Dolní Žukov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Żuków Dolny)
Dolní Žukov
Dolní Žukov předhůří Beskyd
Dolní Žukov předhůří Beskyd
Lokalita
Charakterměstská část
ObecČeský Těšín
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 318 (2021)[1]
Katastrální územíDolní Žukov (5,34 km²)
Nadmořská výška386 m n. m.
PSČ737 01
Počet domů342 (2011)[2]
Dolní Žukov
Dolní Žukov
Další údaje
Kód části obce23264
Kód k. ú.623261
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Žukov (pol. Żuków Dolny, něm. Nieder Zu(c)kau) je část města Český Těšín. Dolní Žukov je také název katastrálního území o rozloze 5,34 km².[3] Původně šlo o samostatnou vesnici, nyní část obce. V Dolním Žukově funguje mateřská školka a v bývalé škole je provozována knihovna a společenské centrum.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Žuk (totožného s obecným žuk - "brouk"). Význam místního jména byl "Žukův majetek". Přívlastek Dolní se používal od první čtvrtiny 16. století.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dolní Žukov kolem roku 1930

První písemná zmínka o obci je z 26. května 1229. Jedná se o listinu, v níž papež Řehoř IX. (1227–1241) potvrzuje, že obec Žukov (Zukow) je majetkem benediktinského klášteru ve městě Tyniec (nedaleko Krakova) a má tím pádem právo vybírat desátky. Benediktini také vybudovali dřevěný obranný dvůr, na jehož místě pak vznikl nynější zámeček v Chotěbuzi. V roce 1268 tyniečtí mniši obdrželi privilegium těžby soli pod obcí Szucowo. Poté až do XVI. století obec patřila klášteru v Orlové, který provozoval i hospody, a to nejen v Žukově, nýbrž i Těrlicku a Ostravě, jelikož v té době se na hlavních komunikacích pohybovalo mnoho kupců díky rozvinutému obchodu mezi Moravou a Polskem. Žukov se nacházel na důležité křižovatce obchodních cest (z Polska na Moravu a ze Slezska do bývalého Pruska). Další písemná zmínka z období středověku se dochovala z roku 1295. Jedná se o stížnost adresovanou diecézi ve městě Vratislav, a uvádějící, že některé obce, například Vendryně, Lištná či Žukov, neplatí církevní daň.[5]

Roku 1811 byl Dolní Žukov přefařen od těšínské farnosti k farnosti v Ropici.[6] K Českému Těšínu byl Dolní Žukov připojen 1. července 1960, do té doby šlo o samostatnou obec s vlastní samosprávou (starosta sídlil v dnešním domě č.p. 168). Díky blízkosti centra města, přírodní oblasti s přilehajícím golfovým hřištěm v Ropici a dopravní obslužnosti byla realizována masivní výstavba nových rodinných domů, v důsledku čehož se venkovský ráz mění k obrazu suburbie. Od roku 2005 je evidován 19% nárůst počtu obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidováno 432 adres,[7] a v roce 2015 zde trvale žilo 1269 obyvatel.[8]

V rámci Dolního Žukova jsou používány tyto místní názvy: Šadový, Halamová kolonie, Sosní, Rakovec, Dědina a Stražůvka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dolní Žukov nemá katolický ani evangelický kostel. Věřící katolické denominace patřili pod farnost v Ropici. Vzhledem k absenci kostelní věže byla postavená zvonice (zvonek), která plnila například funkci umíráčků. V 19. století byl v Dolním Žukově nicméně založen evangelický hřbitov. Dále se zde nachází např. Pomník obětem nacismu.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Do oblasti Dolního Žukova zasahují svahy Těšínské pahorkatiny, která patří k podhůří Beskyd. Nejvyšší bod dosahuje 386 m.[9] Jsou zde nádherné výhledy na celé pásmo Beskyd, Třineckou brázdu a Ostravsko-karvinskou aglomeraci. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout i na vrcholky Západních Tater.

Beskydy zásadním způsobem ovlivňují vzdušné proudění při styku vzdušných mas polárních a subtropických. Uzavírají cestu teplým jižním větrům, avšak rovina k severu je otevřená severnímu proudění. Průměrná teplota na svazích Podbeskydské pahorkatiny je mezi 5° až 8°. Průměrný počet dnů s mlhou je 30,4 s vichřicí 31,8. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je v průměru 60.[10]

Šadovský potok v Dolním Žukově

Podél Šadovského potoka se hojně vyskytuje rostlina hvězdnatec zubatý, lidově zvaný „těšíňanka“, latinsky Hacquetia epipactis, polsky Cieszynianka wiosenna.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Povrchové i pramenité vody odvádí Šadovský (Sadový) potok. Pramení v H. Žukově a ústí do Olzy kousek za parkem Adama Sikory. Jeho celková délka je 4,97 km.[11]

Nerostné bohatství[editovat | editovat zdroj]

Černé uhlí[editovat | editovat zdroj]

Pod Dolní Žukov sahá okraj karbonského zdroje. Geologické průzkumy z roku 1956 potvrdily výskyt kamenného uhlí. Největší vrtná věž sahala do hloubky 1882 m a ukázala dobré zásoby uhlí. V 70. letech 20. století byla dokonce zvažována v Dolním Žukově výstavba hlubinného dolu.[12]

Zemní plyn[editovat | editovat zdroj]

Pod Žukovem se vyskytovaly ložiska vázaná většinou na zvětralý a tektonicky porušený reliéf karbonu. Geneze těchto ložisek, tvořících se při vrcholech morfologických elevací karbonu není dosud jednoznačně objasněna. Názory, že jde o plyn vznikající při prouhelňování ložisek uhlí jsou zpochybňovány a jeho geneze je spojována s neoidními pochody a dávána do souvislosti se vznikem přírodních uhlovodíků.[13] Těžba plynu z žukovských jímek obnášela v roce 1965 celkem 3200 m³ za hodinu. Plyn měl vysokou výhřevnost 7800kcal/m³. Naleziště Žukov bylo těženo od roku 1949 do roku 1980. V současnosti funguje jako podzemní zásobník plynu. Stavba byla zahájena v roce 1997 a ukončena v roce 2000. Zásobník je v současné době provozován celkem 28 vtláčně-odběrovými sondami (vrty). Celé naleziště je vázáno na výskyt klastických třetihorních sedimentů spodního badenu, které vyplňují erozivní výmoly v karbonském podloží. Nepropustný nadložní kryt obsahující pelitické spodnobadenské sedimenty, jež jsou překryty nepropustnými příkrovy karpatské soustavy. Kolektorskou (uskladňovací) horninou jsou spodnobadenské pískovce až slepence o proměnlivé mocnosti, která narůstá od vrcholu struktury k okraji ložisek, a to od 5 do 80 m s průměrnou mocností 25 až 30 m.[14]

Železná ruda[editovat | editovat zdroj]

Na hranicích Dolního Žukova, Horního Žukova a Ropice od konce 30. let 19. století do roku 1899 těžil pro Třinecké železárny, Hornický úřad Těšínské komory, železnou rudu. V povrchových šachtách pracovalo okolo 60 horníků, nejhlubší šachta byla hluboká 20 metrů. V roce 1864 došlo na jedné z šachet k výbuchu se smrtelným úrazem.[15]

Obyvatelstvo a kultura[editovat | editovat zdroj]

Knihovna

V roce 1880 žilo v D. Žukově 682 obyvatel, 672 polské národnosti, 1 české a 9 německé. V roce 1910 1158 obyvatel, 1135 polské, 5 české a 14 německé národnosti. V roce 1921 1064 obyvatel, 442 polské, 585 české, 34 německé. V roce 1939 celkově 1161 obyvatel, 273 polské národnosti, 30 české, 577 německé a 280 slezské. V roce 1950 celkově v Dolním Žukově žilo 1055 obyvatel, 422 se hlásilo k národnosti polské, 584 české a 4 k jiné.[16]

Ve volbě prezidenta republiky, konané ve dnech 11. 1. – 12. 1. 2013 ve volebním okrsku číslo 19. (Dolní Žukov), zvítězil jako v jediném okrsku v Českém Těšíně, a to jak v prvním tak i ve druhém kole, kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konaných ve dnech 25. 10. – 26. 10. 2013, zvítězila v Dolním Žukově (volební okrsek 19.) strana Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL).[17]

V Dolním Žukově působí od roku 1947 místní sdružení PZKO (Polski Związek Kulturalno-Oświatowy w Republice Czeskiej), od roku 2007 občanské sdružení Zvonek a od roku 2008 dynamicky se rozvíjející fotoklub Zvonek.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dolní Žukovem prochází mezinárodní dálnice D48 s návazností na polskou rychlostní silnici S52 a silnici I/11. Do Dolního Žukova je obsluhována pravidelná linka autobusu MHD č. 723.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 829, 830.
  5. Czeslaw Gamrot, http://www.dolnizukov.ctesin.cz/dolnizukov.php Archivováno 26. 12. 2013 na Wayback Machine.
  6. Księgi metrykalne (1): Parafia rzymskokatolicka p.w. św. Marii Magdaleny w Cieszynie. przodkowiezcieszyna.blogspot.com [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-10. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. Dostupné online. 
  9. Český Těšín, 50 LET MĚSTEM,Čepelák, rv 1973,48-023-73,str. 11
  10. Český Těšín, 50 LET MĚSTEM,Čepelák, rv 1973,48-023-73,str. 16
  11. http://cz.geoview.info/sadovsky_potok,81806617w#
  12. Přehled geologických poměrů Slezska, Frant. Drahný, Lhotského vlastivědný sborník slezský, část I. str. 93
  13. Archivovaná kopie. www.geofond.cz [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. 
  14. Archivovaná kopie. www.odbornecasopisy.cz [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27. 
  15. Ropice-vesnice Těšínská, Stanislaw Zahradník, Obecní úřad ROPICE, 2004, str. 62.
  16. Zarys dziejów Śląska Cieszyńskiego,Měčislav Borák,wydal Komitet Czeskiej Rady Narodowej w Pradze, Advertis,r .1992,str. 205
  17. http://www.volby.cz/pls/ps2013/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=14&xobec=598933&xokrsek=19&xvyber=8103

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]