Želeč (Měcholupy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Želeč
Náves se zámkem a sochou sv. Jana Nepomuckého
Náves se zámkem a sochou sv. Jana Nepomuckého
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 198 (2011)
Domů 112
Lokalita
PSČ 439 31
Součást obce Měcholupy
Okres Louny
Katastrální území Želeč u Žatce (8,87 km²)
Zeměpisné souřadnice 50°14′19″ s. š., 13°33′28″ v. d.
Želeč
Red pog.svg
Želeč
Další údaje
Kód části obce 195839
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želeč (německy Seltsch) je vesnice v nadmořské výšce 361 m vzdálená jedenáct kilometrů jižně od Žatce. Je místní částí obce Měcholupy v okrese Louny v Ústeckém kraji. Při posledním sčítání v roce 2011 zde žilo 198 obyvatel v 74 domech.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci Želeč pochází z roku 1360, kdy zemřel zdejší farář Mikuláš. Jako majitel obce s patronátním právem nad kostelem se v té době uvádí Vilém ze Skal. Po něm nastoupil zakladatel ročovského kláštera Albrecht z Kolovrat. V letech 14011416 sídlil na Želči Zikmund ze Želče, který již roku 1393 vykonával nad želečským Svatým Mikulášem patronátní právo.

Po husitských válkách se Želče zmocnilo město Žatec, jemuž byl zkonfiskován majetek za účast na prvním stavovském odboji. Roku 1551 koupil želečské panství Jan Čelechovec z Kralovic. Po jeho smrti zdědil Želeč jeho bratr Jiří, který zemřel roku 1573. Jiří Čelechovec neměl dědice a tak majetek přešel na jeho strýce Viléma Ostrovce z Kralovic. Ten roku 1575 prodal tvrz, dvůr a vesnici Želeč s kostelním patronátem a vším příslušenstvím za částku 7450 kop míšeňských grošů Divišovi Hrobčickému z Hrobčic. Znamená to, že panské sídlo vzniklo v Želči nejpozději za Čelechovců. Diviš Hrobčický († 1596) spojil panství Želeč s panstvím Líčkov. Od roku 1596 vlastnil panství jeho syn Bohuslav, který ovšem 12. května 1623 při konfiskaci ztratil své statky a mezi nimi také statek Želeč s tvrzí a mlýnem. V konfiskačním protokolu se uvádí: „Tvrz z kamene vystavěná s krásnými prostrannými světnicemi v přízemí a prvním patře, ceněná na 500 kop míšenských grošů, potom mlýn pod Želčem v jednom složení, ze kterého muselo býti odváděno čtrnáct měřic pachtovného.“ Hned na druhý den koupil panství za 50 615 kop Hartvik Vratislav z Mitrovic (v letech 16111612 komorník císaře Rudolfa II.) Ten ovšem neměl žádné potomky a tak veškerý svůj majetek přepsal své ženě Anně Marii Žďárské ze Žďáru, která ho po jeho smrti roku 1628 prodala jistému plukovníkovi z Morwaldu.

Bývalá zámecká budova

Pak se v Želči vystřídalo více majitelů. Objevuje se hrabě Ferdinand František Albert z Wahlu, za něhož byla založena matrika. Po něm vlastnili Želeč do roku 1730 Michnové z Vacínova. Následujících devět let měl v držení Želeč rytíř Hynek Leopold Netzlinger ze Schelchengraben a v letech 17391747 přešlo panství do rukou hraběte Oliviera z Wallisu. V letech 17471810 patřila Želeč svobodným pánům Zessnerům ze Spitzenbergu. Nejdříve Janu Františkovi; po jeho smrti 10. ledna 1772 zdědil Želeč jeho syn Vincenc a ten ji prodává za 280 000 zlatých Františku Schreitrovi ze Schwarzenfeldu. Po jeho smrti 25. března 1834 přešel majetek na rytíře Františka Korba z Weidenheimu. Roku 1840 zdědila Želeč jeho dcera Klára provdaná Dammová. Její manžel Jan Damm prodal roku 1871 dvůr za 400 000 zlatých knížeti Thurn-Taxis. Kníže Hugo Maxmilián Thurn-Taxis (3. července 1817 v Praze – 28. listopadu 1889 na zámku v Loučeni) vlastnil statek Želeč do roku 1884. Pak ho získal velkostatkář a majitel měcholupského statku a pivovaru Antonín Dreher. Od roku 1921 jej vlastnil statkář Vojtěch Fuchs. Současným majitelem zámku je Václav Hanzal a Fuchsovi.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[1][2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 612 663 617 685 640 643 660 293 348 327 267 185 234 198
Domy 83 91 97 102 107 113 126 102 90 88 77 92 91 74

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Archeologické naleziště[editovat | editovat zdroj]

  • Objeveny nálezy tábořiště datované z období starší doby kamenné (magdalienu).
  • Objeven nález nádobky s uchem ve tvaru býčí hlavičky datované z období mladší doby kamenné (neolitu).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.  
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.  
  3. a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. T/Ž. Svazek IV. Praha : Academia, 1982. 640 s. Heslo Želeč, s. 405.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠTĚPÁNEK, Karel. 700 let města Žatce. Žatec : Městský národní výbor Žatec. 72 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]