Štefan Harabin
| JUDr. Štefan Harabin | |
 | |
| Narození |
4. května 1957 (61 let) Ľubica |
|---|---|
| Bydliště |
Košice Bratislava |
| Alma mater | Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích |
| Politické strany |
Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko Komunistická strana Československa |
| Funkce | ministr spravedlnosti (Slovensko; 2006–2009) |
| Web |
www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štefan Harabin (* 4. května 1957 Ľubica, Československo) je slovenský právník, soudce a politik. Do roku 2014 působil ve funkci předsedy Nejvyššího soudu Slovenské republiky. V první vládě Roberta Fica zastával v letech 2006–2009 funkci místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Slovenska. V roce 2019 neúspěšně kandidoval na prezidenta.
Život[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Soudcovskou praxi začínal v roce 1980 jako justiční čekatel Krajského soudu v Košicích. Do roku 1989 byl členem Komunistické strany Československa. Do funkce soudce byl zvolen 1. ledna 1983. Po sametové revoluci působil od roku 1990 na Krajském soudě v Košicích, v roce 1991 byl zvolen za soudce Nejvyššího soudu SR.
V letech 1998–2003 byl předsedou Nejvyššího soudu. Od 4. července 2006 do 23. června 2009 působil jako ministr spravedlnosti Slovenska v první vládě Roberta Fica. Na tento post ho nominovala strana ĽS-HZDS. 22. června 2009 byl Soudní radou SR, jejímž byl také předsedou, opětovně zvolen na post předsedy Nejvyššího soudu. Volbu doprovázel protest zhruba padesáti lidí, kteří k tomuto rozhodnutí vyjádřili negativní postoj. V této funkci setrval do června 2014.
Je podruhé ženatý a má čtyři děti – Branislava, Kamilu, Tamaru a Katarínu. Nadále komentuje politické dění, k čemuž využívá médium YouTube.[1]
V roce 2019 neúspěšně kandidoval na prezidenta, kde se umístil třetím místě za Zuzanou Čaputovou a Marošem Šefčovičem.
Názory[editovat | editovat zdroj]
Harabin je euroskeptik a odpůrce politiky Evropské unie vůči Slovensku. Zejména brojí proti migračním kvótám. Je odpůrcem bombardování Jugoslávie vojsky NATO a tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindu obviňuje, za schválení bombardování, z velezrady. V domácí politice je odpůrcem „starého establishmentu“, jmenovitě prezidenta Andreje Kisky, bývalého premiéra Roberta Fica a ministra zahraničí Miroslava Lajčáka.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Harabin na slovenské Wikipedii.
- ↑ Dnes už môže byť youtuberom naozaj ktokoľvek. Napríklad aj Štefan Harabín, ktorý útočí na prezidenta Kisku [online]. Sketcher, 2017-09-15 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AZET.SK. Komentár Daga Daniša: Harabin chystá pomstu. Ficovi aj Kiskovi. aktuality.sk [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. (slovensky)
