Železniční trať Řezno–Oberkotzau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Řezno–Oberkotzau
Železniční trať Řezno–Oberkotzau
Železniční trať Řezno–Oberkotzau
Číslo 5050(Weiden–Oberkotzau),
5860(Řezno–Weiden)
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná (elektrifikace plánovaná)
Maximální rychlost 160 km/h (pro vozidla s naklápěcí skříní)
Průběh trati
Legenda
z Norimberk Hbf
z Ingolstadt Hbf
0,0 Regensburg Hbf 339 m
B 15
do München Hbf und do Passau Hbf
BSicon eABZgl.svg
k přístavu Řezno
z Pasova
3,2 Dunaj (342 m)
B 8 a B 15
BSicon eKRZo.svg
4,? Walhallabahn
BSicon eABZg+r.svg
4,? vom Lokalbahnhof Walhallastraße
4,3 Řezno-Walhallastraße
BSicon eBHF.svg
Řezno-Konradsiedlung
7,5 Řezno-Wutzlhofen
BSicon eABZgr.svg
nach Falkenstein (Oberpf)
B 16
B 15
BSicon eHST.svg
11,4 Regendorf
15,1 Regenstauf 339 m
Regen (136 m)
A 93
B 15
BSicon eBHF.svg
24,0 Ponholz 377 m
27,2 Maxhütte-Haidhof(Keilbahnhof) 390 m
nach Burglengenfeld
BSicon eHST.svg
33,1 Loisnitz
36,1 Klardorf
z Furth im Wald
B 15
42,6 Schwandorf 359 m
43,1 Naab (17 m)
B 15
B 85
46,9 Irrenlohe 360 m
do Nürnberg Hbf
Güteranschluss Tonwerk Buchtal
50,9 Schwarzenfeld (Oberpf)
BSicon eKRZu.svg
Železniční trať Nabburg–Schönsee
z Schönsee
58,3 Nabburg 368 m
62,8 Pfreimd 372 m
A ;93
A 6
69,2 B 14
69,5 Wernberg 382 m
75,7 Luhe
78,1 Luhe-Wildenau 389 m
A 93
Haidenaab (50 m)
BSicon eHST.svg
81,5 Rothenstadt
A 93
z Neukirchen
86,6
0,0
Weiden (Oberpf) 397 m
do Bayreuth
B 22
Güteranschluss Nachtmann
5,3 Altenstadt (Waldnaab)
6,1 Neustadt (Waldnaab)(Keilbahnhof) 406 m
do Eslarn
B 15
Waldnaab (62 m)
Waldnaab (59 m)
Waldnaab (72 m)
BSicon eHST.svg
11,8 Lamplmühle
A 93
Waldnaab (90m)
Waldnaab (47m)
15,4 Windischeschenbach 425 m
Waldnaab (43 m)
Waldnaab (30 m)
Waldnaab (51 m)
Fichtelnaab (30 m)
Fichtelnaab (42 m)
BSicon eABZg+l.svg
von Erbendorf
22,9 Reuth (b Erbendorf) 464 m
BSicon eABZgl.svg
von Friedenfels
B 299
BSicon eABZg+r.svg
von Bärnau
33,3 Wiesau (Oberpf) 506 m
Güteranschluss ATW Wiesau
GRB Mitterteich, dříve Eger
B 303
41,4 Pechbrunn(früher Groschlattengrün) 556 m
z Norimberk Hbf
51,1 Marktredwitz 537 m
do Chebu
54,2 Thölauer Viadukt (161 m)
BSicon eABZg+l.svg
z Leupoldsdorf
58,4 Wunsiedel-Holenbrunn(dříve Holenbrunn) 563 m
BSicon eABZgr.svg
do Selbu
62,6 Röslau 584 m
Eger (99 m)
69,5 Marktleuthen 544 m
BSicon eABZg+l.svg
z Weißenstadt
74,2 Kirchenlamitz Ost 559 m
80,7 Martinlamitz 520 m
B 289
Lamitz (48 m)
von Bamberg
z Chebu
87,0 Oberkotzau Pbf(Keilbahnhof) 485 m
do Hof Hbf

Železniční trať ŘeznoOberkotzau je 175 km dlouhá hlavní dvojkolejná neelektrifikovaná trať v Bavorsku. Spojuje města Řezno, Schwandorf, Weiden, Marktrewitz a Hof s horními Franky. V úseku ŘeznoWeiden vede trať v okolí řeky Naab, proto se tento úsek trati označuje taky jako Naabtalbahn.

Elektrifikace úseku trati mezi Řeznem a Hofem se plánuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

12. dubna 1856 přidělil král Maxmilián II. Bavorský akciové společnosti AG der Bayerischen Ostbahnen (Bavorské východní dráhy) povolení ke stavbě jižní části dráhy z Řezna nejprve do Wiesau a následně do Waldsassenu. Jako první úsek trati byl 12. prosince 1859 otevřen úsek Řezno–Schwandorf (dále do Hersbrucku). O čtyři roky později, 1. října 1863, byla trať prodloužena do Weidenu. O rok později byl otevřen úsek z Weidenu přes Wiesau do Waldsassenu. Po té byl Waldsassen spojen s českým Chebem dne 15. srpna 1865. Spojení Hof–Cheb bylo otevřeno 1. listopadu 1865. V této době byl tedy Hof z Řezna dostupný přes český Cheb.

O 13 let později budovaly Bavorské státní dráhy trať Norimberk–Cheb. I tato dráha vedla dále k železničnímu uzlu Cheb. 15. srpna 1877 byla otevřena železniční trať z Marktredwitz do Oberkotzau a za dalších 5 let, 1. června 1882, byl otevřen poslední zbylý úsek mezi Marktredwitz a Wiesau.

Významná data[editovat | editovat zdroj]

  • 12. prosinec 1859 (ŘeznoIrrenlohe na trati do Norimberku)
  • 1. října 1863 (Irrenlohe – Weiden na trati do Chebu)
  • 15. srpna 1864 (Weiden – Wiesau na trati do Chebu)
  • 15. srpna 1877 (Holenbrunn – Oberkotzau, připojení do Hofu)
  • 15. května 1878 (Marktredwitz – Holenbrunn)
  • 1. června 1882 (Wiesau – Marktedwitz, spojka)

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

Až do konce 19. století byla trať jednokolejná. Přestavba na dvojkolejnou trať neprobíhala ale zcela hladce. V oblasti Pechbrunn se nacházela čedičová stěna, která nemohla být odstraněna. 30.–31. října 1900 byla staniční budova oddělena od základů, nadzvednuta o 4 cm a posunuta o 10 metrů. Díky této akci mohl provoz na trati velmi rychle znovu pokračovat.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Vlak ve stanici Wiesau (Oberpf)

Regionální doprava je na celé této trati zajišťována společností Oberfalzbahn s dieslovými jednotkami Lint od společnosti Alstom. Dále zde jezdí regionální expres (RE) mezi Řeznem a Hofem, který je obsluhovaný společností ALEX a Deutsche Bahn (DB). DB zde jezdí s jednotkami s naklápěcí skříní řady 612.

Na úsecích Marktredwitz–Hof a Weiden–Neudstadt (Waldnaab) jezdí Regionální expres z Norimberku s jednotkami 612. Z Mnichova jezdí Bavorsko-český expres do Schwandorfu a odsud každé čtyři hodiny přes Furt in Wald a Plzeň do Prahy.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Elektrifikace tratě byla zahrnuta do Bundesvekehrsplan 2030 jako jeden z prioritních projektů.[1] Tento plán vzbudil velkou diskusi a obavy lidí bydlících v okolí trati. Důvod elektrifikace je totiž nákladní doprava a v původním projektu se nepočítá s vybudováním ochrany proti hluku. Z této otázky se v roce 2017 stává i politické téma.[2] Důvodem pro elektrifikaci této tratě je přetížení koridorů vedoucích přes Norimberk. V souvislosti se stavbou tzv. Brenner Base Tunnel v Rakousku se výhledově počítá s výrazným navýšením provozu nákladních vlaků i na této trati.[3] Deutsche Bahn avizuje, že po provedení elektrifikace trati, zavede IC vlaky v dvouhodinovém taktu, které by měly jezdit mezi Mnichovem a Dráždany.[4][5]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnstrecke_Regensburg–Oberkotzau na německé Wikipedii.

  1. BVWP: Elektrifizierung Hof-Marktredwitz-Regensburg kommt | OberpfalzECHO. OberpfalzECHO. 2016-03-16. Dostupné online [cit. 2017-02-12]. (německy) 
  2. GMBH, HCS-Content. Frankenpost | Kreis-SPD pocht auf Lärmschutz an elektrifizierter Bahnlinie. Frankenpost. Dostupné online [cit. 2017-02-12]. 
  3. TAG, Oberpfalz Medien - Der Neue. Geforderte Bahn-Elektrifizierung: Durchs Naabtal zum Brenner. onetz.de. Dostupné online [cit. 2017-02-12]. (německy) 
  4. WOCHENBLATT.DE. IC-Züge sollen auch zwischen Regensburg und Hof fahren – ab Dezember 2022!. Wochenblatt.de. Dostupné online [cit. 2017-02-12]. (německy) 
  5. MITTELBAYERISCHE.DE. Bahn plant IC-Linie Regensburg-Dresden. Mittelbayerische Zeitung. Dostupné online [cit. 2017-02-12]. (německy)