Švarcenberk
| Švarcenberk | |
|---|---|
.JPG) | |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′46″ s. š., 14°42′17″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 52 ha |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 411 m |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Švarcenberk je rybník v katastrálním území obce Ponědrážka v severní části Třeboňské pánve v Jižních Čechách. Rozloha rybníka je 52 hektarů. Přibližně před sedmnácti tisíci lety se v místech rybníka nacházelo jezero s rozlohou 51 hektarů. Zaniklo zazemněním asi před 5500 lety. Okolo jezera existovalo rozsáhlé mezolitické osídlení.[1] Archeologický výzkum započal po roce 2000 a lokalita není dosud plně prozkoumána.
Jezero Švarcenberk[editovat | editovat zdroj]
Mechanismus vzniku jezera[editovat | editovat zdroj]
Během poslední doby ledové (tzv. würmský glaciál) nebyla lokalita pokryta ledovcem. Klima však silně ovlivňovaly blízké ledovce v Alpách a na Šumavě. V oblasti Švarcenberku se rozkládala tundra a polární pustina. V místě pozdějšího jezera se vytvořilo masivní pingo. Po konci mladšího dryasu roztála ledová čočka (pingo) s již silně erodovaným půdním krytem zaniklo a v depresi vzniklo jezero.
Popsaný termokrasový původ jezera dokládá přítomnost silných pramenů podzemní vody, zjištěný tvar jezera a zjištěný hloubkový profil dna jezera.
Zánik jezera[editovat | editovat zdroj]
V první fázi se v jezeru nacházela jen chudá arktická flóra a fauna. V důsledku globálního oteplování došlo k změně druhů a dramaticky se zvýšil objem biomasy. V boreálu proto docházelo k rychlému zazemňování jezera. Nakonec z jezera zbyly jen tůně v dřívějších nejhlubších místech, kde mocnost sedimentů dosahuje přibližně deseti metrů.
Tůně se přeměnily v rašeliniště, jehož růstem docházelo k „vyzdvihávání“ terénu v prostoru bývalých tůní. Nejmladší nalezená rašelina je datována přibližně 2000 B. P. Mladší vrstvy byly zřejmě odstraněny během stavby rybníka Švarcenberk.
Mezolitické osídlení[editovat | editovat zdroj]
V oblasti severní části Třeboňské pánve byly ojediněle nalezeny kameny, které mohly být štípanou kamennou industrií neznámého neolitického stáří.[2] Geologický průzkum jezerních sedimentů však přinesl poznatky nasvědčující, že okolní krajina byla přetvářena lidskou činností. Jednalo se mimo jiné o následující indicie:
- V sedimentech byla prokázána eolická složka a pyl některých druhů rostlin, které vyžadují bezlesí. Přitom klimaxem byl měl být les bez přítomnosti stabilního rozsáhlého bezlesí.
- V sedimentech se nacházelo značné množství zbytků semen kotvice plovoucí. Z kulturních paralel je známé pěstování kotvic a konzumace škrobnatých oříšků.[2]
- V litorálním profilu poutalo pozornost překvapivé množství zbytků maliníku, který vyžaduje sušší stanoviště.
- Biologové nalezli lískové oříšky z doby, kdy líska do tohoto regionu neměla ještě proniknout.[3]
Na základě těchto zjištění byl po roce 2000 zahájen archeologický výzkum lokality.
Na dosud prozkoumaném území bylo zatím identifikováno devět sídlišť.[3] Dále se nalezlo větší množství dřevěných artefaktů neznámého účelu. Na bývalém pobřeží jezera se dochovaly znaky zemních prací při úpravách pobřeží a zbytky komplexních dřevěných konstrukcí, které mohly sloužit jako molo. Většina lokality zůstává neprozkoumána a proto lze v budoucnu očekávat množství dalších objevů.
Datace osídlení byla provedena pomocí radiokarbonové metody. Nejstarší osídlení spadá do období přibližně 10 000 B. P. Dřevěné artefakty jsou datovány mezi 9200 B. P. a 9500 B. P. na 90% hladině spolehlivosti. Osídlení je doloženo až do období zániku jezera.
Rybník Švarcenberk[editovat | editovat zdroj]
Na začátku 15. století bylo okolí již známou rybníkářskou oblastí. V blízkosti se nacházely například rybníky Horusický rybník, Dvořiště, Záblatský rybník nebo Ponědražský rybník, které patří k největším rybníkům v Česku a každý z nich je několikanásobně větší než Švarcenberk.
Území bývalého jezera Švarcenberk bylo jednou z posledních pozic v okolí vhodných ke stavbě většího rybníka. Rybník naplánoval a vyměřil již Jakub Krčín na konci 16. století, ale nejednalo se o prioritní investiční akci.[zdroj?] Vzhledem k třicetileté válce byl záměr realizován až na přelomu 17. a 18. století.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PETR, Pokorný. Osudy zaniklého jezera. 16 000 let historie v jezerních usazeninách. Vesmír. 2000, roč. 79, čís. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠÍDA, Petr; POKORNÝ, Petr; KUNEŠ, Petr. Dřevěné artefakty raně holocenního stáří z litorálu zaniklého jezera Švarcenberk. Přehled výzkumů. 2007, čís. 48, s. 55–64. Dostupné online. ISSN 1211-7250. ISBN 80-86023-83-4. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ a b VYDROVÁ, Michaela; HRONOVÁ, Tereza. Jihočeské jezero Schwarzenberg skrývá pozůstatky mezolitického osídlení. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2011-02-18 [cit. 2018-09-09].
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Písečný přesyp u Vlkova jsou váté písky s dunami nedaleko Švarcenberku.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švarcenberk na Wikimedia Commons - Výzkum Švarcenberka Západočeskou univerzitou
