Štefan Harabin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Štefan Harabin
SF-IMG 0153-vyrez.jpg
Narození 4. května 1957 (62 let)
Ľubica
Bydliště Košice
Bratislava
Alma mater Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích
Politické strany Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko
Komunistická strana Československa
Funkce ministr spravedlnosti (Slovensko; 2006–2009)
Web www.harabin.sk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefan Harabin (* 4. května 1957 Ľubica, Československo) je slovenský právník, soudce a politik. Do roku 2014 působil ve funkci předsedy Nejvyššího soudu Slovenské republiky. V první vládě Roberta Fica zastával v letech 20062009 funkci místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Slovenska. V roce 2019 neúspěšně kandidoval na prezidenta.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Soudcovskou praxi začínal v roce 1980 jako justiční čekatel Krajského soudu v Košicích. Do roku 1989 byl členem Komunistické strany Československa. Do funkce soudce byl zvolen 1. ledna 1983. Po sametové revoluci působil od roku 1990 na Krajském soudě v Košicích, v roce 1991 byl zvolen za soudce Nejvyššího soudu SR.

V letech 19982003 byl předsedou Nejvyššího soudu. Od 4. července 2006 do 23. června 2009 působil jako ministr spravedlnosti Slovenska v první vládě Roberta Fica. Na tento post ho nominovala strana ĽS-HZDS. 22. června 2009 byl Soudní radou SR, jejímž byl také předsedou, opětovně zvolen na post předsedy Nejvyššího soudu. Volbu doprovázel protest zhruba padesáti lidí, kteří k tomuto rozhodnutí vyjádřili negativní postoj. V této funkci setrval do června 2014.

Je podruhé ženatý a má čtyři děti – Branislava, Kamilu, Tamaru a Katarínu. Nadále komentuje politické dění, k čemuž využívá médium YouTube.[1]

V roce 2019 neúspěšně kandidoval na prezidenta, kde se umístil třetím místě za Zuzanou Čaputovou a Marošem Šefčovičem.

Názory[editovat | editovat zdroj]

Harabin je euroskeptik a odpůrce politiky Evropské unie vůči Slovensku. Zejména brojí proti migračním kvótám. Je odpůrcem bombardování Jugoslávie vojsky NATO a tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindu obviňuje, za schválení bombardování, z velezrady. V domácí politice je odpůrcem „starého establishmentu“, jmenovitě prezidenta Andreje Kisky, bývalého premiéra Roberta Fica a ministra zahraničí Miroslava Lajčáka.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Harabin na slovenské Wikipedii.

  1. Dnes už môže byť youtuberom naozaj ktokoľvek. Napríklad aj Štefan Harabín, ktorý útočí na prezidenta Kisku [online]. Sketcher, 2017-09-15 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. AZET.SK. Komentár Daga Daniša: Harabin chystá pomstu. Ficovi aj Kiskovi. aktuality.sk [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]