337
60,175 Vrbatův Kostelec
58,477 Výh Cejřov
Mrakotínský potok
57,898 vlečka kamenolom
silnice II/306
56,720 Prosetín
55,095 Žďárec u Skutče
trať do Svitav
Raná
Dolský potok
Kotelský potok
Kotelský potok
Dolský potok
48,011 Pokřikov
47,013 Vojtěchov
Raná
Mrakotínský potok
45,960 AHr Raná
42,934 Holetín
silnice II/355
Drachtinka
39,448 Hlinsko v Čechách
silnice II/343
37,672 Hlinsko-Kouty
Vitanec
36,300 Vítanov
Chrudimka
Barchanecký potok
31,714 Stružinec
silnice I/37
27,150 Ždírec nad Doubravou
silnice II/345
23,426 Sobíňov
21,308 Bílek
silnice II/345
Doubrava
Kamenný potok
17,700
17,694
změna staničení
17,266 Chotěboř
silnice II/351
silnice II/344
silnice II/344
10,500
10,510
změna staničení
10,332 Rozsochatec
Břevnický potok
5,311 Břevnice
2,496 Stanoviště Kubešův Mlýn
trať do Brna
1,422
116,069
Stanoviště Tunel
trať do Jihlavy
Havlíčkův Brod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 238) vede přes Chrudim, Chrast u Chrudimi, Žďárec u Skutče, Hlinsko v Čechách, Ždírec nad Doubravou a Chotěboř. Trať je v celé délce jednokolejná a je součástí celostátní dráhy. Provoz na trati byl zahájen v roce 1871. V roce 1952 proběhla výstavba Letiště Pardubice a trať musela být odkloněna.

Průběh trati[editovat | editovat zdroj]

Pardubice-Rosice nad Labem[editovat | editovat zdroj]

Při této stanici, pocházející z roku 1871, kdy začala trať plně fungovat, začínají dvě trati; trať 030 (Pardubice - Jaroměř - Liberec), a také trať 238. Až do roku 1976 se stanice nazývala pouze „Rosice“, v roce 1976 se Rosice staly částí Pardubic a stanice později dostala[zdroj?] název Pardubice-Rosice nad Labem. V dnešní době[kdy?] má stanice přímé napojení na stanici Pardubice hlavní nádraží, odkud mnohé vlaky pokračující dále po havlíčkobrodské trati směřují. V dnešní době[kdy?] se na jižní straně stanice nachází železniční muzeum, otevřené 14. září 2001, kde si lze prohlédnout staré vozy a předměty související s železniční minulostí Pardubicka. Ve stanici se nachází pokladny na odbavení, čekárna, a po necelých 550 metrech chůze i zastávka MHD, s kterou se můžete dostat dále do města.[zdroj?]

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

Pardubice[editovat | editovat zdroj]

Pardubice-Rosice nad Labem[editovat | editovat zdroj]

Chrudim[editovat | editovat zdroj]

Chrast u Chrudimi[editovat | editovat zdroj]

Žďárec u Skutče[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkův Brod[editovat | editovat zdroj]

Ostřešanská spojka[editovat | editovat zdroj]

Ostřešanská spojka je název pro návrh alternativní trasy železniční trati v úseku Pardubice hl. n. – Chrudim. Společně s Jesenčanskou a Medlešickou spojkou se jedná o návrhy, jak zrychlit železniční spojení mezi oběma městy, které je řešeno úvratí ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem. Ze všech návrhů byla tato skloňována nejčastěji.[2]

Nová varianta zahrnuje využití části již existující železniční vlečky do průmyslového areálu Černá za Bory, odbočující z trati Praha – Česká Třebová. Trať měla dál pokračovat po vysokém náspu v těsné blízkosti obcí Nemošice, Ostřešany a Mikulovice, na stávající trať se má napojit u železniční zastávky Chrudim zastávka. Vybudovat nebo opravit se mělo celkem 13 mostních objektů.

Hlavním argumentem pro výstavbu alternativního spojení je výrazné zrychlení provozu. Podle odhadů se měla jízdní doba, která dosud činí 15 až 30 minut, zkrátit na třetinu až polovinu, a to zejména díky odstranění úvrati. Zároveň se zvažovalo zřízení nových železničních zastávek Pardubice průmyslová zóna, Pardubice-Nemošice a Ostřešany.[3] Proti výstavbě se postavily zejména obce Ostřešany a Chrudim, především kvůli zásahu do krajiny vybudováním místy až 10 metrů vysokého náspu. V roce 2020 zároveň skončilo neúspěchem projednávání návrhu Správy železnic Ministerstvem životního prostředí České republiky.[4]

V listopadu 2023 Správa železnic zveřejnila výsledky studie, která existenci nové trati označila za neekonomickou a těžko prosaditelnou vzhledem k odporu potenciálně zasažených obcí. Pochybnosti zároveň vyjádřili i krajští politici. Ostřešanská spojka tak byla nejspíš nadobro zavržena.

Správa železnic však zvažuje možnost elektrifikace celé stávající trati 238 (Pardubice-Rosice nad Labem-Havlíčkův Brod a přilehlý úsek Žďárec u Skutče-Skuteč).[5] Hovoří se také o tom, že by v budoucnu mohla vzniknout trať úplně jiná, navázaná na VRT Polabí. Vzniklo by tak přímé spojení Chrudim-Pardubice-Praha, cestovní doba by se v celé délce v takovém případě mohla snížit až na 30 minut. Tento scénář je v současné době (11/2023) předmětem studie proveditelnosti.[6]

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NAVRÁTIL, Martin. 130 let trati Havlíčkův Brod - Rosice nad Labem. Česká Třebová: Společnost železniční, 2001. Kapitola Otevírání dopraven, nákladišť a zastávek, s. 42. 
  2. Pardubický kraj chce elektrifikovat trať do Králíků, tlačí opět na Ostřešanskou spojku [online]. 2021-09-11 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  3. SŽDC znovu posuzuje varianty nové trati z Pardubic do Chrudimi [online]. 2019-08-19 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  4. Železniční Ostřešanská spojka na zkrácení cesty z Pardubic do Chrudimi je definitivně mimo hru [online]. 2020-07-13 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
  5. Nová železniční trať mezi Chrudimí a Pardubicemi nevznikne, podle studie by se nevyplatila [online]. 2023-11-14 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  6. Pardubice – Praha za 30 minut. Kraj chce vyřešit novou tratí i napojení Chrudimi [online]. 2023-11-04 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Východočeský diametr - součástí investičního záměru „Východočeský diametr“ je odstranění úvrati ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem (přeložka v úseku Pardubice hl. n. - Medlešice)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]