Štiřín (zámek)
| Zámek Štiřín | |
|---|---|
 Zámek Štiřín | |
| Účel stavby | |
původně letní sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1750 |
| Materiál | zdivo |
| Další majitelé | Rohanové, Nostic-Rieneck |
| Současný majitel | Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových |
| Poloha | |
| Adresa | Štiřín,  Česko |
| Ulice | Ringhofferova |
| Souřadnice | 49°54′59,41″ s. š., 14°35′57,18″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18807/2-2078 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Štiřín je barokní jednopatrová trojkřídlá stavba z roku 1750. Nachází se v obci Kamenice v okrese Praha-východ.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Zámek Štiřín se nachází ve středočeské obci Kamenice v okrese Praha-východ, přibližně 10 km od jihovýchodního okraje Prahy, nedaleko Velkých Popovic. Ve Štiříně i v jeho bezprostředním okolí je několik větších rybníků ležících na Kamenickém potoku a jeho přítocích. Největší z nich je Štiřínský rybník na sever od zámku.
Dějiny zámku[editovat | editovat zdroj]
V místě současného zámku stávala středověká tvrz z 15. století. Roku 1562 zde přenocoval král a císař Maxmilián II. Tvrz však byla za třicetileté války zničena, zachovaly se z ní pouze tři malé místnosti. Současná podoba zámku o třech traktech pochází z barokní přestavby v roce 1750.
V roce 1822 zámek zakoupil kníže Rohan a později v letech 1831–1870 se majitelem zámku stal hraběcí rod Nostic-Rieneck, majitelé nedalekého průhonického panství. Ti zde provedli některé další stavební úpravy. Posledním ze soukromých majitelů zámku byl od roku 1870 podnikatel František Ringhoffer, jehož potomci zámek vlastnili až do roku 1945.
V letech 1945 – 1947 byl zámek součástí tzv. „akce zámky“, kde byla na zámcích Kamenice, Lojovice, Olešovice a Štiřín křesťanským humanistou a pacifistou Přemyslem Pittrem organizována akce na záchranu dětí všech národností a vyznání z německých koncentračních táborů a poválečných internačních táborů.
V současné době zámek Štiřín slouží jako luxusní hotel, který ke svým soustředěním využívá česká fotbalová reprezentace (trénuje na hřišti v nedalekých Kunicích). Z části zámeckého parku vzniklo v 90. letech 20. století devítijamkové golfové hřiště.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V roce 1981 se zde na zámku natáčela filmová adaptace na motivy povídky Boženy Němcové V zámku a podzámčí, kterou režíroval Ludvík Ráža, s Janou Brejchovou v hlavní roli hraběnky.
V roce 1974 se na zámku natáčela závěrečná scéna z českého filmu režiséra Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje![1]
Zámek Štiřín je spojen se dvěma aférami:
- tzv. aféra Štiřín z doby vlády Miloše Zemana, v níž šlo o obvinění z úplatkářství, snahy po vyrobení kompromitujících materiálů na Josefa Zielence a také o nadhodnocení faktur při rekonstrukci zámku Štiřín na úkor státního rozpočtu[2][3] (obviněn byl tehdejší generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba)
- obvinění z neoprávněného čerpání peněz ze státního rozpočtu v letech 2009–2010[4]
Zámek je předmětem soudního sporu mezi ČR a Junákem – českým skautem. Zámek byl v únoru 1948 skautům zabaven komunisty a skauti jej nyní požadují zpět.[5][6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jáchyme, hoď ho do stroje! | Zámecký park | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Události. Česká televize [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Aféry v politice. POLITIKMANN - tvor z jiného světa [online]. [cit. 2021-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-04.
- ↑ Štiřín čerpal od státu statisíce. Chybně, zjistil NKÚ. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-03-01 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Soud: Junák se změnil, Štiřín mu nepatří. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2002-10-07 [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Prodá Schwarzenberg zámek Štiřín?. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2021-02-21]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štiřín na Wikimedia Commons - Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Štiřína v roce 1841 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Oficiální web zámku
- Dějiny zámku na hrady.cz
