Štika obecná
 Štika obecná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ryby (Osteichthyes) |
| Podtřída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Řád | štikotvární (Esociformes) |
| Čeleď | štikovití (Esocidae) |
| Rod | štika (Esox) |
| Binomické jméno | |
| Esox lucius L., 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štika obecná (Esox lucius; L., 1758) je dravá ryba z čeledi štikovitých.
Vzhled
Štika je velmi dobře uzpůsobena dravému způsobu života. Má protáhlé válcovité tělo s hřbetními a řitními ploutvemi posunutými až dozadu a širokou protáhlou bohatě ozubenou tlamu. Toto uspořádání umožňuje štice bleskurychlý start za kořistí. Zuby jsou mírně zahnuté dovnitř, aby se kořist snadno nevysmekla a po opotřebování se nahrazují. Tělo je svrchu a na bocích zelenohnědé pokryté světlými skvrnami, zpravidla uspořádanými do víceméně svislých pruhů, břicho je světlejší, zpravidla špinavě bílé. Oko je žluté, ploutve tmavší a příčně pruhované. Štika může dorůstat délky přes 1,5 metru a dosahovat hmotnosti i přes 25 kg, v českých podmínkách jsou za velké kusy považovány již 10kg štiky. Některé údaje z SSSR mluví dokonce o 80kg štikách, ovšem mnoho vědců je nepovažuje za dostatečně podložené.
Rozšíření a ekologické nároky
Štika obecná je nejrozšířenější z pěti zástupců čeledi štikovitých. Její areál přirozeného výskytu zahrnuje Evropu, Severní Asii a Severní Ameriku. Není příliš náročná ohledně typu vod, obsazuje všechna vodní prostředí s dostatkem kořisti, pstruhovými bystřinami počínaje a rybníky a přehradními nádržemi konče, nicméně pomalu tekoucí a stojaté vody jí přece jen vyhovují více. Ideálním prostředím jsou velké čerstvě napuštěné nádrže - Lipno bylo několik let po svém napuštění nejbohatším lovištěm štik v Evropě.
Způsob života a potrava
Štika je typický dravec, přičemž její potravou jsou zejména ryby odpovídající velikosti, např. (okoun, ježdík, hrouzek, oukleje, plotice, proudník). Nepohrdne ani žábou nebo utopenou myší či menším jedincem vlastního druhu (kanibalismus je u štik poměrně rozšířen). Odhaduje se, že na přírůstek 1 kg hmotnosti spotřebuje 5-7 kg potravy, přičemž mladší kusy rostou rychleji než starší. Štika je teritoriální ryba, proto jí můžeme nalézat na stejném místě. Své teritorium si hlídá před ostatnímy dravci.
Rozmnožování
Tření štik probíhá v březnu až dubnu, upřednostňovány jsou přitom klidné teplé vody s hustým porostem, kde se může plůdek dobře skrýt (ideální jsou čerstvě zatopené louky). Mlíčák pohlavně dospívá mezi 1. a 3. rokem, jikrnačka mezi 3. 5. a může vyprodukovat až 250 000 jiker.
Význam
Štika je rybáři považována za velice cenný úlovek, neboť je poměrně velká a zkrotit velkou štiku dá značnou práci i zkušenému rybáři. Průměrná váha v Česku lovených ryb jsou 2-3 kg, maso je průměrné kvality a poměrně suché.
Omezení lovu v České republice:
- lovná míra: 50 cm(Na některých revírech 60 cm.)
- doba hájení: 1. leden - 15. červen
Krom toho, že je považována za prestižní úlovek, byla již v počátcích rybníkářství přidávána do kapřích rybníků, což mělo za následek zvýšení produkce, neboť štiky kaprům vyžraly většinu konkurence z řad malých ryb.
Přirození nepřátelé
Dospělá štika nemá prakticky žádné nepřátele (s výjimkou člověka, samozřejmě), její plůdek je požírán mnoha rybami, jako jsou např. okouni. Často je též obětí kanibalismu.
Externí odkazy
Galerie štika obecná na Wikimedia Commons
- Štika obecná v atlasu ryb na CHYTEJ.cz
- Štika na www.priroda.cz
- Štika obecná na www.mrk.cz
- Štika obecná - atlas ryb on-line
- Štika na ceskaryba.cz
Literatura
- J. Hanzák a kol.: Světem zvířat IV. - Ryby, obojživelníci a plazi
- S. Vodinský, M. Vodinský: Ryby našich vod
- Z. Simek: Ryby zblízka
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]