Žalm 95

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žalm 95

Žalm 95 ("Pojďte, zaplesejme Hospodinu", podle řeckého číslování žalm 94) je biblický žalm. Není nijak nadepsán, je anonymní (Septuaginta jej připisovala králi Davidovi). Patrně šlo o jeden z liturgických zpěvů z období jeruzalémského chrámu. Jeho obsahem je chvála Boží dobroty a moci, jíž využívá k tomu, aby zajistil štěstí svého lidu. V závěru žalmu je ale připomenuto, že byli Izraelité potrestáni za své selhání a nevěrnost čtyřicetiletým putováním na poušti. Žalm se tedy po sedmém verši zřetelně dělí na dvě části, což vede k domněnce, že šlo původně o fragmenty dvou textů, které byly až v pozdějším období spojeny do jednoho. V římskokatolické církvi je znám pod latinským názvem Venite, exultemus Domino (někdy jen Venite) a je jednou z klíčových součástí liturgie hodin (je hlavní součástí modlitby invitatiorium).

Text žalmu[editovat | editovat zdroj]

Pojďme, jásejme Hospodinu,

oslavujme Skálu své spásy,

přistupme před něho s chvalozpěvy

a písněmi mu zajásejme!

Neboť veliký Bůh je Hospodin

a veliký Král nade všemi bohy.

V jeho ruce jsou hlubiny země

a jemu patří výšiny hor.

Jeho je moře, vždyť on je učinil,

i souš, kterou zhnětly jeho ruce.

Pojďme, padněme, klaňme se,

poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem!

Neboť on je náš Bůh

a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 051 – Oslava Boha – žalm 95 (94), 1–7 | Kancionál. kancional.cz [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné online.