Štefan Harabin
JUDr. Štefan Harabin | |
![]() | |
Narození |
4. května 1957 (63 let) Ľubica |
---|---|
Bydliště |
Košice Bratislava |
Alma mater | Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích |
Povolání | soudce a politik |
Politická strana |
Ľudová strana – Hnutie za demokratické Slovensko Komunistická strana Československa Vlasť |
Funkce | ministr spravedlnosti (Slovensko; 2006–2009) |
Web |
www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štefan Harabin (* 4. května 1957 Ľubica, Československo) je slovenský právník, soudce a politik. Do roku 2014 působil ve funkci předsedy Nejvyššího soudu Slovenské republiky. V první vládě Roberta Fica zastával v letech 2006–2009 funkci místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Slovenska. V roce 2019 neúspěšně kandidoval na prezidenta.
Život[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Soudcovskou praxi začínal v roce 1980 jako justiční čekatel Krajského soudu v Košicích. Do roku 1989 byl členem Komunistické strany Československa. Do funkce soudce byl zvolen 1. ledna 1983. Po sametové revoluci působil od roku 1990 na Krajském soudě v Košicích, v roce 1991 byl zvolen za soudce Nejvyššího soudu SR.
V letech 1998–2003 byl předsedou Nejvyššího soudu. Od 4. července 2006 do 23. června 2009 působil jako ministr spravedlnosti Slovenska v první vládě Roberta Fica. Na tento post ho nominovala strana ĽS-HZDS. 22. června 2009 byl Soudní radou SR, jejímž byl také předsedou, opětovně zvolen na post předsedy Nejvyššího soudu. Volbu doprovázel protest zhruba padesáti lidí, kteří k tomuto rozhodnutí vyjádřili negativní postoj. V této funkci setrval do června 2014.
Je podruhé ženatý. S prvního ženou Annou má dvě děti – Branislava a Kamilu[1] a s Gabrielou Tamaru a Katarínu z manželství druhého. Nadále komentuje politické dění, k čemuž využívá médium YouTube.[2]
V roce 2019 neúspěšně kandidoval na prezidenta , kde se umístil třetím místě[3] za Zuzanou Čaputovou a Marošem Šefčovičem. V době jeho kandidatury se k jeho chování nelichotivě vyjádřila [4] právě jeho exmanželka Anna.
V roce 2019 oznámil, že v roce 2020 povede jako lídr do voleb krajně pravicovou stranu Vlast.[5] V parlamentních volbách však strana nezískala ani 3 % hlasů voličů a do parlamentu Národní rady se tak nedostal žádný její zástupce.[6]
Názory[editovat | editovat zdroj]
Harabin je euroskeptik a kritik vztahu Evropské unie a Slovenska. Zejména brojí proti migračním kvótám. Nesouhlasí s bombardováním Jugoslávie vojsky NATO v roce 1999 a tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindu obviňuje za schválení bombardování z velezrady. V domácí politice je odpůrcem „starého establishmentu“, jmenovitě prezidenta Andreje Kisky, bývalého premiéra Roberta Fica a ministra zahraničí Miroslava Lajčáka.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Harabin na slovenské Wikipedii.
- ↑ Exmanželka Štefana Harabina čelí obžalobe z podvodu [online]. sme.sk, 2011-02-10 [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Dnes už môže byť youtuberom naozaj ktokoľvek. Napríklad aj Štefan Harabín, ktorý útočí na prezidenta Kisku [online]. Sketcher, 2017-09-15 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Voľby prezidenta Slovenskej republiky 2019 - [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-12. (slovensky)
- ↑ [Šimíčková]. Exmanželka Štefana Harabina prehovorila o bolesti, keď od seba odtrhol vlastných súrodencov [online]. pluska.sk, 2019-03-07 [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Harabin vstupuje do politického boja. Ohlásil stranu Vlasť. domov.sme.sk [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Výsledky parlamentných volieb 2020 - Voľby SME. volby.sme.sk [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AZET.SK. Komentár Daga Daniša: Harabin chystá pomstu. Ficovi aj Kiskovi. aktuality.sk [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky)